„Pak jsme se vydali cestou využívání odpadního tepla a poté také otázce toho, odkud energii odebíráme,“ říká v ESG podcastu Ekonews Jan Lát, spolumajitel strojírenské a slévárenské společnosti Beneš a Lát Jan Lát, se kterým jsme rozebírali téma dekarbonizace.

Slévárenství patří mezi energeticky náročné obory, proto se na začátku firma dívala na to základní: jak energií neplýtvat. Rozhodli se proto využívat odpadní teplo. "Když jsme v roce 2008 a 2009 stavěli novou halu, pracovala už s využití odpadního tepla, které vzniká při vytápění budov, ohřevu teplé vody, to vše je z odpadního tepla," vypráví Jan Lát.

Snižování energetické náročnosti a postupé navyšování podílu  elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnilo postupné snižování uhlíkové stopy. Firma má podle Jana Láta už dávno splněný cíl Fit For 55, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Společnost M2C, která se zabývá správou nemovitostí, což zahrnuje ostrahu majetku, úklid, technický energetický management v obchodních centrech, v kancelářských budovách, v průmyslových areálech, měla podle původní směrnice o nefinančním reportingu CSRD poprvé zveřejnit zprávu o udržitelnosti za rok 2025 v roce 2026.

„Lidé by měli věnovat pozornost velkým plochám a velkým kusům nábytku, jako jsou třeba pohovky, které jsou ze syntetického textilu či polyuretanu. Je dobré volit přírodní materiály, dřevěné či kovové konstrukce, u bytového textilu dát pozor na zpomalovače hoření nebo povrchovou úpravu, která může obsahovat PFAS – věčné chemikálie,“ radí odbornice na toxické látky spolku Arnika Karolína Brabcová v závěrečném dílu podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem s Ekonews. 

Podle Karoliny Brabcové odbornice spolku Arnika na toxické látky připadá na kilogram vyrobeného textilu zhruba kilogram chemikálií. „Jde o různá azobarviva, rozpouštědla, bělidla, přidávají se tam přísady, aby bylo vlákno antistatické či vodoodpudivé,“ říká Brabcová v podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a Arniky. 

Zatímco kosmetické přípravky podléhají přísné regulaci, u čističů a pracích prostředků je situace odlišná. „Nevýhoda je, že oproti kosmetice, kde všechny látky máme vypsány na obalu přípravku, toto u čističů to neplatí. Složení je nejasné. Dozvíme se, jestli je tam konzervant či syntetická parfemace. Pro více informací se ale musíme podívat do datového listu výrobku,“ říká Tereza Kovalčíková, odbornice ze spolku Arnika. 

„V Evropské unii jsme poměrně dobře chránění, ale pořád jsou tady rezervy. Největším problémem je to, že jednotlivé látky jsou regulované, ale běžně máme doma sedm až deset kosmetických výrobků. Tyto látky jsou ale i v čistcích prostředcích a dalším spotřebním zboží. Nakonec se jejich dopady kumulují v nás, i v životním prostředí a reagují i mezi sebou, čemuž říkáme i koktejlový efekt,“ vysvětluje Tereza Kovalčíková ze spolku Arnika ve čtvrtém díle podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a Arniky. 

Asi tři čtvrtiny domácností podle spolku Arnika v Česku třídí odpad. Celkově každý občan vyprodukuje zhruba 500 kilogramů odpadků ročně. V Evropské unii jsme tedy někde kolem průměru. Vylepšit bilanci by nám mohly bioodpady, zaznělo ve třetím díle podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a spolku Arnika.

Nejen to, co jíme, ale i nádobí, na němž jídlo připravujeme, by nás mělo zajímat. Chemické látky, které kuchyňské náčiní a obaly obsahují, totiž do potravin mohou přecházet. V druhém díle podcastu Domácnost bez jedů, který je společným projektem Ekonews a spolku Arnika, se dozvíte, jak se v kuchyni chovat co nejobezřetněji ke zdraví.