Judikatúra

Základním tématem dnešní epizody je otázka, zda může třetí osoba splnit dluh za dlužníka, a to i bez jeho souhlasu či dokonce proti jeho vůli (řešit budeme nejen předpoklady, ale i následky). Je zřejmé, že si dále budeme povídat hlavně o pravidlech, která regulují splnění dluhu třetí osobou (§ 1936 OZ, § 1937 OZ), ale pro náš případ bude důležité dotknout se jiných institutů – např. bezdůvodného obohacení, přistoupení k dluhu, ručení, postoupení pohledávky, protože jejich úprava dodává důležitý kontext pro správnou odpověď na dovolací otázku.

Dnešní epizodou se dostáváme k odpovědnosti za vedení kontraktačního procesu, konkrétně k § 1729 OZ. Na co vše má nárok osoba, která důvěřuje, že smlouva bude jistě uzavřena, leč druhá strana po pomyslném překročení Rubikonu jednání o smlouvě ukončí bez spravedlivého důvodu? Jen na náhradu marných nákladů? Nebo i na ušlý zisk? A co na ušlý zisk z neuzavřené smlouvy? Dozvíte se, co je to negativní a pozitivní interese, a na zoubek se podíváme i tomu, jaký základ má tato odpovědnost za škodu - zda deliktní, nebo smluvní.

Jaké jsou předpoklady darování pro případ smrti? Kdy v takovém případě nabývá obdarovaný vlastnické právo? Patří darovaný předmět do aktiv dědictví, a tudíž ovlivňuje výši odměny notáře? O tom všem si Petr Bezouška a Filip Melzer povídají nad rozhodnutím Krajského soudu v Praze, pod nímž je jako předseda senátu podepsán dr. Ljubomír Drápal, bývalý soudce Nejvyššího soudu. A proto je dobré se tímto rozhodnutím zabývat.

Rozhodnutí získali skrze “stošestku”. Společně s plnou verzí podcastu jej naleznete na https://herohero.co/judikatura.

Doposud bylo v praxi sporné, zda je následkem lichevní smlouvy její absolutní, nebo relativní neplatnost. V literatuře jste mohli nalézt názory pro jedno i druhé řešení. V rozhodnutí sp. zn.  23 Cdo 2885/2022 Nejvyšší soud tuto otázku vyřešil. A Filip Melzer a Petr Bezouška si povídají nejen o tom, jak rozhodl, s jakými argumenty, ale zabývají se podrobně i předpoklady lichvy.

Nález, kterého se týká tato epizoda, je prvním rozhodnutím věnujícím se problematice rozhodování na konci života. A proto si Filip Melzer a Petr Bezouška k mikrofonu pozvali jednoho z největších odborníků na medicínské právo, Tomáše Doležala, který je advokát a také působí na Ústavu státu a práva, kde vede oddělení soukromého práva.

Povídání se točí kolem kauzality, kolem toho, jaký statek byl vlastně dotčen a samozřejmě došlo také na obecné otázky rozhodování na konci života (autonomie pacienta, postup lege artis).

V epizodě zmiňují publikaci týkající se kauzality: DOLEŽAL, Adam, DOLEŽAL, Tomáš. Kauzalita v civilním právu se zaměřením na medicínskoprávní spory. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2016. Ke stažení zde.

Filip Melzer a Petr Bezouška si povídají o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 456/2021, v němž Nejvyšší soud řešil následky marného uplynutí lhůty k odstoupení od smlouvy pro podstatné prodlení. Mimo jiné dojde i na tyto otázky: 

A kdo by snad nechtěl poslouchat, může si na podobné téma přečíst výborný článek od Dominika Skočovského "K následkům nedodržení lhůty podle § 1977 ObčZ" (Právní rozhledy 7/2023).

Chcete celý podcast? Běžte na HeroHero.

Filip Melzer a Petr Bezouška se v této epizodě věnují problematice tzv. dvojího nájmu. Podkladem pro jejich diskuzi je rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3679/2020. Dále se věnují i překonané judikatuře - např. sp. zn. 3 Cdon 120/96, či 26 Cdo 2396/2000, či 28 Cdo 1805/2001. Řeč přišla také na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4235/18, který zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2307/2018.

Pro studium problematiky doporučujeme také tyto zdroje:

Třicátá epizoda podcastu Judikatúra přináší dva hosty - Pavlínu Hubkovou a Martina Kopu. Kulaté díly tradičně přináší diskuzi o jiných právních problémech. Nyní o právním psaní.

Odkazy na zdroje z podcastu:

Kniha:

Právní psaní srozumitelným jazykem

Podcasty:

Podcasty21 SPECIÁL o právním psaní

Podcasty21 SPECIÁL o právním psaní do hloubky - část první

Podcasty21 SPECIÁL o právním psaní do hloubky - část druhá