Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Prodal miliardový byznys, druhý musel zavřít. Miroslav Uďan o konci startupu Out of Dark: Stálo mě to milion dolarů, ale i neúspěch je OK, jen ego trpí

    Miroslav Uďan založil a prodal miliardový startup Shoptet, za jeho vedení se firma vypracovala do pozice největšího poskytovatele e-commerce platformy v Česku a na Slovensku, na níž aktuálně funguje přes třicet sedm tisíc e-shopů. Tržby samotné společnosti se pohybují ve stovkách milionů korun a při Uďanovu odchodu byla její valuace vyšší než miliarda korun.

    V rozhovoru pro hrot Pavla Štrunce otevřeně mluví o svém dalším podnikatelském pokusu, který ale skončil neúspěchem. Startup Out of Dark, který měl pomoci firmám získat lepší přehled o jejich interních procesech, po dvou letech musel zavřít. „Přiznat, že jsme to nedali, bylo docela těžké pro ego. O to víc, že jsem měl za sebou nějaký projekt, který vyšel docela dost. Ale je úplně ok neuspět.” Přechod od úspěchu k neúspěchu byl pro něj o to náročnější, že veřejnost i kolegové očekávali, že i tentokrát dosáhne velkého úspěchu. 

    Neúspěšný projekt ho stál přibližně milion dolarů. Jedním z hlavních důvodů, proč projekt neuspěl, byla podle Uďana chybná analýza trhu a potřeb zákazníků. I když měl na začátku pozitivní zpětnou vazbu od potenciálních klientů, nakonec se ukázalo, že produkt nenaplňuje jejich skutečné potřeby a nejsou ochotni za něj zaplatit. Neúspěch ale vnímá jako cennou lekci, kterou může využít v budoucnu. “V Americe je teze, že founder, kterému je přes 40 a prošel si úspěchem i neúspěchem, je nejvíc ceněný,“ řekl a dodal, že i když pro něj osobně tato cesta byla drahá, zkušenosti, které získal, jsou k nezaplacení.

    Miroslav Uďan se nyní věnuje investicím a mentoringu začínajících startupů. Jednou z jeho nových aktivit je investice do společnosti Bagind, která se specializuje na ručně vyráběné kožené doplňky. „Mě baví pracovat s lidmi, se kterými je dobrá energie a se kterými vás baví pracovat.” 

    Miroslav Uďan v rozhovoru mluví i o českém ekonomickém prostředí, říká, že podle něj je relativně stabilní a funkční, ale zmínil, že by vláda měla zasahovat do podnikání co nejméně. Uvedl, že by ocenil, kdyby politici „hlavně nic nedělali“ a nechali podnikatelské prostředí být tak, jak je. Kritizoval fakt, že někteří politici podle něj nemají dostatečné pochopení pro podnikání a často ani netuší, co znamená startup. Dotace a regulace považuje za překážky pro přirozený rozvoj podnikání. Podle něj by podnikatelský svět měl fungovat s co nejmenšími zásahy ze strany státu a regulace vidí jako potenciální brzdu pro inovace a růst firem.


    19 min
  • Výpravy s přítelem a řidičem knížete Schwarzenberga nejen o jeho posledních cestách

    Loni v srpnu na festival Krásné ztráty přijel Karel Schwarzenberg. Bylo to nejspíš jeho poslední vystoupení před více lidmi. Jiří Peňás mu tam četl první kapitolu z knihu, která po listopadové smrti knížete vyšla pod názvem Výpravy s Karlem Schwarzenbergem.


    Rok poté se Jiří Peňás sešel ve Všeticích s dlouholetým řidičem Karla Schwarzenberga, panem Michaelem Pastorkem, svědkem jejich společných cest na jaře 2023. Michael v rozhovoru potvrzuje, že nejlepší vlastností osobního řidiče je – vedle řidičských schopností – diskrétnost a mlčenlivost. Tím více je rozhovor napínavý a svým způsobem vzrušující.  


    50 min
  • Devadesátky můžou za nechuť Čechů investovat! Proč přišel výplach na burze v USA? Bude recese?

    Americké burzy a jejich nedávný výrazný pokles. Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka šlo ve skutečnosti šlo o korekci trhu, kdy hlavní index S&P 500 klesl o přibližně 3 %, což je jednorázově poměrně výrazný pokles. "Je to částečná korekce, která je daná nervozitou a potřebou, určitého ochlazení, bylo tam přehřátí na některých těch očekáváných budoucích výnosech," vysvětluje Zámečník.  

    Příčiny tohoto poklesu jsou složité a zahrnují jak externí faktory z Japonska, tak obavy ohledně recese v USA. Jedním z hlavních důvodů byla změna úrokových sazeb v Japonsku, která vedla k posílení jenu a následnému výprodeji investorů, kteří využívali tzv. carry trade. V tomto procesu si investoři půjčovali v jenech, aby investovali v dolarech, což fungovalo za předpokladu, že kurz jenu zůstane stabilní nebo oslabí.

    Jakmile však japonská centrální banka zvýšila úrokové sazby, jen posílil a tato strategie se stala nevýhodnou. Investoři začali masivně prodávat své pozice, což způsobilo propad trhů. Navíc, předpovědi o možné recesi v USA, které byly posilovány rostoucím procentem pravděpodobnosti ze strany Goldman Sachs, přispěly k celkové nervozitě na trzích. Nicméně, trhy se po počátečním poklesu začaly zotavovat. Klíčovým faktorem, který přispěl k obratu, byla pozitivní zpráva o nižším počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, než se očekávalo.

    To signalizovalo, že americký trh práce je silnější, než se původně myslelo, což zmírnilo obavy z blížící se recese. "Já se s tebou vsadím o to, co chceš, že Amerika poroste letos o dost rychleji, než jakákoliv z větších evropských ekonomik", říká v Hrotcastu ekonom Miroslav Zámečník. Další důležitý faktor byl růst technologických akcií, především společností jako Nvidia, které i přes svůj předchozí pokles zůstávají velmi hodnotné a pro investory atraktivní. Za poklesem je cítit, že trhy jsou lehce netrpělivé v tom, kdy AI technologie doručí reálné výsledky. "AI bude také něco, co bude úplně měnit ten trh. Stane se to. Ale zatím to teda umí dělat nějaký lepší, rychlejší rešerše", popisuje realitu Zámečník.  Podle některých ekonomů by člověk, který investuje na burze, by se neměl nechat výkyvy "rozhodit". Na otázku, proč Češi zatím tolik na tento druh investování nejsou odpovídá Zámečník tím, že v nás je stále kus nedůvěry. "My, když se spálíme, tak nás to bolí mnohem víc, protože nejsme zkušení. my jsme si to strašně poškodili v těch devadesátkách", říká Zámečník. Jaký druh investování je nejlepší? Proč jsou Češi nedůvěřiví? Poslechněte si podcast. 

    33 min
  • Hej, Slované: Češi jsou líní, Poláci efektivní: rychle staví, mají levné potraviny a boží snídaně

    Polsko je nová perla střední Evropy: Poláci rychle stavějí dálnice, metro, mají levné a kvalitní potraviny, luxusní hotely a služby, vynikající muzea, investují do armády… zkrátka země letí dopředu a Češi na to v úžasu zírají a možná trochu závidějí. Je to skutečně tak, nebo je to jen chiméra? O tom všem a mnohém dalším diskutují v deváté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi se svým dalším hostem. Tentokrát jím je polonista, autor turistických průvodců a ředitel české pobočky Polské turistické organizace Pavel Trojan. Podcast Hej, Slované vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24. Najdete nás rovněž na Spotify.

    První část je ovšem překvapení: bratři poprvé přiznají tvář svého režiséra Ondřeje Markuse Zemana, který se právě akorát před natáčením vrátil z Varšavy a líčí dojmy ze své cesty. Pak už se rozjede diskuse o tom, jak vznikl virální slogan „Polsko je nové Chorvatsko“, kdo je jeho autorem a jaký je rozdíl mezi dovolenou v Chorvatsku a v Polsku. Dojde se k jasnému závěru, že Polsko nikdy nebude nové Chorvatsko – už proto, že zatímco Chorvatsko nabízí vyžití jenom v létě, Polsko je na celý rok a zdaleka nenabízí turistům jenom moře. Vždyť naší sousední zemí je Slezsko! A co všechno je Slezsko? Jak ho definovat? Čím se vyznačuje?

    Nad těmito otázkami se Pavel Trojan rozhovoří o tom, jak vlastně Češi objevili Polsko, jak to souvisí s fotbalem. Následně Jakub povypráví, jaké bylo navštívit druhou polskou fotbalovou ligu ve Vratislavi, co všecko to obnášelo a proč se při tom Lukáš bál o život. Pavel přiznává svou lásku ke Slezsku, objasňuje, jak se liší pohled na tuto zemi u Poláků a jak u Němců. Na to mu Lukáš vyjeví, kam byli po druhé světové válce odsunuti slezští Němci a proč je to půlka příběhu, kterou neznáme. Nakonec v této pasáži se posluchači a diváci dovědí, co za jídlo je „slezské nebe“, jak souvisí s překonáváním polských tabu a zda patří k německé nebo polské kuchyni. Je to variace na knedlo, vepřo, zelo? Na moravského vrabce? A co je slezská roláda?

    V další části Lukáš a Jakub s Pavlem diskutují o polském civilizačním skoku a o tom, jak souvisí se vstupem Polska do Evropské unie a jeho schopností využívat evropské fondy. Jaký vztah mají Poláci ke svému státu? Jak to, že na rozdíl od Čechů vědí, kam ho vést? Čím to je, že tak rychle stavějí dálnice? Jak je možné, že na každé letiště v Polsku dojedete vlakem, zatímco u nás je to nemožné? A budeme mít aspoň potraviny někdy stejně tak chutné, jako je mají Poláci? Ostatně jsou Poláci efektivní a Češi líní? A proč je podle Pavla Trojana pracovní výkonnost v Česku v porovnání s Polskem úděsná? Do kolika prací průměrně chodí Polák, aby si náležitě vydělal, a do kolika musí Čech? 

    V tomto punktu Lukáš brání Čechy, zatímco Pavel Trojan je kritizuje. Hlavní rozdíl mezi Poláky a Čechy podle Pavla Trojana je v tom, že zatímco pro jedny je důležitá cesta, pro druhé cíl. (Hádejte, pro koho co.) Jak s tím vším souvisí moderní polská historie, sovětská vojska a traumata druhé světové války? Je důvod, proč Poláci civilizačně přeskočili Čechy, daný tím, že jejich životní epocha je to, co se děje teď, zatímco Češi usnuli v devadesátkách a teď čekají na zázrak? Lukáš naplno odkryje své panslovanské karty a dopustí se úvahy, že Polsko je naše naděje – země, jejímž tahem na bránu bychom se měli řídit.

    Poslední část, jak lukrativní je v Česku psát turistické průvodce o Polsku a co s tím má co dělat Madagaskar nebo Albánie. Aneb konečně podcast, kde vám Polsko bude představeno v takových souvislostech, jaké by vás nenapadly.

    1 hr 12 min
  • Smrt hudby v digitálním věku. Je kritika mrtvá? A jsme jen oběti algoritmů?

    Co dnes umělci musejí dělat, aby se jim vůbec vyplatilo vydávat desky? Jsou kapely živy už jen z koncertů? Možná se dočkáme i odpovědí na palčivé otázky, zda nejsme my, posluchači, jen obětí algoritmů, které nám říkají, co máme poslouchat a zda je hudební kritika definitivně mrtvá. A možná se i jeden z hostů pokusí převzít moderování debaty.Pozvání do speciálního letního Salonu Echa přijali: zpěvák a skladatel Michal Prokop, hudební promotér David Gaydečka a stále ještě mladí muzikanti Andy Čermák (Andy Cermak, Sunflower Caravan) a David Havas (Eden in Leden).Echo Salon jsme natáčeli na festivalu Krásný ztráty

    45 min
  • Kampaň SPD je rasismus, říká, že každý s tmavou pletí je vrah. Kalousek by se měl vrátit do TOP 09!

    Pražský radní pro kulturu za TOP 09 Jiří Pospíšil podal trestní oznámení na kampaň SPD, na které je vyobrazený africký migrant v zakrvavené košili s nožem. Obraz muže černé pleti je doplněn sloganem Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu. Jiří Pospíšil byl hostem Echa Pavla Štrunce a říká: „Myslím si, že tato míra už není jen o populistické kampani. Pokud je v kampani obecně konstatováno, že muž tmavé pleti může být automaticky vrahem, tak to má rasistický podtext.“ "Chci, abychom vedli debatu o tom, co je marketingová kampaň a jaké jsou hranice propagování něčeho, co může vést k podněcování nenávistí a k rasismu." Pospíšil dodává, že chápe a ví, že téma migrace je silné téma a migrace velký problém: "To nikdo nezpochybňuje. Já nejsem vítač, také jsem nehlasoval pro migrační předpisy v Evropském parlamentu,ale tohle je jinde. Tohle není o problému migrace, tohle je o rasismu." Pospíšil také vysvětlil, že jeho cílem není pouze kritizovat, ale také otevřít diskuzi o tom, kde by měly být hranice svobody slova v politických kampaních. Podle něj by svoboda slova měla končit tam, kde začíná podněcování k nenávisti.V rozhovoru se mluvilo i o širším evropském kontextu a rostoucím napětí ve společnostech, zejména ve Velké Británii, kde dochází k rozsáhlým nepokojům. Pospíšil varoval před podobným vývojem v České republice, dodává, že pokud se rasismus stane běžným nástrojem v politice, povede to k dalšímu narůstání napětí: „Nechci se dočkat toho, že tady budou hořet auta a bude narůstat násilí."Kriticky se vyjádřil i k reakcím na sociálních sítích, kde jeho podnět vzbudil různé ohlasy. „Mám hromadu hejtu, ale i to je součást té debaty,“ řekl.Probrali jsme i téma návratu Miroslava Kalouska do TOP 09. Pospíšil by návrat Kalouska do politiky vítal, protože ho považuje za výraznou osobnost s odvahou dělat i nepopulární kroky. Zmínil, že Kalouskova přítomnost by mohla být přínosem pro TOP 09, zejména v době, kdy strana potřebuje silné lídry, aby oslovila pravicové voliče.Pospíšil také podporoval Kalouskovu kandidaturu do Evropského parlamentu, která však nakonec nebyla úspěšná. Podle Pospíšila je Miroslav Kalousek politikem, který nejen mluví, ale také jedná, což je v politice vzácné. Vyjádřil však i obavy, že pokud by Kalousek založil novou stranu, mohlo by to oslabit voličskou základnu TOP 09. Pospíšil nicméně doufá, že TOP 09 a současná vláda zlepší svůj výkon, aby prostor pro novou pravicovou stranu nebyl příliš velký.

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    17 min
  • Je bulšit ohrožením demokracie, nebo její nadějí? Pravda neexistuje? #36

    Když v roce 2005 vyšel v češtině útlý spis Bullshit od amerického filozofa Harry G. Frankfurta, překladatel převedl titul jako „sračka“. Uplynulo skoro dvacet let a slovo bylo mezitím i počeštěno. František Koukolík, který vydal knihu na stejné téma v roce 2021, již mohl spoléhat na obeznámenost a knihu nazval Bulšit. Sám fakt, že se obrat v češtině tak zabydlel, poukazuje k potřebě uchopit fenomén, který se svou všudypřítomností jeví jako obzvláště dotíravý.

    Ostatně Harry G. Frankfurt začíná svou stať poukazem na vzestup bulšitu. Lidé se stále častěji živí slovem, a tudíž někoho o něčem přesvědčují. Sem vstupuje výrazný sklon k „bulšitování“, které nesouvisí s nevzdělaností, to už spíše převzdělaností, jak ukazuje ve své knize František Koukolík. Přesvědčují akademici při podávání grantů, novináři při psaní komentářů, nakonec i kněz v kostele.

    Cenné je rozlišení na bulšit a lež. Bulšit dává najevo okázalou lhostejnost k pravdivosti. Může být pravdivý i nepravdivý. Bulšiter se zajímá především o to, jak sám působí: bude tedy užívat vzletné fráze, vznešená slova, bude se taky často nořit do složitosti. Naopak lež realitu popírá, což lháři dodává důstojnost: lhář se s realitou musel potýkat, bulšiter nikoli. Pro Frankfurta je tedy bulšit spíše na straně umění, lež na straně řemesla.

    Autorka Tereza Matějčková se v novém díle svého podcastu zabývá negativním hodnocením bulšitu. Některé aspekty, které Harry Frankfurt žvanění připisuje, nemusejí být vnímány tak kriticky. Bulšit má sklon k experimentátorství. Frankfurt v této souvislosti zmiňuje tlachání v hospodě, kde si lidé „užívají svou nezodpovědnost“. Takoví diskutéři hází na stůl tvrzení, která nemíní argumentačně obhájit. Frankfurt toto hospodské rokování, které se dnes nejspíše přesunulo na sociální sítě a které označuje jako „bullshit session“, považuje za synonymum nepoctivosti. Je však otázka, jestli se i skrze toto bulšitování, tedy zkusmé nahazování tezí, nelze – v konfrontaci s kritikou, ke které může snad i v hospodě nebo na sociálních sítích dojít – dobrat něčeho podstatného nebo se třeba aspoň o něco posunout v poznání.

    Nadužívání slova bulšit v sobě nese ještě jedno nebezpečí. Nedoceníme, že v případě žvanění jde o možná odvrácenou, ale zcela jistě nepominutelnou stranu demokracie. Platí-li svoboda slova, má člověk nárok na formulování neexpertních stanovisek, ke kterým se sám podle svých sil dobral. Dokonce by to mělo být považováno za žádoucí, alespoň v případě, že snad zatím ještě žijeme v demokracii, ne v expertokracii.


    I. Proč ten nárůst bulšitu? [začátek až 21:15]

    II. Kdo je Harry Frankfurt? [21:15 až 24:15]

    III. Schopnost brát sám sebe vážně základem lidství [24:15–38:08]

    IV. Bulšit je umění, lež řemeslo [38:08 až konec]

    Harry G. Frankfurt, Sračka, přel. Zdeněk Strnad, Praha: Columbus, 2005.

    Harry G. Frankfurt, Taking Ourselves Seriously and Getting It Right, Stanford: Stanford University Press, 2006.

    Harry G. Frankfurt, „The Necessity of Love“, in: Alex Voorhoeve (vyd.), Conversations on Ethics, Oxford: Oxford University Press, 2009.

    František Koukolík, Bulšit. O žvanění v organizacích, médiích, politice a vědě, Praha: Galén, 2021.

    Deborah Solomon, „Fighting Bull: Questions for Harry Frankfurt“, in: The New York Times Magazine, https://www.nytimes.com/2006/10/22/magazine/22wwln_q4.html

    Peter Strohschneider, „Věda nesmí vyžadovat oddanost“, in: Týdeník Echo, 29/2024, str. 16–21.

    30 min
  • Když z nás tu slzu budou mačkat, tak ji taky vymáčknou

    Muži za pultem spolu byli v kině, navštívili novinářskou projekci nového filmu Jiřího Mádla Vlny. Sife formulují všelijaké výhrady, ale na konci slzička ukápla, to zas jo. Taky si přečetli novelu Mít a být od vlámského autora Dimitriho Verhulsta, je o smrti, je misantropická a je vtipná. Film Past někdejší režisérské hvězdy M. Night Shyamalana podle nich hezky ilustruje prazvláštní oblouk kariéry toho tvůrce. Je to hodně specifickým způsobem zábavné dílo, Oscara za scénář nebo za režii za něj autor zcela jistě nedostane, ale vyprofiloval se jím jako nadějný adept ceny pro otce roku, pokud taková existuje.


    Debatovaná díla: The Way of the Wind (režie: Terrence Malick), Vlny (režie: Jiří Mádl), Christopher Owens: I Think About Heaven, Dimitri Verhulst: Mít a být, Past (režie: M. Night Shyamalan), Animotion: Obsession



    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz


    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    32 min
  • Neříkej, že děláš pro Světovou banku, dostaneš do držky. Jaká bude obchodní politika USA po volbách?

    Vše se točí kolem peněz, příjmů a životní úrovně. "Joe Biden je kritizován za to, že příliš utrácel, příliš reguloval ekonomiku, zvyšoval daně. A mimochodem, nejenom že nechal ta opatření, které se zavedly za Trumpovi vlády, ale ještě si přisadil", říká analytik Hrot24 Miroslav Zámečník.

    Odhaduje, že pokud vyhraje Donald Trump, jeho politika bude ještě razantnější, než byla při jeho prvním mandátu. "Trumpova obchodní politika bude přísnější, ještě víc než v tom jeho prvním období.

    Amerika je pro nás druhý nejdůležitější trh. Z vývozu přidané hodnoty druhý nejdůležitější trh", upozorňuje Zámečník. Je možné též očekávat pokračování jeho protekcionistické obchodní politiky. Trump se ve svém prvním období soustředil na omezování obchodních deficitů a zvýšení cel na dovoz, zejména z Číny.

    Tato opatření měla za cíl podpořit domácí výrobu a omezit závislost na zahraničním zboží. Protekcionistická politika však může vést k vyšším cenám pro spotřebitele a negativně ovlivnit globální obchodní vztahy.

    Pro Českou republiku, která je závislá na exportu, by to mohlo znamenat zhoršení přístupu na americký trh a negativní dopad na ekonomiku. "Problém Česka je, že my vyvážíme hlavně přes Německo a Německo má problém, protože Amerika nebude mít dobrý obchodní vztahy s Čínou a ještě bude tlačit své spojence, aby stály za ní. Takže my to schytáváme nepřímo, ale schytávat to budeme. Tak jenom, abychom věděli, co ty volby znamenají pro Česko", vysvětluje.

    Pokud by byl zvolen demokratický kandidát, například Kamala Harris, je pravděpodobné, že by se obchodní politika zaměřila na obnovení aktivní účasti USA v mezinárodních obchodních institucích a podporu volného obchodu. Co dalšího čekat od Demokratů? Podle čeho Trump vybral svého kandidáta na viceprezidenta? Plus, poslechněte si osobní postřehy Miroslava Zámečníka z působení v USA. Pusťte si podcast.

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    32 min
  • Proč jsou muži bez žen v troskách? Je to nejhorší olympiáda v historii?

    Klesá porodnost kvůli covidu, nebo jsme jen příliš pohodlní? Titulní téma Týdeníku Echo rozvíjí i aktuální podcast Echo Porada. „Dítě ubírá komfort, to je jeden z důvodů. Je to psychický náklad, ale i finanční výdaje,“ tvrdí Pavel Štrunc. „Ještě v generaci mých rodičů platilo, že děti jsou základ rodiny. A rodiče spolu s nimi dovyspívali. Dneska je to velmi často tak, že všichni chtějí mít uzavřené vzdělání, cestovat a dítě je třešnička na dortu,“ soudí Tereza Matějčková.

    Jaké jsou dojmy z Olympijských her v Paříži? „Já jsem britofil, takže pro mě je pořád vrcholem zahajovací ceremoniál z roku 2012,“ říká Ondřej Šmigol. „Ale myslím, že to bylo velmi francouzské a nic jiného se nemohlo očekávat. Svět byl zděšen a Francouzům se to vesměs líbilo.“

    Co čeká Velkou Británii, kterou nyní otřásají velké nepokoje? „Je zaděláno na průšvih. Pokud nedojde k velké změně migrační politiky, tak se to bude opakovat čím dál častěji. A nebude to nic hezkého,“ odhaduje Šmigol.

    A co se děje na trzích? Proč padají akcie? A proč stagnuje česká ekonomika? „Začalo to v Japonsku, kde došlo k úplně největšímu výprodeji akcií. Ekonomika v USA pravděpodobně míří do recese,“ říká Markéta Malá. 

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz 

    36 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

1 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

30 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners