Judikatúra

V tomto díle podcastu Judikatúra zabrousili autoři do oblasti věcných práv. Povídali si o několika rozhodnutích, v nichž Nejvyšší soud vytýčil směr, jak posuzuje předpoklady mimořádného vydržení, zejména otázku nepoctivého úmyslu. Kromě pilotního rozhodnutí, které již bylo publikováno i v zelené sbírce, je dobré podívat se i to těch, která na něj navázala: NS 22 Cdo 2307/2022, NS 22 Cdo 286/2024.

Pro ty z vás, kteří nemohli přijít osobně na vystoupení v rámci festivalu Noc práva, přinášíme zvukový záznam. O čem si Filip Melzer a Petr Bezouška povídali? Vystoupení bylo rámováno problematikou ochrany osobnosti, přičemž jsme se zaměřili na tato tři rozhodnutí Nejvyššího soudu:

- 25 Cdo 3332/2022 ze dne 31. 1. 2024 (Kristelová vs. Mafra)

- 25 Cdo 917/2022 ze dne 29. 3. 2023 (ředitelská důtka)

- 25 Cdo 2262/2021 ze dne 22. 2. 2023 (dehonestace transexuála)

Na začátku též zmínili jedno německé rozhodnutí ohledně snímků pořízených v rámci vyšetření magnetickou rezonancí (KG Berlin, 20 U 41/16).

A jelikož v rámci Noci práva vždy panuje uvolněnější atmosféra, dovolili si autoři mezi komentáři k jednotlivým judikátům připomenout něco málo "zajímavých" připomínek z připomínkového řízení k tehdejšímu návrhu nového občanského zákoníku.

V nové epizodě se Petr Bezouška a Filip Melzer zabávají problémem způsobu náhrady škody, primárně se tedy bavíme o § 2951 OZ. Jaký následek má volba způsobu náhrady škody poškozeným? Od kdy je pohledávka na náhradu škody splatná? A za jakých podmínek ji může škůdce splnit ještě před splatností? A jaké jsou následky toho, že škůdce plní jiným způsobem, než který požaduje poškozený? Na to vše a ještě na další otázky se snaží odpovědět v tomto dílu.

Nejvyšší soud řešil případ zůstavitele, který zemřel v roce 2020, přičemž zanechal pouze listinu o vydědění z roku 2009. Soudy dospěly k závěru, že k vydědění nebyl dán zákonný důvod. Nejvyšší soud v rámci dovolání řešil, zda vydědění, které nebylo učiněno po právu, vylučuje dědice z dědické posloupnosti (práva na dědický podíl) do pozice obligačního věřitele dědiců s právem na povinný díl, anebo ne. V tomto díle tak Peter Bezouška a Filip Melzer rozebírají nejen toto rozhodnutí, ale podívají se i na přechodná pravidla k dědickému právu a blíže se zabývají také tím, jaké jsou účinky vydědění a co znamená, že vydědění je neplatné.

Velký senát Nejvyššího soudu nedávno překonal dosavadní judikaturu týkající se možnosti zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky. Stalo se tak na popud nálezu Ústavního soudu (II. ÚS 1889/19). V tomto díle tak Filip Melzer a Petr Bezouška rozebírají obě rozhodnutí. Nejde čistě jen o pracovněprávní rozhodnutí, má zřetelný civilistický přesah, který též komentují a rozebírají.

Občanský zákoník je účinný již 10 let. Dlouhá doba v lidském životě, krátká v životě zákoníku. S Filipem jsme se kolem jeho přípravy trochu ochomýtali, ale oba jsme se zapojili až později, když už byl hotový první návrh.

A tak si s prof. Eliášem povídáme nejen o tom, co jsme všichni prožili, ale především o tom, jak to všechno začalo. Dojde např. na tato témata:

- co předcházelo pověření KE vytvořením věcného záměru, proč chtěl v týmu doc. Zuklínovou?

- jak se tvořil a projednával věcný záměr?

- komercializovaný občanský zákoník, nebo ne?

- jak se vlastně píše takový zákon - od prvního paragrafu, od prostředka?

- jaké byly inspirační zdroje?

- jak fungovala rekodifikační komise?

- jaká byla (nejen) materiální podpora státu?

Rozebírané rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 456/2022 zavdalo celou řadu námětů k diskusi - jak je to s jednáním svěřenského fondu nebo s možností osoby stojící vně závazku požadovat po jedné ze smluvních stran náhradu škody z titulu porušení smluvní povinnosti. A také, co je to likvidace třetích škod.

Dnešní rozhodnutí se týká pravidla, které je v praxi velmi frekventované - § 2927 OZ (odpovědnost za škodu z provozu dopravního prostředku/dopravy). Hlavní otázky, kterým se věnujeme, jsou následující: kdy je a kdy není možné použít liberační důvod? Co znamená, že škoda je způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu? Dostaneme se i k ochrannému účelu tohoto pravidla a též k tomu, jak je to s případným snížením náhrady z důvodu spoluúčasti poškozeného na vzniku škody.

Chci slyšet celou epizodu.

Dnes se zaměřujeme na pravidlo v § 2134 OZ - vůči komu a za jakých podmínek působí výhrada vlastnického práva? V jaké formě musí být sjednána? Kdy můžeme výhradu vlastnického práva považovat za hodnověrnou? A jak do toho všeho promlouvají pravidla o nabytí vlastnického práva od neoprávněného? To vše a ještě něco navíc najdete v této epizodě.

Celou epizodu najdete na herohero.co/judikatura

Jubilejní epizody se vždy věnují něčemu jinému - 10. byla o stavu české civilistiky, 20. o právním učení, 30. o právním psaní. Nyní si Petr Bezouška a Filip Melzer k mikrofonu pozvali Jana Petrova, vynikajícího právníka, který se však rozhodl pro velkou změnu a po vystudování oboru Umělá inteligence již více než rok pracuje jako výzkumník velkých jazykových modelů.

S Janem Petrovem si proto povídají, co to vůbec velké jazykové modely jsou a jak mohou právníkům pomoci v jejich práci. Řeč přišla též na různé zahraniční příklady toho, jak se s AI v justici pracuje.