FOCUS ON

Pianina a klavíry značky Petrof jsou symbolem české preciznosti a řemeslného umu. Firma s více než 160letou historií si drží prestiž na světových trzích, ale zároveň čelí výzvám, které přináší globalizace, automatizace a logistické problémy. O budoucnosti českého klavírního průmyslu, o tom, jaké je vést rodinnou firmu ve 21. století, a o inovacích v tradičním oboru diskutovali v Export Zuzana Ceralová Petrofová, prezidentka společnosti Petrof, a Marek Atanasčev, CEO společnosti Enantis. 

Historie značky Petrof sahá až do roku 1864, kdy Antonín Petrof postavil první klavír. Dnes firma exportuje do více než 65 zemí světa a patří mezi nejvýznamnější výrobce akustických nástrojů v Evropě.„Naše klavíry jsou výjimečné svým zvukem a kvalitou ručního zpracování. To je něco, co žádný stroj nenahradí,“ říká Petrofová.

Firma se však nevyhýbá ani inovacím.„Mění se nejen technologie výroby, ale i požadavky zákazníků. Dnes například pracujeme na modelech s vestavěnou elektronikou, které umožňují kombinaci klasického zvuku a digitálních efektů,“ vysvětluje.

Značka Petrof se musí vypořádat s konkurencí nejen v Evropě, ale i v Asii, kde masová produkce přináší nižší ceny.„Čínští výrobci dokážou nabídnout levnější produkty, ale my sázíme na kvalitu a tradici. Přesto musíme být konkurenceschopní, což není jednoduché,“ přiznává Petrofová.

Navzdory těmto výzvám se firmě daří. „Zaznamenali jsme nárůst objednávek z USA a Japonska, což potvrzuje, že lidé stále ocení poctivou ruční výrobu,“ říká Petrofová. Velkým trhem je i Německo, kde se české klavíry těší velké oblibě.

Ekonomická nejistota jako nepřítel luxusních produktů

Hudební nástroje, zvláště pak luxusní klavíry a pianina, nejsou běžným spotřebním zbožím, ale dlouhodobou investicí. Petrofová proto upozorňuje, že firma funguje jako barometr ekonomických krizí – pokud se lidé cítí finančně nejistí, odkládají nákup drahých produktů na neurčito.„Vidíme to jasně při každé ekonomické nejistotě – ať už jde o války, recese nebo globální krize. Jakmile lidé nevědí, co bude, přestanou utrácet za věci, které nejsou nezbytné,“ vysvětluje. 

Tento jev se výrazně projevil například během finanční krize v roce 2008 i v nedávné pandemii, kdy se dramaticky propadly prodeje a firma musela hledat nové způsoby, jak oslovit zákazníky. Petrof se proto snaží rozložit riziko mezi různé trhy a segmenty – kromě tradičního luxusního segmentu nabízí i cenově dostupnější modely a rozvíjí nové exportní destinace, které nejsou tak náchylné na ekonomické výkyvy.

Jedním z největších problémů posledních let je narušení dodavatelských řetězců. Pandemie, válka na Ukrajině a energetická krize zkomplikovaly logistiku po celém světě.„Dříve jsme materiály získávali za stabilní ceny, dnes nevíme, kolik nás bude stát dřevo za půl roku. To je obrovská výzva,“ říká Petrofová.

Dřevo pro výrobu klavírů musí mít specifické vlastnosti a správné sušení trvá roky. „Nemůžeme si dovolit dělat kompromisy, proto hledáme alternativní dodavatele a rozšiřujeme skladové zásoby, abychom eliminovali výkyvy na trhu,“ dodává.

Tradiční výrobek blíže mladým

Petrofová se v rozhovoru zamýšlí nad tím, zda se český hudební průmysl dokáže přizpůsobit moderním trendům.„Mladá generace vyrůstá s digitálními technologiemi a streamovacími platformami, což mění i způsob, jakým přistupují k hudbě. Musíme se přizpůsobit, ale zároveň neztratit autenticitu,“ říká.

Petrof proto spolupracuje se školami a konzervatořemi, kde se snaží podporovat mladé hudebníky.„Chceme, aby děti měly možnost hrát na kvalitní nástroje a aby nevymizela tradice klavírní hudby,“vysvětluje Petrofová.

Technologie, které mění svět, rostoucí konkurence v IT sektoru a klíčové dovednosti budoucnosti – to vše bylo tématem rozhovoru s Radoslavem Slovákem, zakladatelem společnosti Edhouse. V podcastu Inside Tech popsal, jak umělá inteligence ovlivňuje pracovní trh, proč je důležité změnit české školství a kam směřuje budoucnost IT firem v Česku.

Umělá inteligence je dnes buzzword, který se objevuje v každé diskuzi o technologiích. Podle Radoslava Slováka je ale důležité dívat se na AI s odstupem.„Dříve bylo všechno cloud, všechno bylo krypto, dnes je všechno AI. Ano, technologie se vyvíjí, ale mnohdy jde o pouhé PR. Klíčové je hledat reálné využití, ne implementovat AI jen proto, že je to trend,“ říká Slovák.

V Edhouse se snaží umělou inteligenci využívat tam, kde dává smysl.„Například pracujeme na aplikaci, která umožní ovládat robota běžnou lidskou řečí. Místo joysticku mu dáte hlasový příkaz a AI ho přeloží do jazyka stroje,“ vysvětluje. Právě zpřístupnění složitých technologií běžným uživatelům vnímá jako hlavní přínos AI.

České IT firmy versus globální konkurence

České IT firmy mají ve světě dobré jméno, ale čelí rostoucím nákladům.„Jsme na tom dobře z hlediska odbornosti, ale mzdové náklady rostou. Zatímco dříve jsme byli levnější alternativou k západním vývojářům, dnes musíme konkurovat kvalitou,“ říká Slovák.

Mnoho mezinárodních firem, jako Red Hat nebo Microsoft, má v Česku vývojová centra. Podle Slováka je klíčem k úspěchu zaměřit se na složitější technologické projekty.„Levné softwarové řešení dnes zvládne Indie nebo Čína za zlomek ceny. My se musíme soustředit na vysoce specializované oblasti, jako je robotika, hardware či průmyslová automatizace,“vysvětluje.

Školství a budoucnost pracovního trhu

Jedním z největších problémů české IT scény je vzdělávání nové generace odborníků. „Dnes už neplatí, že stačí umět programovat. Klíčové je naučit se kriticky přemýšlet a rozumět souvislostem. AI vám dokáže vygenerovat kód, ale musíte pochopit, proč funguje a co s ním udělat dál,“ říká Slovák.

Jako učitel na střední škole ve Zlíně vidí, jak studenti často spoléhají na nástroje jako ChatGPT nebo Copilot.„Říkám jim – klidně to používejte, ale musíte vědět, co děláte. Když AI udělá chybu, musíte ji umět opravit. Jinak z vás nikdy nebudou skuteční odborníci,“ varuje.

Budoucnost IT: Automatizace a nové role

S rozvojem AI se promění i pracovní trh.„Dříve jste potřebovali programátory na jednoduché úkoly, dnes si mnohé firmy vystačí s AI generátory kódu. Budoucnost patří těm, kdo se dokáží zaměřit na strategii, analýzu a hledání inovativních řešení,“ vysvětluje Slovák.

Podle něj nebude hlavní výzvou napsat software, ale pochopit byznys a přetavit ho do funkčního produktu.„Zatímco jednoduché kódování se zautomatizuje, potřeba lidí, kteří dokáží specifikovat požadavky a definovat uživatelské potřeby, dramaticky vzroste,“ dodává.

Edhouse se chce posunout od zakázkového vývoje k licencovaným produktům.„Dnes vyvíjíme software na míru, ale chceme mít vlastní produkty, které můžeme prodávat opakovaně. To je jediná cesta, jak zůstat konkurenceschopní,“ říká Slovák.

Firma také plánuje expanzi na nové trhy a investice do vývoje v oblasti robotiky a průmyslové automatizace.„Naší výhodou je hluboká znalost hardwarového vývoje a integrace softwaru do složitých systémů. To je oblast, kde se chceme profilovat,“uzavírá.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

1. Jak konkrétně využívá Edhouse AI v průmyslových aplikacích?
2. Jak se v praxi mění práce programátorů s nástupem automatizovaných nástrojů?
3. Proč v Česku chybí odborníci na pokročilé technologie a jak tento problém řešit?
4. Jak se promění školství, aby dokázalo připravit absolventy na budoucí trh práce?
5. Jaké konkrétní projekty plánuje Edhouse do roku 2030?

Fastfoodový trh v Česku je silně konkurenční a rozvíjející se. Řetězec Burger King, který v tuzemsku aktuálně provozuje 59 restaurací, má jasnou expanzní strategii a zaměřuje se na regionální města, dopravní uzly i nákupní centra. O tom, kam směřuje a jak reaguje na měnící se trendy v gastronomii, hovořil Jiří Petrovič, ředitel developmentu Burger King pro Českou republiku.

Burger King v současnosti expanduje do regionálních měst a významných dopravních uzlů.„Zajímá nás především Praha a Brno, ale zároveň i menší města. Letos například otevřeme nové pobočky v Přerově nebo jsme nedávno spustili provoz v Havířově,“ říká Petrovič.

Jednou z hlavních priorit je posílení přítomnosti na dálnicích a rychlostních komunikacích, kde je stále prostor k růstu. Společnost se například podařilo ve spolupráci s firmou Shell otevřít provozovnu na čerpací stanici na D4, která byla v médiích označena za unikátní projekt.„Na dálnicích je konkurence silná, ale vidíme v tomto segmentu potenciál. Do budoucna se zajímáme o D3, trasu na sever Čech a Polsko,“ dodává.

Poloviční síť oproti Německu a Británii

Na českém trhu dominují McDonald's, KFC a Bageterie Boulevard. Jak chce Burger King konkurovat?„Nejde jen o počet poboček, ale o jejich kvalitu a dostupnost pro zákazníka. Chceme být tam, kde lidé chtějí naše produkty, ale nebudeme expandovat za každou cenu,“ vysvětluje Petrovič.

Novou výzvou může být vstup dalších amerických značek do Česka, jako například Wendy’s. Burger King se ale nebojí.„Konkurence je zdravá, v západních zemích je trh ještě více saturovaný a stále roste. V Česku máme oproti Německu nebo Velké Británii poloviční hustotu fast foodů, takže prostor tu stále je,“ doplňuje.

Rostlinné alternativy jako trend

Fast food už dávno není jen o mase. V Německu Burger King otevřel zcela veganskou restauraci a i v Česku je zájem o rostlinné alternativy na vzestupu.„Podle našich průzkumů si polovina Čechů uvědomuje zdravotní rizika spojená s nadměrnou konzumací masa a třetina je ochotná maso omezit. Proto máme v nabídce rostlinné verze Whopperu, cheeseburgeru i nuggetek,“ říká Petrovič.

Společnost se zapojila do mezinárodní iniciativy, která motivuje zákazníky k 30dennímu omezení konzumace masa.„Čistě veganská restaurace v Česku by byla zatím předčasná, ale tento koncept aktivně diskutujeme,“ prozrazuje Petrovič.

Novinkou, kterou Burger King testoval, jsou snídaně.„Podzimní pilotní provoz na vybraných pobočkách měl skvělý ohlas, proto je plánujeme zavést plošně na jaře,“ říká Petrovič.

Objednávky přes aplikaci a umělá inteligence

Technologický rozvoj a digitalizace hrají ve fast food segmentu stále větší roli.„Dnes si zákazníci objednávají hlavně přes kiosky, které máme na všech pobočkách. V brzké době spustíme objednávání přes mobilní aplikaci, včetně GPS sledování, které zajistí, že zákazník dostane jídlo přesně ve chvíli, kdy dorazí k restauraci,“ vysvětluje Petrovič.

V budoucnu Burger King plánuje zapojení umělé inteligence.„AI už dnes pomáhá s plánováním výroby a minimalizací odpadu. Do budoucna chceme vyzkoušet i automatizované objednávání přes drive-thru, kde s vámi bude komunikovat umělá inteligence,“ prozrazuje Petrovič.

V době rostoucích ekologických požadavků musí i fast foody přizpůsobit své provozy.„Energetický management je pro nás klíčový. Moderní systémy nám pomáhají šetřit 20–30 % elektřiny měsíčně oproti starším provozům,“ říká Petrovič.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

1. Jaký konkrétní plán má Burger King na rozšíření do menších měst a proč některá místa nejsou vhodná?
2. Proč je Česká republika vnímána jako specifický fast food trh oproti západním zemím?
3. Jaké nové inovace v oblasti digitalizace a umělé inteligence Burger King testuje?
4. Jak se změnily preference zákazníků v posledních letech a co dnes nejvíce frčí?
5. Co dalšího plánuje Burger King v rámci ESG a udržitelnosti?

Klimatické změny, ztráta biodiverzity, geopolitické napětí a křehká energetická bezpečnost. To vše tvoří stále naléhavější otázky současnosti, které ovlivňují nejen naši společnost, ale i jednotlivce. Jak se na ně připravit a jak přežít v neustále se měnícím světě? V pořadu Přežít o těchto tématech diskutovali expert na přežití v extrémních podmínkách Amar Ibrahim a geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.

Jedním z největších problémů současnosti je změna klimatu a její dopady na dostupnost vody. Václav Cílek upozorňuje, že zatímco dříve bylo běžné, že některé roky neobsahovaly ani jeden tropický den, dnes je jich desítky. „Před rokem 1980 se stávalo, že v některých letech nebyla v Česku ani jedna tropická noc. Dnes máme klidně 30–40 takových dnů za rok,“ říká Cílek.

Důsledkem těchto změn jsou nejen vlny veder, ale také přetrvávající sucho. I když prší více než v minulosti, vody je paradoxně méně. „Když se ti zvýší průměrná teplota o 2 stupně a prší normálně, tak stejně nastane sucho. To je situace, ve které jsme teď,“ upozorňuje Cílek s odkazem na aktuální studie Evropské komise.

Povodně a extrémní výkyvy počasí

Vedle sucha jsou dalším velkým rizikem bleskové povodně, které přicházejí v důsledku přívalových dešťů. Tyto záplavy nejsou stejné jako ty klasické, kdy hladina vody stoupá postupně. „Jde o situaci, kdy máte potok s průtokem 2 litry za sekundu, ale během 20 minut se z něj stane ničivá řeka o průtoku 20 kubíků,“ popisuje Cílek.

Jako opatření proti těmto jevům doporučuje detailní analýzu místní krajiny. „Lidé by si měli obejít svoji obec a podívat se, odkud může přijít voda. Často vedou cesty a přívaly se na nich koncentrují,“ radí. Také upozorňuje na význam zelených ploch a remízků, které mohou fungovat jako přírodní protipovodňová ochrana.

Paradox solární energie

Dalším důležitým tématem je energetická bezpečnost. V posledních letech se Evropa snaží o co největší podíl obnovitelných zdrojů, což přináší nečekané problémy. „Máme tolik solárních panelů, že v létě vyrábíme elektřinu, kterou nemáme kde uložit. Výsledkem je, že ji musíme záměrně ničit – říká se tomu ‚maření energie‘,“ vysvětluje Cílek.

Tento paradox souvisí se systémem dotací a regulací. „Proč se tyto zdroje neodstaví? Protože provozovatelé dostávají podporu, která je vyšší než náklady na maření. Takže se jim stále vyplatí vyrábět, i když to nemá ekonomický ani ekologický smysl,“ dodává.

Moderní společnost je přecitlivělá

Moderní svět je závislý na složitých dodavatelských řetězcích, které se ukázaly jako velmi zranitelné. Cílek upozorňuje na příklady nedostatku mikroprocesorů během pandemie. „Proč nebyly čipy? Protože tchajwanské továrny neměly dostatek vody na jejich výrobu. To ukazuje, jak křehká je naše ekonomika,“ říká.

Zároveň varuje před rostoucí závislostí na just-in-time dodávkách. „Firmy i jednotlivci by měli mít zásoby. Už neplatí, že si vše koupíte druhý den. Dopravní řetězce jsou čím dál křehčí,“ dodává.

Jak se připravit? Zásoby, voda a vědomosti

Jednou z nejdůležitějších věcí v krizových situacích je připravenost. Amar Ibrahim zdůrazňuje, že lidé by měli mít základní zásoby potravin a vody minimálně na 14 dní. „Nepotřebujete mít místnost plnou pytlů s moukou, ale základní zásobu trvanlivých potravin, léků a pitné vody. Filtr na vodu by měl být v každé mateřské školce,“ doporučuje.

Dále upozorňuje na psychologickou připravenost. „Lidé dnes vytěsňují rizika a nevěří, že se něco může stát. Přitom stačí malý konflikt mezi Čínou a USA a máme kybernetický útok na energetickou infrastrukturu,“ varuje Ibrahim.

Brno prochází jedním z nejvýznamnějších urbanistických projektů ve své historii. Nový územní plán, modernizace železničního uzlu, protipovodňová ochrana a budoucí rozvoj městské infrastruktury budou mít zásadní dopad nejen na Moravu, ale na celou Českou republiku. O těchto klíčových tématech diskutovali v podcastu Městověda bývalý pražský primátor a zakladatel startupu FairCity Tomáš Hudeček a bývalý dlouholetý ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM) Michal Sedláček.

„Brno je fantastické město k žití. Má správnou velikost, je dobře dostupné, zároveň tu funguje velmi silná univerzitní komunita. Ale máme zásadní problém – chybí nám dostupné bydlení,“ říká Sedláček. Podle něj je klíčové, aby město dokázalo udržet absolventy vysokých škol, kteří po studiu často odcházejí do Prahy, Vídně nebo dokonce Londýna. „Nemáme jen problém s vysokými cenami, ale s celkovou nabídkou. Když mladý člověk po škole zjistí, že si nemůže pořídit vlastní byt, začne se poohlížet jinde. Pokud se s tím nic neudělá, Brno bude stagnovat,“ varuje.

Má Brno stavět mrakodrapy?

Jedním z nejdiskutovanějších témat v Brně je otázka výškové výstavby. „Brno nemá ikonickou dominantu, která by symbolizovala moderní tvář města. Když se podíváte na Londýn, Frankfurt nebo Varšavu, vidíte jasný urbanistický směr. My jsme zatím váhaví,“ říká Sedláček.

Podle něj ale mrakodrapy nejsou jen o architektonické prestiži. „Vyšší budovy umožňují efektivnější využití území a mohou nabídnout větší počet bytů na menší ploše. To je přesně to, co potřebujeme, pokud nechceme Brno rozšiřovat do krajiny.“

Tomáš Hudeček však varuje před nekontrolovaným růstem výškové výstavby. „Mrakodrapy musí být zasazeny do širší urbanistické koncepce. Nemůžeme postavit jeden izolovaný věžák doprostřed města bez návaznosti na infrastrukturu.“

Návrat k železnici: Brno potřebuje moderní nádraží a vysokorychlostní trať

Jedním z nejdůležitějších projektů, který ovlivní rozvoj Brna na další desetiletí, je přesun hlavního nádraží a modernizace železničního uzlu. „Vysokorychlostní trať je pro Brno existenční otázkou. Jestli chceme zůstat konkurenceschopní, musíme být na mapě Evropy. Pokud se nám nepodaří město otevřít rychlým vlakům, můžeme se dostat na úroveň regionálního centra a přestanou k nám jezdit špičkoví odborníci, investoři i turisté,“ varuje Sedláček.

Podle plánů Správy železnic by mělo nové nádraží stát v roce 2035. Spolu s ním by měla vzniknout i zcela nová čtvrť. Ze současného nádraží se má stát bulvár po vzoru Václavského náměstí v Praze.

Podzemní tramvaj: Brno potřebuje silnější MHD

Brno se v posledních letech potýká s přetíženou městskou hromadnou dopravou, zejména tramvajovými linkami. „Kapacita současných tramvajových tratí nestačí na rostoucí počet obyvatel a návštěvníků. Tramvaje jsou často přeplněné a jejich spolehlivost klesá,“ upozorňuje Hudeček.

Jedním z řešení by mohla být výstavba podzemní tramvaje nebo dokonce metra. „Víme, že Brno nemá rozpočet na klasické metro, ale podzemní tramvaj jako ve Vídni nebo v některých německých městech by mohla být reálným řešením,“ říká Sedláček.

Hnutí Děti Země jako brzda rozvoje měst

V debatě se Tomáš Hudeček i Michal Sedláček shodli na tom, že jedním z největších problémů městského plánování v Česku je zdlouhavý schvalovací proces a množství byrokratických překážek, které brání výstavbě. Zvláštní roli v tomto procesu hrají environmentální spolky, zejména hnutí Děti Země, které se často odvolává proti velkým infrastrukturním projektům.

„V Brně máme případ, kdy byla modernizace železničního uzlu zdržena o několik let jen kvůli odvoláním a byrokratickým procedurám. Ekologická hnutí mají v našem systému prakticky neomezené možnosti blokovat jakoukoli stavbu, aniž by nesla odpovědnost za následky,“ říká Sedláček. Podle něj se situace opakuje u mnoha důležitých staveb, od dálnic po nové bytové projekty. „Všichni chceme žít v ekologicky udržitelném městě, ale nesmí to znamenat, že kvůli nekonečným obstrukcím nepostavíme vůbec nic,“ dodává.

Je to pět let, co Velká Británie opustila Evropskou unii. O brexitu se tehdy mluvilo jako o kroku, který britskou ekonomiku destabilizuje, oslabí a uvrhne do nejistoty. Nyní se však vřící debaty vracejí, protože průzkumy ukazují, že mnoho Britů by rádo znovu vstoupilo do EU. Jak hodnotí brexit ekonom Petr Bartoň z Datarunu?

Brexit nenaplnil černé scénáře

Podle Petra Bartoně je nutné se na brexit dívat přes tvrdá ekonomická data a ne jen skrze průzkumy veřejného mínění. „Průzkumy těsně před brexitem ukazovaly, že většina Britů chce zůstat v EU, ale ve skutečném referendu hlasovali jinak. I dnes ty průzkumy nemusí nutně odrážet realitu,“ vysvětluje Bartoň.

Ačkoliv výsledky hlasování překvapily, Velká Británie se ekonomicky nezhroutila. „Kdyby brexit byl takový propadák, jak mnozí tvrdili, tak bychom to viděli v datech. Skutečností však je, že britská ekonomika rostla kumulativně o 3 %, zatímco německá pouze o 0,1 %, a francouzská o 4 %,“ doplňuje Bartoň.

Britská libra v prvních měsících po referendu klesla o více než 10 % vůči dolaru a euru, ale následně stabilizovala. Inflace vzrostla především kvůli zdražení importovaných produktů, ale nezaznamenala žádný extrémní vývoj oproti ostatním evropským ekonomikám.

Nenaplněná očekávání a vina vlády

Brexit nebyl zdaleka dokonalý a významně ovlivnil obchod i migraci. Bartoň ale upozorňuje, že hlavní frustrace Britů nepramení z brexitu samotného, ale z nenaplněných slibů tamní vlády. „Lidé si od brexitu slibovali větší deregulaci, menší byrokracii a silnější otevření světu. Jenže britská vláda tyto změny dostatečně neprovedla,“ říká.

Významnou roli sehrál i covid-19, který přišel právě v okamžiku brexitu. Británie navíc zašla v lockdownu dál než většina evropských zemí, což vedlo k hlubšímu hospodářskému propadu. „Britské hospodářství se kvůli covidu propadlo dvakrát více než průměr EU, ale přesto se z toho dokázalo vzpamatovat,“ konstatuje Bartoň.

Když se podíváme na obchodní bilanci, tak britský export do EU poklesl o 14 % v prvním roce po brexitu, ale následně se částečně zotavil. Naopak obchod s USA a Asií posílil, což ukazuje, že se Británie snaží diverzifikovat své obchodní vztahy.

Jak brexit ovlivnil evropskou politiku?

O brexitu se mluví i jako o odstrašujícím příkladu pro další členské státy EU, které by mohly uvažovat o vlastním odchodu. „Evropská unie se snažila Británii „trestat“ a ukázat ostatním zemím, že odchod není snadný. To vedlo k občas absurdním opatřením, jako byly obchodní bariéry a komplikace při uznávání standardů,“ vysvětluje Bartoň.

Nicméně myšlenky na další "exit" nejsou v Evropě mrtvé. Slovensko nebo Maďarsko občas zaznívají jako kandidáti na potenciální výstup, ale podle Bartoně to není realistické: „Británie měla vždy sklon k ekonomické otevřenosti. Menší státy by se po odchodu pravděpodobně izolovaly a ekonomicky uzavřely, což by je mohlo zruinovat.“

Důležitým faktorem je i otázka pracovního trhu. Po brexitu se počet evropských pracovníků ve Velké Británii snížil o 7 %, což způsobilo nedostatek pracovní síly v některých sektorech, zejména ve stavebnictví a pohostinství.

Budoucnost britské ekonomiky

Brexit znamenal pro Velkou Británii výzvy i příležitosti. Zatímco někteří volají po návratu do EU, realita ukazuje, že Británie se s brexitem vypořádala lépe, než se předpokládalo. „Pokud se Británie nyní dokáže skutečně deregulovat a otevřít novým trhům, může z brexitu těžit,“ uzavírá Bartoň.

Evropa se mezitím musí zamyslet nad svou konkurenceschopností. „Východ Evropy roste, zatímco Západ stagnuje. Pokud EU nenajde způsob, jak efektivně reformovat své instituce a byrokracii, další 'exity' nemusí být tak nereálné,“ varuje Bartoň.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast

Podle průzkumu Nadace Vodafone již 87 % mladých lidí ve věku 12-17 let aktivně používá umělou inteligenci. Zatímco mladá generace těží z pokročilých nástrojů jako ChatGPT a Duolingo, starší generace často zaostává. Průzkum také odhalil, že dvě třetiny studentů využívají AI ve škole, ale 76 % z nich tvrdí, že jejich učitelé tento trend příliš nepodporují. Jak se školství a společnost obecně přizpůsobují rychlému nástupu AI? O těchto výzvách a příležitostech hovořila v pořadu Avokádo Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone Česká republika  a korporátní komunikace korporátní komunikace Vodafone Czech Republic.

Podle zprávy Future of Jobs až 65 % povolání, jak je dnes známe, v příštích letech zanikne.

,,Umělá inteligence a digitalizace obecně mění svět práce zásadním způsobem. Technologie jsou čím dál sofistikovanější a AI je dnes všude kolem nás, aniž bychom si to uvědomovali," vysvětluje Holá na úvod.

Tento trend potvrzuje i průzkum Nadace Vodafone mezi mladými lidmi. Podle něho až 87 % teenagerů ve věku 12-17 let již aktivně využívá umělou inteligenci. ,,Zajímavé je, že dvě třetiny studentů používají AI ve škole, přestože 76 % z nich uvádí, že jejich učitelé tento přístup příliš nepodporují," poznamenává Holá.

Podle Holé to ukazuje na širší problém – nedostatečnou připravenost celé společnosti na rychlý nástup umělé inteligence. „Studenti cítí, že pedagogové nemají dostatečné know-how v této oblasti. Upřímně, kdo z nás ho má? Je to proces, který potřebuje čas. Učitelé jsou na tom podobně jako všichni ostatní – musejí se s AI postupně seznamovat a učit se, jak ji efektivně využít ve výuce,“ říká Holá.

Senioři v digitálním světě plavou

Zatímco mladá generace vyrůstá s technologiemi, starší ročníky často zůstávají pozadu. ,,Když senior neumí pracovat s internetem, ocitá se mimo společnost. Je alarmující, že ve věkové skupině nad 74 let je digitální gramotnost výrazně nižší než u mladších seniorů," upozorňuje Holá.

Nadace Vodafone proto vyvinula program Digitální odysea. ,,Zjistili jsme, že 45 % lidí nad 65 let vlastní chytrý telefon, ale jen 32 % z nich skutečně využívá mobilní internet. To představuje obrovský nevyužitý potenciál," vysvětluje Holá.

,,Senioři se nejvíce obávají podvodů při online platbách. Proto jsme vytvořili bezpečné prostředí, kde si mohou vyzkoušet celý proces nákupu bez rizika. Mohou si projít výběr zboží, vložení do košíku i platbu, aniž by riskovali své úspory," popisuje Holá inovativní přístup nadace.

AI používá celá Evropa podobně

Data ukazují, že mladá generace v Česku využívá digitální technologie stejně intenzivně jako jejich vrstevníci v Evropě. Výzkum provedený v sedmi evropských zemích na vzorku 8 000 studentů ve stejném věkovém rozpětí to jasně potvrzuje. ,,Jsme na tom velmi podobně jako ostatní evropské země. Zajímavé však je, že v jiných zemích se více využívá ChatGPT, zatímco u nás dominuje Duolingo nebo Google Lens," konstatuje Holá.

Ženy v technologickém světě nejsou žádnými nováčky

Program Code like a girl se snaží změnit současný stav v IT sektoru. ,,Dívky potřebují vidět praktické využití kódu, ne jen teoretické principy. Když vidí reálný dopad své práce a jejich kód skutečně něco změní, motivuje je to k dalšímu rozvoji," vysvětluje Holá.

I přes přetrvávající stereotypy o IT jako ryze mužském oboru se situace postupně mění. ,,Mladé dívky dnes už nevnímají IT jako výhradně mužskou doménu, což je obrovský posun. Přesto stále potřebujeme více programů a iniciativ, které je povzbudí a ukážou jim praktické využití těchto dovedností. Není to jen o programování – jde o celkové porozumění digitálnímu světu a schopnost v něm aktivně působit," dodává.

Vize do budoucnosti

Nadace plánuje v následujícím roce posílit své aktivity v oblasti digitálního vzdělávání seniorů, mezigeneračních programů a podpory žen v IT. Současně připravuje implementaci nových technologií do vzdělávacích programů a pokračuje v mezinárodní expanzi úspěšných projektů.

Bitcoin je dlouhodobě kontroverzním tématem v ekonomických kruzích. Může ale vůbec centrální banka investovat do tak rizikového aktiva? O tom hovořil hlavní ekonom skupiny Roklen Jan Berka v pořadu Big Deal. 

Základní otázkou celého tématu je, zda by ČNB vůbec měla investovat do bitcoinu. Podle Jana Berky je odpověď jasná: centrální banka není běžný investor a musí se řídit jinými pravidly než soukromé subjekty.

"Centrální banka neinvestuje pro dosažení výnosu, ale aby udržela cenovou stabilitu a finanční stabilitu," vysvětluje Berka. To znamená, že musí mít dostatek rezerv, které jsou likvidní a jejich hodnota je relativně stabilní.

Bitcoin je vysoce volatilní aktivum, což je v rozporu s tímto principem. Kdyby ČNB držela významnou část rezerv v bitcoinu a jeho cena prudce klesla, mohla by se dostat do situace, kdy by jí chyběly prostředky k obraně kurzu koruny a stabilizaci trhu.

Michl a bitcoin

Guvernér ČNB Aleš Michl se v minulosti netajil tím, že do bitcoinu investuje. Objevují se tak otázky, zda jeho názory neovlivňují osobní zájmy. Berka ale takovou interpretaci odmítá.

"Nemáme důkaz, že by guvernér Michl skutečně držel bitcoin. Navíc v zahraničí, například v USA, je u centrálních bankéřů běžné, že se od investic drží dál, aby se vyhnuli střetu zájmů," říká Berka.

Pokud by však centrální banka skutečně zvažovala investici do kryptoměn, podle něj by bylo nutné provést hlubší analýzu a zvážit rizika.

Christine Lagarde a „měna zločinců“

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová označila bitcoin za „měnu zločinců“ a tlačí na jeho přísnější regulaci. Berka však tento přístup považuje za zastaralý.

"Je pravda, že bitcoin byl v minulosti využíván k nelegálním transakcím, ale dnes už má pevné místo na finančních trzích a stává se běžnou součástí investičních portfolií," říká.

Centrální banky ale tradičně zůstávají velmi konzervativní. Podle Berky je jejich hlavním cílem udržet stabilitu ekonomiky, nikoliv provádět experimenty s rizikovými aktivy.

5 % devizových rezerv v bitcoinu?

Česká národní banka má devizové rezervy ve výši 3,5 bilionu korun. Pokud by do bitcoinu investovala například 5 % této částky, znamenalo by to nákup kryptoměn v hodnotě 175 miliard korun.

"V současné době má ČNB v rezervách 50 tun zlata, což odpovídá asi 3 % portfolia. Cílem je dostat se na 100 tun, což by mohlo znamenat 5 %. Možná se tedy bitcoin vnímá jako součást širší diverzifikace – 5 % zlato, 5 % bitcoin a zbytek v dluhopisech a dalších aktivech," spekuluje Berka.

Přesto varuje, že kryptoměny jsou stále volatilní. Pokud by se bitcoin propadl o 50 %, znamenalo by to okamžitou ztrátu 87,5 miliardy korun.

Česká republika jako kryptoměnová velmoc?

I když se může zdát, že bitcoin je pro centrální banky okrajovým tématem, Česká republika má v kryptosvětě významné postavení.

"Máme zde jedny z největších světových kryptofirem, silnou komunitu a pořádáme významné konference. V tomto ohledu nejsme žádné ořezávátko," říká Berka.

To by mohlo znamenat, že ČNB by se mohla v oblasti kryptoměn profilovat jako inovativní centrální banka. Pokud by Česká národní banka skutečně do bitcoinu investovala, mohla by vytvořit precedent pro další centrální banky.

"Nemyslím si ale, že by to spustilo lavinu. Většina centrálních bankéřů je velmi opatrná a jejich hlavní starostí je stabilita měny," vysvětluje Berka.

Přesto jde o významný krok, který ukazuje, že kryptoměny už nejsou jen doménou technologických nadšenců, ale začínají být brány vážně i na úrovni centrálních bank.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

5 věcí, které se v článku nedozvíte:

Přežít v extrémních podmínkách není jen o schopnosti najít si přístřešek a zdroj vody, ale také o umění připravit si jídlo z dostupných surovin. Amar Ibrahim, expert na přežití, si do svého pořadu Přežít pozval Huga Hromase, odborníka na vaření v extrémních podmínkách. Spolu diskutovali o tom, jak se vaří na poušti, v horách i v hlubokých lesích a jaké techniky a suroviny jsou klíčové pro přežití.

Hugo Hromas vařil už ve všemožných podmínkách, ale jako nejvíce extrémní označil pobyt na poušti. "Bylo to v průběhu ramadánu, což znamenalo, že jsme nesměli jíst ani pít od východu do západu slunce. Bylo to fyzicky i psychicky náročné," popisuje. Problémem byla nejen extrémní vedra ve dne a mrazivé noci, ale také omezený přístup k vodě a palivu.

Další drsnou zkušenost zažil při vaření v mrazech okolo -13 °C. "Vařil jsem venku, spacák byl skvělý, ale ráno jsem zjistil, že mi zmrzla voda v kuchyni a maso bylo tak tvrdé, že se nedalo ani stáhnout z kůže," říká.

Jak přežít v přírodě? Důležitá je nejen voda, ale i psychologie

Podle Amara Ibrahima lidé v extrémních podmínkách zapomínají pít, což může být fatální. "Už druhý den bez vody se projevuji závratě, bolesti hlavy a tělo ztrácí schopnost fungovat," vysvětluje. Hugo Hromas k tomu dodává, že na poušti se naučil pít hlavně ráno a večer, aby se vyhnul přehřátí organismu.

Psychika hraje klíčovou roli. "Jakmile člověk začne být skeptický a ztrácí energii, je to konec," říká Hromas. "Musíš hodnotit situaci realisticky, ale nezhroutit se."

Vaření v přírodě není jen o tom najít suroviny, ale také o hygieně. "V přírodě platí jednoduché pravidlo pravé ruky: pravou rukou jíš, levou vykonáváš nehygienické úkony," vysvětluje Hromas. Důležité je také neotálet s tepelnou úpravou potravin a vyhýbat se neznámým houbám a rostlinám.

Volba paliva je stejně důležitá jako hygiena. "Lidi si často naberou mokré dříví a pak se diví, že to dělá jenom kouř a nic to neuvaří," říká Hromas. Nejlepší palivo podle něj jsou suché větve smrku nebo chvojí, které se dobře láme a hoří i při větší vlhkosti.

Bylinky a přírodní zdroje jídla

Kdo chce přežít v přírodě, musí se umět "pást". "Nejlepší je vsadit na bylinky, jako pampelišky, sedmikrásky nebo jitrocel," radí Hromas. Lov zvěře považuje za neefektivní: "Lovit se naučíš za dlouhé roky, ale sběr potravy se naučíš rychle."

Jednou z klíčových technik, jak si uchovat energii, je ekonomické používání paliva. "Kdo umí vařit efektivně, spotřebuje mnohem méně dříví a času," vysvětluje Hromas. Například Číňané vaří na minimum paliva, používají nádoby, které efektivně vodí teplo a rozsekávají potraviny na co nejmenší kousky, aby bylo vše hotové za několik minut.

Diskuze mezi Amarem Ibrahimem a Hugem Hromasem ukázala, že přežití v přírodě není jen o dovednostech, ale také o změně mindsetu. "Musíme přemýšlet jinak, šetřit energií, palivem i silami," shrnuje Hromas. A výsledek? "Nejlepší kuchař je hlad," dodává s úsměvem.

Celý hodinový rozhovor plný rad a informací si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

České republice chybí identita. Praha byla zajímavá v 90. letech, ale tento stav už se přežil. Firmy se tak stahují do Polska, které má expanzivního ducha, zatímco Češi jsou uzavření ve své kotlině. Jak z toho ven? Odpovídá Petr Chajda, generální ředitel mediální společnosti Dentsu. 

Podle Chajdy je klíčové, aby Česko nebylo vnímáno jen jako subdodavatel pro větší ekonomiky. „Pokud nebudeme budovat silné značky, zůstaneme jen dodavateli součástek pro Němce, Francouze nebo Američany,“ varuje.

Polsko je v tomto ohledu podle něj inspirací. „Poláci mají jinou mentalitu, jsou expanzivnější a mají silné sebevědomí. Nám chybí odvaha expandovat,“ říká. Dodává, že Česko zaspalo v oblasti infrastruktury a investic do strategických odvětví. „Místo toho, abychom využili dotace na klíčové projekty, máme rozhledny a penziony. To je promarněná šance,“ kritizuje.

Polsko se stává hlavním centrem investic v regionu střední a východní Evropy. „Má 40 milionů obyvatel a zahraniční firmy to vidí jako obrovský trh,“ říká Chajda.

Česko podle něj naopak stagnuje. „Jsme vnímáni jako součást východní Evropy, což je pro investory nepřehledné. Praha už dávno není tak důležitá, jak byla v 90. letech,“ dodává. Poláci navíc podle něj mají silnější chuť expandovat. „Češi jsou spokojení ve své kotlině, zatímco Poláci se tlačí ven a budují globální firmy,“ říká.

Podle Chajdy je nutné změnit myšlení. „Musíme být odvážnější, investovat do značek a nebát se expandovat,“ říká. Klíčové je také využít moderní technologie, zejména AI a data, k efektivnějšímu marketingu.

„Pokud budeme jen čekat, kam nás posunou zahraniční firmy, zůstaneme na periferii. Máme potenciál na víc, jen si to musíme uvědomit a začít podle toho jednat,“ uzavírá.

Konec wokismu v reklamě? 

Donald Trump je podle Chajdy jedním z nejvýraznějších marketingových fenoménů současnosti. „Polarizuje společnost, ale umí nastolovat témata, která lidi zajímají a která se dlouho neřešila,“ říká.

Reklamní svět se podle něj postupně odklání od extrémního wokismu, což je patrné zejména v USA. „Firmy, které mají klientelu na americkém středozápadě, už ustupují od radikálně progresivního marketingu. Tento trend se může rozšířit i k nám, i když v mírnější podobě,“ dodává.

Umělá inteligence změní reklamní průmysl

Dentsu masivně investuje do umělé inteligence a datové analýzy. „Kdo do toho nebude investovat, ten nepřežije,“ říká Chajda. AI se podle něj stane hlavním faktorem, který bude odlišovat úspěšné agentury od těch průměrných.

Reklamní průmysl se podle něj zásadně promění. „AI dokáže analyzovat data a optimalizovat kampaně mnohem efektivněji než člověk. Kreativita ale stále zůstane na lidech,“ dodává.

Navzdory vzestupu digitálních platforem televize stále zůstává nejsilnějším reklamním médiem. „Je to nejlevnější způsob, jak zasáhnout masové publikum,“ vysvětluje Chajda.

Sledovanost televize však podle něj klesá o 6 % ročně. „Postupně se dostáváme do bodu, kdy televize přestane být dominantním médiem a firmy budou muset hledat nové způsoby, jak oslovit zákazníky,“ říká.

Budoucnost influencer marketingu

Influencer marketing je podle Chajdy jen moderní verzí starého konceptu doporučení. „Dřív jste věřili sousedovi, dnes sledujete influencera na Instagramu. Princip je stejný,“ vysvětluje.

Výzvou do budoucna bude důvěryhodnost. „Lidé vědí, že influenceři dostávají za reklamu zaplaceno, takže jejich doporučení už nejsou vnímána tak autenticky,“ říká. Přesto je podle něj influencer marketing fenomén, který bude dál růst, protože televize už nemá takový zásah jako dříve.

Zkušenosti z médií a přesun k reklamě

Před nástupem do Dentsu působil Chajda v řadě mediálních společností, včetně TV Nova, TV Barrandov a Primy. Přechod do reklamního byznysu pro něj nebyl plánovaný. „Byl jsem osloven vedením Dentsu, a i když jsem nikdy nechtěl pracovat v mediální agentuře, přesvědčila mě kvalita týmu,“ vzpomíná.

Pod jeho vedením Dentsu výrazně expandovalo. „Začínali jsme se 40 lidmi, dnes máme 650 zaměstnanců a náš obrat přesahuje 4 miliardy korun,“ říká. Úspěch připisuje kombinaci kvalitního týmu a ochoty podstupovat řízená rizika. „V korporátech je riziko vnímáno negativně, ale my jsme věděli, co děláme, a to nám umožnilo růst,“ uzavírá.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: