Judikatúra

Přinášíme další epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". K čemu se vracíme? K úplně první epizodě! Ta byla věnována odpovědnosti pomocníka.

Je to návrat pozitivní? Bohužel, příliš ne. Nejvyšší soud pokračuje v zamotávání se v celkem jasné právní regulaci. Proto si opět musíme připomínat, že máme různé pomocníky, různá pravidla, což soud ignoruje. Navíc se v tomto rozhodnutí soud dopouští úvahy, že účelem regulace společnosti s ručením omezeným je ochrana statutárního orgánu před odpovědností.

Chci slyšet celou epizodu!

Filip Melzer a Petr Bezouška v dnešní epizodě rozebírají rozhodnutí týkající se předpokladů použití institutu neúměrného zkrácení. Konkrétně šlo o případ koupě vadné věci. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, že dává odpověď na otázku případné konkurence práv z odpovědnosti za vady a neúměrného zkrácení. Je to tak v krátké době další rozhodnutí z této oblasti (viz epizoda č. 12, která se věnovala rozhodnutí 23 Cdo 2042/2020 řešící konkurenci práv z vadného plnění a omylu).

Přinášíme první epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". Má kratší formát a chceme v něm upomenout na aktuální soudní rozhodnutí, které svým tématem povětšinou navazuje na to, které jsme důkladně probrali v některé předcházející standardní epizodě.

Dnes je tím rozhodnutím nález pléna Ústavního soudu řešící tzv. újmu ze šoku, tedy to, o čem jsme si povídali v epizodě č. 31. Ústavní stížnost dokonce směřovala přímo proti námi rozebíranému rozhodnutí (NS 25 Cdo 2702/2021). A není tajemstvím, že nám Ústavní soud udělal velkou radost!

Dnešní díl je věnován problematice veřejné víry v zápis do katastru nemovitostí. Filip Melzer a Petr Bezouška se zabývají nejen rozborem předpokladů zakotvených v § 984 OZ, ale podrobněji se věnují i ochraně skutečného oprávněného a otázkám spojeným s poznámkami spornosti (kdo může žádat jejich zápis, či jak má být následně formulován petit žaloby).

K mikrofonu pozvali Petra Tégla, jednoho z našich největších odborníků na problematiku veřejných seznamů.

V tomto dílu Petr Bezouška a Filip Melzer rozebírají, jaké metody lze použít, abychom rozhodli, že určitou škodu lze škůdci přičíst - jaké jsou rozdíly mezi doktrínou adekvátnosti, ochranného účelu nebo předvídatelností? A jak se užívají v deliktním právu a jak v právu smluvním? Podívají se též na zoubek tzv. optimálnímu pozorovateli, s čímž bude souviset i jedno přiznání.

Ústavní soud řešil případ člověka, který žádal úřední změnu pohlaví z ženy na muže, což mu příslušné orgány neumožnily. A před Ústavním soudem stála jednak otázka, zda tímto postupem byla porušena jeho lidská práva, a jednak otázka, zda nejsou některá pravidla (v občanském zákoníku, v zákoně o specifických zdravotních službách a v matričním zákoně) v rozporu s ústavním pořádkem.

Tento díl je crossover s podcastem Leviathan, který o ústavním právu připravuje Zdeněk Červínek

Pozvání k mikrofonu pro tuto epizodu přijala JUDr. Renáta Šínová Ph.d., naše přední odbornice na rodinné právo a civilní proces. Právě její odbornost v rodinném právu předurčila téma této epizody. Nejprve se společně s Filipem Melzerem a Petrem Bezouškou věnovali rozhodnutí Nejvyššího soudu, v němž zletilý muž žaloval na určení otcovství domnělého otce, poté podrobně probrali nález Ústavního soudu, v němž se domnělý biologický otec domáhal určení příbuzenství k dítěti, které má otce určeného na základě první domněnky otcovství.

Filip Melzer a Petr Bezouška tentokrát rozebírají institut, který občanský zákoník upravuje pod názvem relativní neúčinnost. Komentované rozhodnutí dává příležitost bavit se nejen o předpokladech odpůrčího práva (kdo je aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby) nebo o jednáních, kterým lze odporovat, ale též o vzájemném postavení pravidel v § 590 a § 591 OZ, nebo o výjimce zakotvené v § 591 písm. d) OZ, která brání úspěšného odporu.

V jubilejní 50. epizodě se i tentokrát podcast Judikatúra věnuje něčemu jinému než aktuální judikatuře: Petr Bezouška a Filip Melzer si povídají o slovenské rekodifikační cestě. Ta navázala ještě na tu federální a bohužel stále nedošla do svého cíle. Velký kus práce však již byl odveden, o čemž se můžete přesvědčit v tomto přehledu: 1url.cz/aumM7.

Pozvání k mikrofonu přijali dva členové katedry občanského a obchodního práva z trnavské právnické fakulty - Monika Jurčová a Milan Hlušák. Monika se účastní rekodifikačních prací již od roku 2007 a Milan byl ještě nedávno předsedou pracovní skupiny pro rekodifikaci soukromého práva při Ministerstvu spravedlnosti SR.

V § 1906 OZ se stanoví, že ujednání o novaci a narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. Výkladem tohoto pravidla se zabýval nedávno i Nejvyšší soud. A Petr Bezouška s Filipem Melzerem se na jeho základě pokusí mj. vysvětlit, jaký je vztah tohoto pravidla k § 564 OZ, co je to privativní novace a jak se liší od kumulativní novace a prosté změny závazku.