
Sign up to save your podcasts
Or


Česká veřejná debata je často vnímána jako generační spor. Vyhrocené podoby nabyl po zveřejnění petice Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG. Přibližně 2300 signatářů, mezi nimi někteří známí umělci především střední a starší generace, v ní žádá odstoupení rektorky Akademie výtvarných umění Marie Topolčanské, ředitelky Národní galerie Alicje Knastové a zásadní změnu fungování Ceny Jindřicha Chalupeckého, protože v těch institucích panují „neúnosné poměry“ a dochází v nich k „omezování svobody uměleckého projevu a svobody slova, spojené (sic) s cílenou likvidací jedinečnosti a kreativity pod hlavičkou aktivistických tendenčních ideologií“. Prohlášení vyvolalo prudké reakce. Kritiky, především z řad mladší generace, bylo srovnáváno s Antichartou a označováno za projev snah stárnoucích mužů vynutit si pomocí mocenského zásahu privilegia, o něž kvůli vývoji na umělecké scéně přicházejí. Ve studiu Týdeníku Echo se sešli k debatě básník a kurátor galerie Art brut Praha Jaromír Typlt, kreativní producentka Bontonfilm Studios Kateřina Traburová, kulturoložka pražské Anglo-americké univerzity a hudebnice, členka skupiny Zuby nehty Pavla Jonssonová a Martin Škabraha, který na AVU pracuje jako šéfredaktor časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné obory, k petici se kriticky vyjádřil v textu pro Alarm. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl se jich zeptal, jestli souhlasí s tím, že na české kulturní scéně působí nějaká koordinovaná síla, která je nepřátelská vůči svobodě uměleckého vyjádření, a pokud ano, tak kdo ji reprezentuje.
Hostem Echa Pavla Štrunce byl Pavel Žáček, předseda Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny z ODS, a mluvilo se o zásahu Policie při atentátu na Filozofické fakultě. Co se dozvěděl během slyšení Bezpečnostního výboru?
Podle Žáčka zpočátku nebyly známy všechny informace, jako například to, že střelec byl ozbrojen dlouhou zbraní. Policie musela jednat na základě dostupných informací a snažila se minimalizovat riziko. Proč zpočátku ministr vnitra hodnotil zásah jako úspěšný?
„Pro mě to znamenalo primárně uklidnění veřejnosti, když pochopitelně neměl jsem informace, jako měl ministr vnitra, neměl jsem informace, jako policejní prezident.“Po víc než půl roce od události ale vidí stále hodně nejasností a nevysvětlených věcí: „Potřeboval bych ještě některé další informace, které jsme bohužel na tom posledním výboru nedostali. Třeba ta časová osa.“
Podle informací, které má tvrdí: „Chtěl zavraždit co nejvíce studentů, co nejvíce lidí. V té fakultě bylo 700 osob. Měl plánek, což pro mě bylo nejvíc šokující a bylo vidět, kam směřuje - do 4. patra, kde měl vyznačeno, kolik studentů aktuálně je na těch seminářích v jednotlivých učebnách. Vidím v tom určitý rokopis Breivika. Chtěl odlákat pozornost celého integrovaného záchranného systému sněhem k Hostouni.“
Žáček zdůraznil, že je důležité detailně analyzovat přípravu atentátníka, aby bylo možné lépe porozumět jeho motivům a záměrům a aby se podobným situacím v budoucnu dalo předcházet.Vyšetřovací komise bude mít za úkol podrobně analyzovat všechny aspekty incidentu, včetně přípravy útočníka a reakce policie.
Cílem je zhodnotit, co se stalo, a zajistit, aby podobné události byly v budoucnu lépe zvládnutelné. Podle Žáčka je důležité, aby se na základě získaných informací zlepšila připravenost veřejných institucí, jako jsou vysoké školy a podobné situace.
V Kacířských esejích píše Jan Patočka o „děsivé nehybnosti sebevrahů“. Toto vyjádření v sobě nese odkaz na jeho teorii subjektivity jako pohybu. Člověka definuje třemi pohyby. V prvním přejímáme svět a včleňujeme se do něj, necháme se jím nést; v druhém bojujeme, pracujeme, uplatňujeme sebe. Ve třetím předešlé dva pohyby zpochybňujeme, a tím je teprve završujeme. Patočkova sebevraha znehybní třetí pohyb. Nechá se přesvědčit otřesením, zůstává stát u ztráty smyslu.
Patočkovy Kacířské eseje, poprvé publikované v roce 1975, jsou jednou z nejpřekládanějších filozofických knih české filozofie, patrně i kvůli působivé šesté eseji, v níž autor interpretuje dvacáté století z hlediska války. Tu nezavrhuje. Naopak navazuje na myšlenky, které doprovázejí filozofii od jejích začátků. Válka je otcem všech věcí, říká Hérakleitos – a Patočka to neodmítá. Konflikt nás rozvíjí, právě i tím, že lomcuje našimi jistotami. Nemusíme si hned představit reálnou válku. Máme-li zažít ve třetím pohybu otřesení, asi se nám nezadaří, budeme-li se všude setkávat s mírností.
Autorka podcastu Tereza Matějčková ukazuje, že platí něco podobného jako v případě sebevraha. Nemáme-li svět umrtvit, musíme démonické síly války přesáhnout. Znamená to, že se nesmíme nechat přesvědčit otřesením a zůstat stát u dogmatického skepticismu. To by bylo pramálo kacířské. I reálné historické války otevírají dvě cesty. Jedna je sebevražedná a znehybňující: do válek se ponoříme s fascinací a necháme se její sílou přemoci. Druhá je nejistá, ale nadějeplná. Otřesení, které jen neoslabuje, ale rovněž obnažuje vlastní sílu, přesáhneme novým pojmem odpovědnosti. Tu Patočka nazývá „solidaritou otřesených“. Patočka se zde pohybuje, věren kacířství, na hraně: zkušenost násilí je základem pro nejzazší možnosti lidství, pro to, co někteří autoři označují jako pokřesťanský pojem odpovědnosti.
Kapitoly
I. Charta a kacíř [začátek až 20:30]
II. „Zápolil s beznadějí.“ [20:30–31:45]
III. Z čeho se rodí dějiny [31:45–52:05]
IV. Válka tvůrcem jednoty? Ale co dál? [52:05–57:00]
V. Solidarita otřesených [57:00 až konec]
Celá epizoda na
Čtyři dny rozhodnou o rozložení politických sil ve Francii i Velké Británii. Jak se výsledek dvou klíčových voleb promítne do ekonomiky obou zemí i Evropy? O tom hovoří analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.
Dnešek a neděle zásadně rozhodnou o politické mapě v západní Evropě. Už dnešní volby ve Velké Británii předpokládají výprask pro konzervativní vládu premiéra Rishiho Sunaka. Ten s velkou jistotou nezvládne odvrátit nástup labouristů Keira Starmera a překvapivě zřejmě ani Reform UK, tedy strany jednoho ze strůjců brexitu Nigela Farage.„Od té doby, co tam byla efemérní premiérka Liz Trussová, to byl průšvih. Její konzervativní vláda chtěla udělat populistické opatření a snížit daňové zatížení, což se mělo přetavit do vzestupu ekonomické aktivity. Tohle je doktrína, která vedla k brexitu,“ vysvětluje analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.
Z tématu elektro aut se stalo politikum, automobilový průmysl se stal nástroj voleb, říká Dlouholetý ředitel tuzemského zastoupení automobilky Toyota Martin Peleška. Nejistota v automobilovém průmyslu, a především politická rozhodnutí komplikují byznys i chování spotřebitelů.
Vyhláška o parkování v Praze, která zvýhodňovala elektro auta, byla pro mnoho lidí důvod, proč si elektro pořídili a teď se bude rušit. Komplikovaná předvídatelnost komplikuje rozhodnutí, jaké auto si pořídit, dodává a tvrdí, že už dávno se neprodávají ty nejlevnější vozy, ale lidé chtějí především auta z vyšší střední třídy s doplňky. Nová auta dnes jsou otázkou 300 tisíc, každý si může vybrat variantu, která mu vyhovuje, až 70 % procent lidí auta neřeší, potřebují mobilní prostředek, chtějí bezpečnost, kvalitu a uspokojilo jejich potřeby jako uživatele. Technologie je nezajímají, myslí si a chápe, že pro normálního člověka se stal automobilový trh nepřehledný.
Automobilky jsou podle Pelešky čím dál víc efektivní, a tak není problém vyrábět auta se spalovacími motory, elektro i auta na vodík. Mělo se před lety vymyslet stabilní prostředí, aby si lidé mohli přestárlá auta vyměnit za nové. Takový program prý funguje třeba v Rumunsku. Jak komplikuje tržní prostředí v jeho byznysu dotační politika států a EU?
Stát komplikuje podnikání v Česku, výroby jako gigafactory jsou game changer, stát a úředníci by měli umět takový projekt podpořit i prosadit. Úspěšné domácí projekty v Česku s domicilem nezůstávají, odchází do zahraničí a tady nejvyšší část příjmů lidí produkuje stále montovna, říká Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně Česka při Světové bance. Dodává, že současný ekonomický model, založený na zahraničních investicích a montovnách, se vyčerpal.
"Musíme vybudovat vlastní značky a inovace," zdůrazňuje. Důraz na montovny, kde jsou nejmenší marže a nejméně prostoru pro zvyšování mezd, již není udržitelný.Řešilo se i efektivní využívání veřejných prostředků. Podle Matesové se velká část prostředků, až 90 %, vyplácených během pandemie, neinvestovala do rozvoje ekonomiky, ale do spotřeby, což přispělo k inflaci.
"Naše veřejné rozpočty mají obrovský problém s mandatorními výdaji, které neumožňují prostor pro růst a investice," dodává.Jana Matesová se vyjádřila k debatě o Green Dealu, který podle ní představuje pro Českou republiku hlavně příležitost: "Měli bychom začít využívat příležitosti, které Green Deal nabízí, a zároveň se pokusit zvrátit ty části, které by mohly české ekonomice uškodit."Jedním z důležitých témat rozhovoru byla i otázka, proč mladá generace přestává podporovat tradiční politické strany. Matesová poukazuje na roli sociálních sítí a nedostatečnou mediální výchovu.
TikTok je čínská oficiální informační platforma, která slouží zájmům čínského režimu. Uživatelé TikToku si často neuvědomují, jakým způsobem platforma manipuluje s informacemi a algoritmy, říká Matesová. Podle ní je TikTok používán jako nástroj k šíření obsahu, který je v souladu se zájmy čínského státu. "My neznáme ten algoritmus, který čínský stát používá," varuje.
Tím naznačuje, že obsah, který se zdá být populární nebo úspěšný, může být ve skutečnosti podporován uměle za účelem ovlivnění veřejného mínění.Matesová také poukazuje na to, že TikTok se stal hlavním zdrojem informací pro mladou generaci, což je nebezpečné vzhledem k tomu, že je kontrolován autoritářským režimem. V souvislosti s tím kritizuje nedostatečnou výchovu k mediální gramotnosti a uvědomění si rizik spojených s totalitními režimy.
Doporučuje, aby se tyto otázky řešily již na druhém stupni základních škol a aby byla mediální výchova důrazně podporována.Matesová si myslí, že Kovy je český ekvivalent francouzského politika Jordana Bardelly, protože má obrovský dosah na sociálních sítích a věnuje se vážným tématům, ale ne na TikToku. Podle ní Kovy aktivně spolupracuje s organizací Člověk v tísni na mediální výchově a je příkladem, jak mohou influenceři pozitivně ovlivnit mladou generaci. Matesová zdůraznila, že mediální výchova by měla být součástí vzdělávání už na druhém stupni základních škol, aby mladí lidé získali povědomí o totalitních režimech a důležitosti svobod.
"Vidět Neapol a zemřít,“ říká se. Přesnější by to ovšem bylo s New Yorkem. Speciálně s tím, který jste mohli zažít v 70. a 80. letech minulého století. Pamětníci vzpomínají na nezkrotnou energii města, která pohltila a ovlivnila vše, výtvarné umění, hudbu i filmy. "V sedmdesátkách to byla regulérní válečná zóna. Znásilnění, vraždy, tohle všechno se v New Yorku dělo den co den. V osmdesátkách přišla epidemie cracku. V té době stříleli gangsteři v restauracích a bylo to naprosto normální. V našich filmech jsme se to akorát pokoušeli zachytit. Giuliani (bývalý starosta, který se rozhodl zbavit New York kriminality - pozn. aut.) pak město vyčistil a zbavil ho všeho drsného a skutečného. Jasně, to město bylo nebezpečné, ale mělo své kouzlo", řekl mi před lety kultovní režisér Abel Ferrara. Spolu s Ondřejem Štindlem, úhlavním nepřítelem seriálu Eric, malířem Janem Gemrotem a specialistou na Ameriku, politologem Kryštofem Kozákem, se do té fascinující doby alespoň na chvíli vrátíme.
Zmíněná díla: kniha Marka Prchala Duše národa https://m.kosmas.cz/knihy/539233/duse-naroda/, film Taxikář, r. Martin Scorsese https://m.youtube.com/watch?v=UUxD4-dEzn0&pp=ygUTdGF4aSBkcml2ZXIgdHJhaWxlcg%3D%3D, dílo režiséra Abela Ferrary https://www.csfd.cz/tvurce/2892-abel-ferrara/prehled/, dílo režiséra Waltera Hilla https://www.csfd.cz/tvurce/2934-walter-hill/prehled/, dílo režiséra Johna Cassavetese, https://www.csfd.cz/tvurce/755-john-cassavetes/prehled/, seriál Eric, r. Abi Morgan https://m.youtube.com/watch?v=eGaAl_8QW2c&pp=ygUMZXJpYyB0cmFpbGVy, film Manhattan, r. Woody Allen https://m.youtube.com/watch?v=JEoEGW4Hb9w&pp=ygUWbWFuaGF0dGFuIHdvb2R5IGFsbGVuIA%3D%3D, kapela New York Dolls https://m.youtube.com/watch?v=6a5Uf7Hs5c4&pp=ygUTbmV3IHlvcmsgZG9sbHMgYmFuZA%3D%3D, Cassandra Jenkins: Only One https://m.youtube.com/watch?v=68aMst5uDKQ&pp=ygUab25seSBvbmUgY2Fzc2FuZHJhIGplbmtpbnM%3D, filmy Serpico a Prince of the City, r. Sidney Lumet https://m.youtube.com/watch?v=h4qEy-shFqo&pp=ygUacHJpbmNlIG9mIHRoZSBjaXR5IHRyYWlsZXI%3D a mnoho dalšího, převážně z New Yorku 70. a 80. let.
Štěstí, lépe řečeno honba za ním, je opiem dneška. Takto hovoří současná izraelská myslitelka Eva Illouzová. V knize Diktát štěstí sepsané spolu se španělským psychologem Edgarem Cabanasem si všímá, kterak jsme ze štěstí učinili produkt: existují aplikace, které nám hlídají hladinu štěstí, koučové, psychoterapeuti i doplňky stravy stimulující serotonin. Vše podle Illouzové stojí na představě, že být šťastný je naší zodpovědností i povinností. Výrazná je rovněž častá teze, že člověk se musí nejprve postarat o to, aby byl spokojený sám se sebou, teprve poté bude mít dobré vztahy a dařit se mu bude i v práci.
Pojďme Rusům prodat naše luxusní zboží, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Má to několik "ale". Nesmí se to týkat zboží, nebo věcí, které se dají využít vojensky. "Cokoliv, co souvisí, je použitelné ve výrobě v zbrojním průmyslu ruským, tak tam jsem samozřejmě přívržence co nejtvrdších sankcí", upozorňuje Miroslav Zámečník. Jak to celé udělat a proč? Sledujte HrotCast!
Kauza střelby na filozofické fakultě nekončí a zůstává spousta otázek. Tereza Matějčková komentuje mimo jiné zasedání sněmovního výboru pro bezpečnost z minulého týdne, kde se ukázalo, že policie tahá za nos i poslance. „Musíme najít cestu, jak o tom mluvit bez emocí a bez politizace, ale zároveň tomu policie vůbec nepomáhá,“ říká. „Otakar Foltýn by se mohl vrhnout na případovou studii na téma manipulace a dezinformace, kterou v tomhle případu provádí ministerstvo vnitra a policie,“ soudí Dalibor Balšínek.
Valná hromada ČEZ byla výživná. Dividenda byla schválená až po dvanácti hodinách. „Devadesát procent všech příjmů, které loni stát získal z windfall tax, putovalo z ČEZu, dohromady to bylo asi třicet miliard,“ připomíná Markéta Malá. Otazníky visí také nad dostavbou Dukovan. „Neznáme detaily nabídek od Korejců, ani Francouzů. Nevíme, jak se to bude financovat,“ dodává Malá.
Matějčková se nad návštěvou argentinského prezidenta Javiera Mileie zamýšlí i nad tím, co je konzervatismus a liberalismus. „Dneska, když se řekne liberál, tak se to velmi často kontrastuje s konzervativcem, ale ten liberál je už je dneska vlastně chápán jako levicová značka. Ale levice velmi často nechce být chápána jako liberální,“ říká.
Na poradě diskutovali Dalibor Balšínek, Tereza Matějčková, Markéta Malá, Pavel Štrunc a Daniel Kaiser.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
From the publisher's feed

1 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

30 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners