
Sign up to save your podcasts
Or


Z jakýchsi důvodů se občas, stane, že se na diskusi jako je náš Salon sejdou samí muži. Říká se takovým panelům mamel. To je právem kritizované, dokonce je mužům vyčítáno, že se toho zúčastní. Mně se stalo minule, že jsem jeden takový salon organizoval – a byli tam jenom muži, přestože jsem tam dámy zval. Nyní, abych tomu předešel, pozval jsem jen samé ženy, ctihodné dámy. A ony přišly, za což jim děkuji.
S Jiřím Peňásem diskutovaly spisovatelka a scénáristka Tereza Brdečková, novinářka a šéfredaktorka časopisu Harpers Bazaar Nora Grundová, spisovatelka a psycholožka Iva Hadj Moussa, senátorka a právnička Daniela Kovářová a politička a marketérka Gabriela Sedláčková.
Hostem Hrotu Pavla Štrunce byl Jiří Jirovec, ředitel a majitel společnosti InVelt, která prodává vozy BMW a Mini. Jirovec zvažuje zavedení čtyřdenního pracovního týdne jako motivaci pro výkonnostně orientované zaměstnance. "Pokud odevzdáš ten výkon, tak já nemám problém ti dát ten čas," vysvětluje a dodává, že takový model považuje za vhodný pouze pro určitou část zaměstnanců. Současně tvrdí, že home office je ptákovina, která nefunguje.
Jedním z velkých témat rozhovoru byla také práce s novými generacemi zaměstnanců a jejich očekáváními. Jirovec zmínil problémy s pracovní morálkou a přístupem k práci. "Dneska je hodně lidí, zvláště mladých, kteří jsou v pozici, že jako benefit nevidí peníze, ale volný čas. Ale současně si neuvědomují, že jejich výkonnost taky k tomu musí být.”
Jirovec také reflektoval na současný tlak na elektromobilitu. Uznal, že elektromobily mají své místo, ale zdůraznil, že přechod na 100% elektromobilitu není realistický a může způsobit sociální problémy. "Elektromobil není ještě laciný a pro mnoho populace nedostupný," uvedl.
Velá část rozhovoru se věnuje i byznysovým začátkům v devadesátých letech a tomu, jak Jirovec jako první dostal BMW do Česka.
Cesta do vesmíru za miliardu a půl: Investice se určitě vrátí, věřím, že se do kosmu podívám, říká pilot Svoboda
Záměr nazvaný Česká cesta do vesmíru představili minulý týden vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu. Vyslání astronauta v horizontu pěti let by na sebe mělo navázat další aktivity soukromých firem i vědeckých institucí. Česká vláda chce poslat astronauta Aleše Svobodu, který byl i hostem podcastu Pavla Štrunce!
Zpřístupnění vesmíru soukromníkům je přirozený vývoj, ale pro Muska bych pracovat nechtěl, říká budoucí český kosmonaut a tvrdí, že jeho mise smysl mít bude.
Letěli Švédi, poletí Poláci, teď se čeká, že je řada na nás. Investice se bez debat vrátí, jinak by to ostatní země nedělaly. Musíme se na to dívat v horizontu desetiletí, kde chceme být a jaké dveře nám to otevře, dodává Svoboda.
A proč právě on by se měl jako druhý Čech do vesmíru podívat? Svoboda si myslí, že kombinace jeho zkušeností vojenského pilota, jazykových dovedností a vzdělání, včetně PhD z letecké a raketové techniky, byla klíčová pro jeho úspěch ve výběrovém řízení.Svoboda zmínil, že jeho výcvik začne v druhé polovině tohoto roku a bude trvat několik let. Přípravy zahrnují fyzické testy a hodnocení zdravotních rizik, aby se zajistilo, že je schopen zvládnout pobyt v beztížném stavu.Mediální hodnota a zviditelnění českých subjektů zapojených do mise jsou podle něj zásadní. Mise má prý dlouhodobý přínos pro český průmysl a školství, a to nejen z hlediska technologických inovací, ale také inspirace a motivace pro budoucí generace.Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes patnáct set hodin. Na konci roku 2022 se stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury, do prvního kola se přihlásilo 22 000 lidí. První kolo zahrnovalo screening životopisů a motivačních dopisů, což vedlo ke snížení počtu kandidátů na 1 400.
S profesorem Stanislavem Komárkem v roklinách balkánských
Třetí setkání se Stanislavem Komárkem se po Madagaskaru a Turecku zaměří na Balkán, nejromantičtější, nejdivočejší a nejtajemnější část Evropy. Řeč bude o tom, jak malý Stanislav poprvé vyrazil na Bulharska s malými přírodovědci lovit hady a brouky. Jaké cesty následovaly poté. Kde vlastně Balkán začíná: ve Vídni na nádraží? Co dobrého i zlého zanechali na Balkáně Turci. V čem jsou Rumuni obdivuhodní a co jim jde trochu méně. A zda je neodvratný zánik českých vesnic v Banátu. A mnohých další věcech bude řeč v dalším díle Výprav Jiřího Peňáse.
Ať proboha nesedí a nečekají, že se stane zázrak. Ať si najdou svou vlastní individuální budoucnost. To vzkazuje zaměstnancům Liberty Ostrava, která je v těžkých existenčních problémech, analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Moravskoslezský kraj zatím alespoň zaměstnancům podniku poskytuje půjčky 25 tisíc korun, aby jim pomohl v době, kdy nedostávají výplaty.„Mohou udělat to, že vezmou úvazek někde jinde a počkají, zda se výroba rozjede,“ radí dále Zámečník. „V regionu u nás a dál na východ je typické, že lidé nechtějí měnit práci – a doufají.
Čím víc jste na západ od nás, tím víc je to tak, že firma jednou nezaplatí a ti lidé jdou pryč,“ popisuje ekonom v novém Hrotcastu.Liberty je příběh, který sledujeme od prosince. Společnost nechala své zaměstnance doma, v lednu se týden co týden objevovaly zprávy, že se pracovníci vrátí do provozu. Nic takového se ale nestalo. Stát přitom odmítl podnik zachránit.
Už jen kvůli tomu, že jeho majitel Sandžív Gupta z firmy vytáhl obrovské částky na vnitropodnikových půjčkách.Ministr práce Marian Jurečka se v úterý nechal slyšet, že ví o dvou vážných zájemcích o podnik. Nevyloučil, že by se mohli přihlásit ještě další. Podle Zámečníka je naprosto klíčové, jakou část firmy chtějí investoři získat.„Pokud by někdo chtěl vsadit na integrovaný ocelářský hutnický podnik, což znamená včetně koksovny, včetně koksárenských baterií a vysokopecních provozů, tak šance na úspěch se blíží nule. Jako sorry, podle mě to skončilo,“ dodává analytik Hrotu24.S podobnými problémy, do nichž se dostala Liberty, kontrastuje zpráva, že obyvatelé v Dolní Lutyni na Karvinsku odmítli v referendu výstavbu obří továrny na výrobu baterií do elektroaut. Lidé si odhlasovali, že se radnice má projektu bránit podáváním připomínek.„Ti lidé dostávají možnost komplikovat proces. A to i v případě, kdy se jedná o něco, co je pro tu zemi opravdu hodně významného,“ upozorňuje ekonom. „Nadělili jsme si taková práva, že i malá skupina dovede rozbourat něco, co je v podstatě veřejný zájem,“ uzavírá Zámečník.Má stát pozemky vyvlastnit? Proč náš analytik celou věc hodnotí jako „dadaistické divadlo“? Dělá Čechům dobře vymýšlet překážky? A co by vzkázal obyvatelům Dolní Lutyně?
Komentátoři Týdeníku Echo se na pravidelné Echo Poradě tentokrát vrátili k loňské střelbě na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. „Ministerstvo vnitra námi manipulovalo a přikryl to prezident Petr Pavel,“ říká rezolutně Dalibor Balšínek. Tereza Matějčková připomíná přirozenou potřebu médií i společnosti znát odpovědi na otázky, které kolem tragické události zůstávají: „Média jsou kritizovaná za to, že používají úniky ze spisu. Ale co mají ti novináři dělat, když jiné informace nemají?“ „V nomálně fungující politice by ministr vnitra Vít Rakušan teď odstoupil,“ tvrdí Daniel Kaiser.
Dalším tématem Echo Porady byly volby do Evropského parlamentu a hledání českého eurokomisaře. „Mocenské poměry se nemění. Opět se vytvořil kartel středových sil, což jsou eurolidovci, euroliberálové a eurosocialisti. Nicméně zajímavé pohyby začínají na pravici,“ soudí Kaiser.
A koho vyšleme do Evropské komise? „Podle mě jsou čtyři pětiny pětikoalice připraveny Danuši Nerudovou vetovat,“ dodává Kaiser.
Na závěr téma chudoby. Až nyní vzrostla reálná mzda, což vláda považuje za svou zásluhu. Jenže dva roky jsme tu měli bezprecedentní snižování životní úrovně. „Fráze o tom, že střední třída neexistuje, se dnes stávají skutečností,“ říká Markéta Malá.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZu a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.
Trh s emisními povolenkami je podle něj neprůhledný a netransparentní. Když říkáme, že obnovitelné zdroje jsou levné, nepočítáme do ceny dotací, které státy výrobcům dávají. Politik dnes nemůže vystoupit, aby racionálně vysvětloval, proč ta filozofie green dealu je chybná.
Dnes už se neřeší konkurence, ale výrobci a hospodáři přicházejí za státem a chtějí dotace.
Česko má jedny z nejdražších energií v Evropě, ale současně je výroba tady nejlevnější. Je to o iluzi, že všude v Evropě bude jeden trh. Energetika funguje i jako nástroj nátlaku. Je pravděpodobné, že Pavel Tykač uzavře uhelné elektrárny dříve, než deklaroval, je to pro něj extrémně nevýhodné a stát by jen těžko vysvětloval, že jde společnost Seven dotovat, říká Míl.
Průmysl se bude brzy z Česka stěhovat. Dříve jsme lákali na levné vstupy, ale to teď skončilo. Nemáme investorům co nabídnout. Fascinuje mě, jak všichni bojují za obnovitelné zdroje, přitom je to extrémně nestabilní a právě nestabilita způsobuje, že se ceny také energie násobí. Česko si staví Datové centrum za miliardu, jeho vznik zaplatíme všichni v poplatku, který se zavede.
dodává Míl.
Stát totiž dokončuje přípravy komunitní energetiky v Česku, která by měla začít fungovat od 1. července. Úřady do té doby musí dokončit zřízení Elektroenergetického datového centra, které vyjde na zhruba miliardu korun.
S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku?O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z Evropského parlamentu a disponuje tedy vhledem do dění v EP jako u nás málokdo.
Stačilo je poslední a jediná strana, která se zastává práce, Kateřina Konečná nekrade a pracuje, proto jsem se s ní spojil. Cítil jsem velkou poptávku, abych založil vlastní stranu, ale nedostal bych se nad pět procent, říká nově zvolený europoslanec Ondřej Dostál.
Naopak v oblasti lékové politiky by se Dostál větší unijní spolupráci nebránil, naopak by to podle něj mohlo výrazně snížit ceny léků a zlepšit vyjednávací pozici zemí EU. Přežití státu podle něj nemůže spoléhat pouze na volný trh, tak jako stát kupuje benzinky, mohl by stavět i továrny na penicilin, myslí si nový europoslanec.
Jsem levicový člověk, nechci, aby mi někdo mluvil do toho, co dělám a co mám říkat. Chci v Evropském parlamentu řešit Pandemickou smlouvu.
Světová zdravotnická organizace by získala pravomoci, které jsou přes čáru. Mohli by zavírat lidi doma, jako se to dělalo za covidu, dodává Dostál k svým prioritám na poli Evropského parlamentu.
From the publisher's feed

1 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

30 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners