Judikatúra

Základem pro dnešní epizodu je rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1132/2023 v trestní věci, přesněji v jeho adhezní větvi. Při dopravní nehodě byla závažně zraněna těhotná žena, přičemž její dosud nenarozené dítě zemřelo v děloze. Mají ona (jako matka v očekávání) a otec právo na odčinění citové újmy dle § 2959 OZ?

Dnešní díl je věnován rozhodnutím, která v praxi zaznamenala velký ohlas. Nejdříve negativní (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1946/2023), následně pozitivní (nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 23/24). My si povídáme o všech aspektech případu - o teleologické redukci, o argumentech Ústavního soudu, o snaze Nejvyššího soudu vypořádat se s nesystémovým pravidlem.

Dnes se opět podíváme na problematiku přechodných pravidel, konkrétně půjde o § 3056 odst. 1 OZ, dle něhož mají vlastník pozemku a vlastník stavby na něm stojící vzájemná předkupní práva. Konkrétně půjde o problém převodu ideálního podílu na stavbě/pozemku, protože při jeho řešení Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3248/2023 nedávno zaujal naprosto odlišný postoj, než který prezentoval před pěti lety.

Jde-li o vadné plnění, pak sleva z kupní ceny patří mezi standardní práva kupujícího, které mu zákoník nabízí. Víme ale, jak se taková sleva určí? Podle jakých pravidel? A přistupuje k tomu judikatura správně? O tom si povídáme v další epizodě našeho podcastu, v níž Nejvyšší soud a rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 z části chválíme, z části však nemůžeme odhlédnout od jedné dlouhodobé neřesti jménem “právní norma s relativně neurčitou hypotézou”.

Dnešní epizoda posluchače zavede k problematice vad právního jednání, konkrétně k počáteční nemožnosti plnění, jejímž následkem je absolutní neplatnost právního jednání. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3725/2023 totiž rozhodl, že když uzavřete smlouvu, v níž se zavážete k zajištění opravy cizí věci, aniž byste měli souhlas jejího vlastníka, jedná se o počáteční právní nemožnost plnění. A to si rozhodně zaslouží komentář.

Dnešní díl je věnován případu zákonného předkupního práva dle přechodného pravidla v § 3056 odst. 1 OZ - a je to specifická situace, neboť se řešilo, zda toto právo existuje též k podzemní stavbě, konkrétně k vinnému sklípku. Řeč je o rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2151/2022.

Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" se věnuje odpovědnosti za škodu při provozu dopravního prostředku a možnostem liberace. Konkrétně jde o srážku automobilu se srnou, která byla odhozena na protijedoucí auto a poškodila je. Tímto se vracíme k tématu, které jsme zpracovali na začátku roku ve 42. epizodě. Vypadá to, že nám Nejvyšší soud do této problematiky řádně zabrušuje.

Chci slyšet celou epizodu!

Máme tu opět jubilejní epizodu, proto volíme téma prosté soudních rozhodnutí. A protože jsme si kdysi (20. epizoda) povídali o právnickém učení, opět se k němu vracíme - avšak z trochu jiné stránky - nejde nám o obsah, ale o metody vzdělávání, zejména pak o budoucnost přednášek na právnických fakultách. Jak k nim přistupují studenti, jak pedagogové, co od přednášek očekáváme, mají se přednášky nahrávat apod.

Pozvání k mikrofonu přijala Kateřina Hejcmanová, toho času studentka pátého ročníku PF UP v Olomouci, a Michal Říha z katedry evropského práva PF UK v Praze (též moderátor podcastu zEvropy).

Náhrada za převzetí zákaznické základny je nově upravený nárok nájemce vyplývající z nájmu prostor pronajatých za účelem podnikání, skončí-li nájem výpovědí pronajímatele. Na stůl Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3644/2022) se dostal případ, v němž byla předmětem dovolání otázka, vůči komu tento nárok vzniká. Zajímavé jsou však i skutečnosti, kterými se obecné soudy nezabývaly - zda se vůbec v daném případě jednalo o nájem a zda tento nárok vzniká též u smluv uzavřených ještě před účinností nového občanského zákoníku. Na to vše u nás získáte v této epizodě odpovědi.

Chci vás podpořit na HeroHero!

V dnešní epizodě řešíme nález ÚS II. ÚS 288/23 a otázku, kam až sahá ochrana spotřebitele a zda je možné směšovat pravidla pro výklad právního jednání a pravidla pro výklad právních předpisů. Konkrétně jde o výklad pravidla, které nemá s ochranou spotřebitele nic společného (§ 167 OZ). A jelikož se skutkový stav týká excesu pomocníka, rozebereme si i to, jaká kritéria rozhodují, zda jde či nejde o exces. To vše na podkladě nálezu Ústavního soudu, z něhož jsme více než rozpačití.