Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Česko – země pijákům zaslíbená. Je třeba regulovat prodej alkoholu a umožnit přístup k jiným drogám?

    Česko by mělo regulovat prodej alkoholu, jeho spotřeba je tu nebezpečně vysoká a v Evropě ojedinělá, mladí lidé přicházejí do kontaktu s alkoholem nepřiměřeně brzo, společnost za to platí vysokou cenu. Zároveň by se ale měl za přísných podmínek umožnit legální přístup k jiným drogám, než je alkohol. Tvrdí to končící národní drogový koordinátor Jindřich Vobořil, který za svým nuceným odchodem vidí i tlak „alkoholové lobby“. Vyšší regulaci alkoholu podporují i někteří zástupci Pirátů, navrhují například omezení prodeje alkoholu nebo opatření etiket varováním. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl debatoval s odcházejícím drogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem, emeritním primářem adiktologické kliniky VFN a vedoucím budovaného terapeutického pracoviště Novus Pons Petrem Popovem a kavárníkem a hospodským Martinem Kotasem. Nejdřív se jich zeptal, jestli se dá říct, že situace v Česku, co se týče nadměrné spotřeby alkoholu, se nějak zhoršuje, nebo jestli se tu „jen“ drží nějaký špatný standard.

    20 min
  • Aerolinky vás považují za substrát, jde o zisk a nízké náklady, je to jejich nenažranost, říká Jan Papež o letecké přepravě

    Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří. Letošní letní sezóna přinesla dramatický nárůst cestujících, létá asi o 15 % víc lidí než v předchozích letech. Proč musí turisti čekat na letištích někdy až desítky hodin? „Letadlo musí zvládnout pět až šest letů denně. Když se zdrží, následuje efekt domina. Letecké společnosti nemají dostatečnou rezervu kapacit a posádek, což vede k extrémním zpožděním. Pro cestující to znamená čekání bez adekvátní podpory. Lidé na letišti by měli být poctivě informováni a měl by jim být zajištěn hotel, když se letadlo zpozdí o 18 hodin,“ říká Papež.Další systémový problém spočívá v nedostatečné komunikaci a podpoře ze strany leteckých společností. „Jsme málo důrazní vůči leteckým společnostem. Formuláře pro reklamace jsou skryté, call centra neexistují a často komunikujete jen s AI,“ dodává Papež. V rozhovoru Jan Papež kritizuje Evropskou unii za nedostatečnou regulaci leteckého průmyslu. Uvádí, že Evropská unie na tuto oblast zcela rezignovala, což vytváří nerovné podmínky mezi leteckými společnostmi a jinými službami. „Stávka je považována za vyšší moc, podobně jako bouřka nebo výbuch sopky. To znamená, že stávka letištního personálu nevede k žádné kompenzaci pro cestující,“ kritizuje Papež evropské předpisy, které vedou k tomu, že cestující nejsou odškodněni za problémy způsobené stávkami letištního personálu nebo leteckých společností.Evropská unie by podle něj měla více zasahovat a zavádět přísnější a jasnější pravidla na ochranu práv cestujících v letecké dopravě.Letecké společnosti čelí velkému tlaku na nízké ceny a vysoké zisky, což vede k zanedbávání komfortu cestujících. „Manažeři vidí pasažéry jako substrát, ne jako klienty, o které by se měli starat,“ uzavírá Papež. Tento postoj musí změnit, pokud má letecký průmysl uspokojit rostoucí poptávku a zajistit příjemný cestovní zážitek.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    17 min
  • Zelenskyj není jako Beneš. Na rozdíl od něj svoji zemi neopustil, Ukrajina by bez něj padla.

    Situace na bojové frontě mezi Ukrajinou a Ruskem je stále napjatá. I přes to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že Ukrajina připraví mírový plán na ukončení války.

    Podle analytika mezinárodních vztahů Vlastislava Břízy si Zelenskyj dobře spočítal, že během následujících několika měsíců určitě nedojde průlomu fronty ze strany Ukrajiny. "To znamená, že Ukrajina převezme zpátky iniciativu a bude schopna dobít veškerá území, která si na začátku války tak naplánovala. Tak to prezident Zelenskyj racionálně vyhodnotil, že v tuto chvíli není realistické. Ten druhý důvod určitě budou volby ve Spojených státech, protože to je věc, která je zásadní", vysvětluje Vlastislav Bříza.

    Podle něj chce Ukrajina ukázat, že je schopna a ochotna za určitých okolností jednat, ale musí možné příměří a následný možný mír být spravedlivý. Nemůže to být tak, že vše bude diktovat ruský prezident Vladimir Putin. "Když Rus tlačí nebo má pocit, že vede, tak není schopen ani ochoten dělat žádné ústupky. Chce maximum. To je to, co říkám, že v tuto chvíli ještě není ono momentum pro rozhovory", dodává Bříza. Snahy o mír a diplomacii jsou spjaty s mezinárodní politikou. Blížící se prezidentské volby v USA představují pro Ukrajinu zásadní událost. Zelenskyj se snaží zajistit, aby nová americká administrativa, ať už ji povede Donald Trump nebo jiný kandidát, pokračovala v podpoře Ukrajiny. Podle Břízy je klíčové, aby Ukrajina byla vnímána i jako mírotvůrce "To je určitá psychologická hra ve vazbě na Spojené státy, protože vy se nemůžete neustále bránit tomu, že nebudete jednat a zároveň budete mít nataženou rukou, dodávej mi zbraně, dodávej mi zbraně. Vy prostě musíte udělat něco proto, aby i vy jste byl ten mírotvůrce. Ano, je to těžké, protože vy jste byl napaden, to není žádná téma. Vy se bráníte, na rozdíl od jiných mnohých, tak jste si zasloužil tu pomoc, to je potřeba říct."V souvislosti s tím srovnává analytik přístup Volodymyra Zelenskyho a československého prezidenta Edvarda Beneše v roce 1938 a poukazuje na klíčovou roli osobností v historii národů. Podle Břízy Zelenskyho rozhodnutí zůstat a bojovat inspirovalo Ukrajince k odporu, zatímco Beneš se rozhodl nebránit. "Kdyby prezident Beneš rozhodl o obraně Československé republiky, tak se naše milionová armáda bránila. Kdyby Zelenskyj využil aero-taxi a odletěl z Ukrajiny, tak podle mého názoru by se Ukrajina naděvší pochybnost nebránila a padla by. Vy si musíte zasloužit to, že vám někdo pomůže. To znamená, že v tom roce 1938 je to ostuda. My jsme se měli bránit." vysvětluje analytik. Zároveň popisuje, jak ukrajinská a ruská armáda čelí značným ztrátám. Na obou stranách konfliktu se počet obětí počítá ve stovkách tisíc. "Co se týče ruské armády, tak se bavíme o 400 až 500 tisících vojácích vyřazených z boje. Ten konflikt překonává v obětích ty války, které jsme byli zvyklí vnímat jako ty velké: vietnamská, nebo korejská válka." Přestože jsou obě strany podle Břízy již opotřebované, Ukrajince jsou prý stále odhodlaní pokračovat v boji. Více než 70 % Ukrajinců chce válčit dál. Tato válka podle Břízy dotváří ukrajinskou národní identitu a zvyšuje jejich odhodlání k obraně své vlasti.

    19 min
  • Češi se necítí odpovědní za svět, mají pocit, že byli vykořišťováni. I proto odmítají Fit for 55

    Fit for 55 - plán Evropské unie, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V České republice však vláda odložila projednávání dokumentů, které s ním souvisí. "Ten ironický twist to dostává tehdy, že na webových stránkách vlády České republiky je dodnes spousta materiálu k Evropskému předsednictví. A jeden z pěti nejvýznamnějších úspěchů je dodělání toho klimatického balíčku k Fit for 55", vysvětluje hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Potvrzuje tak, že vláda celý balíček schválila a nyní o něj dává ruce pryč.


    Není divu, existuje značná obava z ekonomických dopadů na obyvatelstvo a průmysl. Zdražení paliv a energie v důsledku rozšíření systému emisních povolenek na dopravu a bydlení by znamenalo výrazné zatížení domácností i podniků. "Toto zamíří opravdu do každé domácnosti. Já myslím, že ta vláda couvla právě proto, že si uvědomila, že to nemá propojené s těmi kompenzačními schématy", dodává Zámečník.


    Fit for 55 se musí do schválit do roku 2027. Podle premiéra Petra Fialy vlada nebude schvalovat nic, co by přineslo vlnu zdražování. „Chceme využít zbývající čas k jednání o dalším zmírnění nebo přehodnocení myšlenky nového typu povolenek. Což lze až nyní, kdy se změnil Evropský parlament a Evropská komise", řekl premiér pro Lidové noviny. Je tak jasné, že vláda v tuto chvíli hraje o čas. Podle Zámečníka je také možné, že se parametry Fit for 55 a tedy i Green Dealu mohou změnit. "Jak si zemědělci byli během loňského roku schopni vydupat nějaké změny, tak si myslím, že tvrdit, že Green Deal je neměný, je nesmysl. Green Deal je tak flexibilní, jak intenzivní je odpor proti němu, protože politici chtějí být zvolení."


    Zároveň v celém procesu hraje roli i specifická politická a společenská kultura, která je často skeptická vůči rychlým a rozsáhlým změnám. Zejména těm, které mohou obyvatelům zásadně zdražit cenu základních komodit. "Češi se necítí odpovědní za svět, nikoho nevykořišťovali, spíš mají pocit, že vykořišťovaní byli. A teď my máme jít jako předvoj, sami sebe zdanit až do modra, omezit svou životní úroveň?", pokládá si řečnickou otázku ekonom. Poslechněte si podcast



    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    22 min
  • Česko je ideologičtější, než v době studené války. Nákupem ropy z Ruska stále Putinovu agresi platíme, říká Kovanda

    Nedivil bych se, pokud by vláda zvedla v budoucnu daně. Miliardová sekera státu půjde za běžným občanem.  Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je to ale chyba. „Vyvolává to celou řadu debat a kontroverzí a vláda si je vědoma toho, že opět nesplní to, k čemu se zavázala před volbami, kdy chtěla ozdravit veřejné finance. Jenže když máte schodek přes 200 miliard, tak to příliš z hlediska veřejnosti jako ozdravování veřejných financí nevypadá,“ myslí si Kovanda. Podle něj je vláda přesvědčena, že čím méně se o rozpočtu bude hovořit v médiích, tím méně bude příležitostí k ostré kritice, zejména z opozičních lavic. "I takový matador jako Miroslav Kalousek tento postup kritizuje. Já si myslím, že to je docela objektivní názor, že v tomto by měla být vláda transparentnější", dodává ekonom.  „Vláda se chce vyhnout tomu, že bude ostřelována, nejenom z opozičních lavic. A proto, čím méně se o tom bude mediálně zpravovat, tím méně bude příležitosti k jejímu ostřelování. Proto zkrátka předloží až ten nějaký finální schodek jako hotovou věc s tím, že doufá, že to zaujme co nejkratší možnou dobu," vysvětlil Kovanda. Tento postup podle něj není správný a může vést k dalším problémům s důvěrou veřejnosti. „Návrh rozpočtu je natolik důležitou věcí, že by měla být komunikace v této věci transparentní,“ dodal. Přitom podle Kovandy je o co se zajímat, byť stát v tuto chvíli zpracovává "pouze" technický návrh rozpočtu na základě makroekonomické predikce. Už je proto, že meziroční růst ekonomiky byl jen o 0,4 % a je jeden z nejslabších v Evropě. Podle Kovandy „je to skutečně doklad toho, že česká ekonomika se jako jedna z mála nezmátořila z úderů covidu a z inflační vlny". Zároveň se na formě české ekonomiky nepřímo podepsal i konflikt na Ukrajině: "Bohužel se nevyvíjí směrem k rychlému vyřešení, což má přímé dopady na ceny energií,“ varoval Lukáš Kovanda. Vysoké ceny plynu a ropy komplikují situaci nejen u nás, ale v celé Evropě. „Nyní jsme závislí na drahém zkapalněném plynu z různých koutů světa, což se dříve, když jsme měli stabilní dodávky z Ruska, nedělo,“ uvedl. Podle Kovandy jde o značný problém, který zvyšuje náklady na energie a tím i tlak na celou ekonomiku. Lukáš Kovanda v rozhovoru zmiňuje i to, že Česká republika stále dováží velkou část ropy z Ruska. „V loňském roce dokonce 58 % dovezené ropy do Česka bylo z Ruska,“ popsal. Přestože se vláda snaží postupně snižovat tuto závislost, otázkou zůstává, zda je to z dlouhodobého hlediska udržitelné. „Hodnotově je správné, že se snažíme nefinancovat Putinovu válku na Ukrajině, ale drahé energie oslabují naši ekonomiku a přenášejí výrobní kapacity do zemí jako je Čína,“ dodal. „Tím, že si zdražujeme energie, oslabujeme naši ekonomiku a dáváme Číně větší prostor k posilování své pozice.“ Podle Kovandy by měla vláda hledat rovnováhu mezi hodnotovou politikou a ekonomickou stabilitou: "Už v éře sovětského svazu, v době studené války, i západní Německo, i Rakousko, i Francie odebírali sovětský zemní plyn. My jsme ideologičtější, než v době studené války, když se nad tím zamyslíte", říká Kovanda. 

    17 min
  • Kamala si troufá! Echo Salon o volbách v USA. Vondra, Joch, Durčak, Kozák a Weiss

    Vstupem Kamaly Harrisové do přímého boje o Bílý dům se mění dynamika a do jisté míry i dosavadní témata kampaně. Pozvání do debaty k nadcházejícím volbám v USA přijali: europoslanec Alexandr Vondra, publicisté Roman Joch a Michael Durčák, komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss a politolog a amerikanista Kryštof Kozák.

    Celý podcast sledujte na www.Echoprime.cz

    20 min
  • Přišla Petra Hůlová! To byla besídka! I názory byly!

    Muži za pultem přivítali ve studiu Petru Hůlovou. Jaká to pocta! Rozebírali spolu novou knihu Davida Zábranského Jů a Hele. V deníkové próze reflektuje mimo jiné trapnost českého literárního života a sám sebe taky nešetří. Stačí to, aby vzniklo hodnotné literární dlo? Názory se různily. Petře se líbila výstava Skupiny Ládví. Jakub odhalil své citlivé ledví (haha). Přiznal, že se nerad dívá na to, jak tornádo vtahuje krávu. I když jsou digitální (tornádo i kráva).


    Účastníci: Jakub Peřina, Petra Hůlová, Ondřej Štindl

    Diskutovaná díla: David Zábranský: Jů a Hele, Twisters (režie: Lee Isaac Chung) výstava Úzkost Skupiny Ládví, Wildcat (režie: Ethan Hawke), Alan Sparhawk: Can U Hear

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz


    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    42 min
  • Vyšší poplatky pro ČT a Rozhlas rozdělují společnost! Přispívá to k její radikalizaci, říká Gregor

    Hostem Echa Pavla Štrunce byl Jan Gregor, jeden z iniciátorů petice proti zvyšování poplatků veřejnoprávním médiím, tedy České televizi a Českému rozhlasu, a také člena Aliance pro rodinu. 



    Iniciátorům petice vadí, že debata o zvyšování poplatků probíhá, aniž by se věnovala dostatečná pozornost tomu, co je vlastně veřejná služba v 21. století "Nám se nelíbí to, že se otevřela debata o veřejné službě, kterou poskytuje ČT a ČRo pouze tím, že se řeklo, že se navýší rozpočet a že existuje díra v rozpočtu, kterou je potřeba, aby lidé zaplnili." Podle Gregora je nutné dívat se na rozpočet včetně hledání úspor. "Přece jen technologie a technologický pokrok existuje, komerční televize jsou schopné poskytovat velmi kvalitní služby divákům za úplně jiné peníze. Je otázka, jestli se to tak dá dělat ve všech případech, ale debata o tom vlastně vůbec neproběhla", vysvětluje Jan Gregor.

     

    Ten upozorňuje i na to, že část populace je podle něj nespokojená s tím, jak Česká televize pojímá informování o některých událostech. "Když jsme například usilovali o ústavní definici manželství a podporovali kampaní, tak jsme ze strany veřejnoprávních médií nedostávali ten samý prostor a tu samou podporu, jako třeba opačné názorové spektrum. A to si nemyslím jenom já, ale to si myslí i RRTV, která nám ze sedmi stížnosti pětkrát dala za pravdu, ale ani jednou na to ČT nějakým způsobem adekvátně nereagovala", říká Gregor. 


    Podle něj je zpravodajství nedotknutelná část ČT. "Jakmile dojde na kritiku, která je oprávněná, tak je to útok na demokracii, na demokratickou instituci a tím pádem ta diskuze končí, protože okamžitě jste nálepkován jako ten, kdo tady chce rozvracet instituce, chce nás posunout někam na východ a tak dále", dodává. 

     

    Zároveň Jan Gregor odmítá, že by petice byla osobním vyřizováním účtů mezi Aliancí pro rodinu a některými pořady ČT, třeba 168h. Zároveň peticí chtějí také otevřít debatu ohledně způsobu financování, zda je správný přístup skrz financování přes koncesionářské poplatky. "Jestli nenastal čas to revidovat, stejně jako v mnoha jiných zemích Evropy, model financování ze státního rozpočtu, případně nějaká asignace přímo z vybraných daní, která putuje konkrétním médiím na předem vymezený obsah", popisuje Jan Gregor.

     

    Petice ale také upozorňuje na fakt, že kontrolních instituce, jako je třeba Rada ČT, nemohou sledovat, zda veřejnoprávní média ve svých internetových verzích dodržují povinnost objektivity a vyváženosti – zákon mediálním radám k takové kontrole nedává žádné pravomoci. Petice proto žádá změnu. 

     

     

    16 min
  • Od čtenáře knih k uživateli digitálních obsahů: Jak nás mění styl čtení? Pravda neexistuje? #35

    Kniha mizí. Napříč západním světem klesá počet knihoven i knihkupectví, stále více bytů se obejde bez regálů na čtivo. Tento posun měl dramatickou předehru: dvacáté století se občas nazývá stoletím zničené knihy. Jen během Druhé světové války bylo v knihovnách zničeno na 75 miliónů svazků.

    Že mizí fyzické knihy, neznamená, že lidé nečtou. Především ve Spojených státech jsou populární elektronické knihy. Ale to, jestli čteme fyzickou nebo elektronickou knihu, je zásadní, alespoň takto mluví ne nepřesvědčivé studie. A nakonec to nejspíše sami víme. Když čteme fyzickou knihu, zpravidla odkládáme telefon, aspoň na chvíli se odpojujeme. Když čteme e-knihu, klikáme i mimo stránku. Zatímco dříve se četlo zleva doprava, dnes se čte diagonálně: z levého horního kraje do pravého dolního. Stránky tedy skenujeme.

    Tím přicházíme o schopnost toho, co výzkumníci označují jako deep reading, hluboké čtení. V čem může být problém? Zmíněná dovednost je považována za souznačnou se sebekontrolou a stojí na ní osvícenecký pojem člověka. Moderní subjekt je čtenář. Třeba německý sociolog Andreas Reckwitz má za to, že se dnes proměňujeme ze čtenářů v uživatele. Co odlišuje uživatele od čtenáře? Uživatel volí mezi obsahy, ale čtenáři je přisuzována moc být svobodný. Předností takového člověka-čtenáře není to, že zná odpověď na otázku, ale že je schopen samu otázku změnit.

    Přesto by bylo předčasné vyhlašovat konec civilizace tak, jak ji známe. Je totiž třeba zvážit, že málokdy, nejspíše nikdy, se nečetlo tolik jako dnes. Člověk se topí v písmu. Moderní západní společnosti, v nichž převládá sektor služeb, stojí na čtení a psaní. Ať už jste úředník, politik, učitel, marketér, čtete a píšete nejspíše více než generace před vámi. I to má svůj pojem: hyper-reading. Tento typ čtení se od deep reading liší tím, že to první spočívá na rychlém zvládání informací, to druhé na sledování argumentů a děje.

    Autorka podcastu Tereza Matějčková navrhuje, že je slepou cestou bojovat proti rychlému čtení. Spíše je správné poučit se z toho, jak četly dřívější kultury, třeba i ta řecká, a včlenit některé tyto aktivity do svého života. Nejde jen o hluboké čtení. V klasických jazycích je čtení synonymem pro recitování, předčítání, mluvení nahlas. Teprve v raném středověku se stalo běžné číst potichu. Nedávno přitom ukázali neurologové, jak prospěšné je čtení nahlas – člověk si přečtené řádově lépe pamatuje, navíc se lépe soustředí a textu snáze porozumí. A co teprve, když člověk někomu čte…


    Kapitoly

    I. Čtení hlasem civilizace? [úvod až 12:50]

    II. Sumer a Egypt: Číst znamená recitovat. [12:50–23:31]

    III. Platón: Pravdu nečteme, ale slyšíme. [23:31–40:06]

    IV. Zrod knihtisku, hlubokého čtení a individuality [40:06–53:15]

    V. Kdo čte, je podezřelý – a připraven trpět. [53:15–1:04:00]

    VI. Současnost: Od hyper-reading zpět k deep-reading? [1:04:00 až konec]


    Bibliografie

    Aurelius Augustinus, Vyznání I–IX, přel. Jiří Šubrt, Praha: OIKOYMENH.

    Naomi S. Baron, How We Read Now, Oxford: Oxford University Press, 2021.

    Steven Roger Fischer, A History of Reading, London: Reaktion Books, 2003.

    Helmut Hilz, Geschichte des Buches, München: C. H. Beck, 2022.

    Alberto Manguel, A History of Reading (Kindle Edition), London: Penguin Publishing Group, 1996.

    Bruno Patino, La civilisation du poisson rouge: Petit traité sur le marché de l’attention, Paris: Grasser, 2020.

    Platón, Faidros, přeložil František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 1993.

    Andreas Reckwitz, „Kleine Genealogie des Lesens als kulturelle Praxis“, in: Katharina Raabe – Frank Wegner (vyd.), Warum Lesen. Mindestens 24 Gründe, Berlin: Suhrkamp, 2020, str. 26–37.

    36 min
  • Čínská suverénní jízda: BYD pochopil, co na nás platí, a staví fabriky v Evropě. Má se český autoland bát?

    Vysoká cla, která EU uvalila na čínská auta, nemusejí být jen pokus zabrzdit cunami vozidel z asijské velmoci, která jimi válcuje evropský trh. Právě naopak. Zvyšování cel totiž funguje také jako investiční pobídka. Taková, která výrobce donutí postavit fabriky přímo v Evropě a namísto dovozu auta montovat tady u nás, často s našimi lidmi, jimž dají práci, upozorňuje analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

    Jedním z příkladů je čínská automobilka BYD, která nedávno sponzorovala mistrovství Evropy ve fotbale. A to v Německu, které je evropskou automobilovou velmocí. Jenže BYD, jejíž zkratka znamená Build Your Dreams, si právě „dobytí“ výsostného německého území (fotbal a auťáky) zvolila za svou strategii pro vstup na evropský trh.

    Čínský výrobce už ohlásil výstavbu nové továrny v maďarském Szegedu. Odborníci upozorňují, že má v Číně velké výrobní kapacity a jeho expanze do Evropy by mohla znamenat významné investice a vytvoření nových pracovních míst. A to není něco, nad čím bychom měli ohrnovat nos.

    „Vysoké celní bariéry bývají často jako investiční pobídka. To je úplně přesně to, co udělali Japonci, když Honda postavila první továrnu v USA jen dva roky poté, co je Ronald Reagan donutil, aby dobrovolně omezili vývoz do Spojených států,“ zdůrazňuje Zámečník.

    Některé země, jako je například Maďarsko, už přijímají opatření, aby přilákaly čínské investice do automobilového průmyslu. Orbánova vláda se snaží vytvořit prostředí pro čínské investory, což by mohlo vést k výraznému posílení maďarské ekonomiky.

    „O Viktoru Orbánovi si můžeme myslet, co chceme, ale hloupý člověk to není. Dá se na něj použít citát od Machiavelliho: ,Když nemůžu nepřítele zničit, obejmu ho.‘ Jemu se prostě vyplatí Číňany obejmout,“ upozorňuje ekonom.

    Zatímco cílem Evropské unie je ekologizace dopravy, vyšší clo na čínské elektromobily by mohlo žádaný proces zpomalit. Vzhledem k současným cenám elektromobilů pak mohou někteří spotřebitelé vnímat vyšší cla jako nefér opatření, které ztíží dostupnost ekologických vozidel.

    Má se český autoland mít na pozoru? Která země má pro automobilky nejlepší podmínky? A co přinese další kolo obchodní války Číny se Západem? Poslechněte si další letní Hrotcast.

    30 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

1 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

30 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners