Názory a argumenty

Letošní rok byl rokem, kdy do světa naplno vtrhla umělá inteligence. Ze science fiction či high-tech pracovišť se přenesla do mobilu každého, kdo ji chce a možná ani nechce. Ještě to není úplně vidět, ale otevření učícího se jazykového modelu inteligence světu odstartovalo obří vlnu inovací. A to ve všech směrech, včetně vědy i zdravotnictví.

Na začátku roku 2023 měl vládce dnešní Číny Si Ťin-pching snad všechny důvody ke spokojenosti. Zajistil si třetí pětiletý mandát v čele komunistické strany i státu, čímž se zbavil omezení zavedeného otcem modernizačních reforem Teng Siao-pchingem, které zajišťovalo plynulé předávání moci v desetiletých cyklech.

Nestává se často, aby jeden měsíc dokázal ovlivnit celý rok. Jak se zdá, rok 2024 právě takovým bude. Protože to, co se stane v lednu nového roku, ovlivní ekonomiku a její klíčové hráče po celých následujících jedenáct měsíců.

Ani ne každý třetí volič se v České republice účastnil před pěti lety voleb do Evropského parlamentu. Spolu se Slovenskem, kde se k urnám nedostavil v roce 2019 ani každý čtvrtý, se tak Česká republika ocitla mezi sedmadvacítkou unijních států co do voličské účasti téměř na chvostu. Což se dalo čekat.

Rok, ve kterém vláda odsunula vzdělávání na vedlejší kolej. Rok 2024: Zaostřeno na evropské volby. Rok naděje a nejistých očekávání. Čínský lídr měl moc, ale ne vše pod kontrolou. Umělá inteligence a nesmrtelnost.

Vzdělání je jedním z jasných poražených roku 2023. Je to velké překvapení, protože málokteré téma je tak důležité, společnost ho tak i vnímá, a těší se široké podpoře koalice, opozice, škol, odborů, učitelů, rodičů i studentů.

„Naše země nevzkvétá.“ Málokdy se hodí citát od Václava Havla tak dobře, jako při ekonomickém hodnocení roku 2023. Zároveň to nebyl rok katastrof. Česko už mělo za sebou pandemii covidu, energetickou krizi i brutální náraz inflace. Právě v uplynulém roce byl prostor a čas, zotavit se z pohrom, které Česko zasáhly v letech 2020 až 2022.

Na obzoru jsou lepší časy. Alespoň podle České národní banky. Ta totiž snížila svoji základní úrokovou sazby o čtvrt procentního bodu, tedy ze sedmi na 6,45 procenta. Jde o první změnu sazeb od června 2022 a první snížení od května 2020.

Politicky to bylo poklidných dvanáct měsíců. Žádné volby, stranické či vládní otřesy. Přesto nelze říct, že máme za sebou nudný rok. Pokračovala ruská agrese na Ukrajině, která se mění v opotřebovávací válku. Brutální teroristický útok Hamásu zatopil pod kotlem výbušného blízkovýchodního teritoria.

Politika se dělá slovy, která se nakonec vždy mění v činy, a přesto nebo právě proto platí, že slovy by politik měl šetřit jako šafránem. Ne snad, že by s občany, kteří mu svěřili vládu, neměl veřejně či přes média mluvit, ale oficiálních vystoupení a vážných sdělení by mělo být poskrovnu.