Názory a argumenty

Agentura pro lidská práva při Evropské unii, Agency for Fundamental Rights, provedla šetření mezi Evropany afrického původu a zjišťovala, do jaké míry se setkávají s diskriminací a rasismem. Šetření pro Evropany nedopadlo příliš lichotivě. Bezmála polovina jejich afrických souputníků má zkušenost s rasově motivovanou diskriminací.

Od brutálního masakru izraelských civilistů teroristickým Hamásem uplynul měsíc a Izrael pokračuje v razantní odvetě. Po necelých třech týdnech nejsilnějšího bombardování cílů Hamásu, jaké Pásmo Gazy pamatuje, do něj před deseti dny vstoupila pěchota a dělostřelectvo, a aniž to Izrael oficiálně oznámil, zahájily pozemní operaci.

V Evropě není společnost ani vláda, která by neměla nějaký názor na Izrael, Hamás nebo dění v Gaze. Má jej tedy i Německo. Nikdo ovšem nepochybuje, že právě německý pohled má svá specifika. Jeden z důvodů je zřejmý, Německo bylo iniciátorem a z velké části také pachatelem holokaustu.

Česko-slovenské vztahy jsou i třicet let od rozdělení federace unikátní. Je tu blízkost jazyková, kulturní, hospodářská a v mnoha směrech i velká blízkost našich národních zájmů. Naše vztahy jsou opravdu mimořádné. Byť trochu také proto, že jsme jiné takové vztahy, které by si toto označení zasloužily, nedokázali navázat. Proto nám Slováci dodnes tak trochu zbyli.

Měsíc od útoku Hamásu na Izrael. Evropa je rasistická, ne že ne! Německo hledí na Gazu. Lipavský a Blanár. Sociální smír to má nahnuté. Zatáhne vláda za záchrannou brzdu?

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Fialova vláda dosud hřešila na to, že české odbory jsou umírněné, možná až krotké. Stýkala se s nimi, ovšem ne aby poznala jejich názory a některé si i osvojila, nýbrž aby odbory stavěla před hotovou věc. To ostatně dělala v rámci tripartity i zástupcům zaměstnavatelů.

Evropská komise se dočkala nečekaně tvrdého negativního stanoviska vlád členských zemí vůči svému červnovému návrhu na navýšení sedmiletého rozpočtu unie o skoro sto miliard eur. Významná skupina států v čele s těmi bohatými, které na chod EU více přispívají, než od ní dostávají, návrh rozhodně odmítla.

Mezi čtrnácti státy, které se před časem na půdě Organizace spojených národů postavily proti rezoluci týkající se aktuální války Izraele proti radikálnímu islamistickému hnutí Hamás, bylo vedle Spojených států nebo České republiky také Rakousko. Pro Vídeň znamená jasné odmítnutí textu rezoluce, kde vůbec nebyly zmiňovány zločiny teroristů spáchaných na izraelském území, zcela zásadní změnu.

Poté, co koalice Spolu zveřejnila dohodu o jednotné kandidátce do eurovoleb, bylo otázkou času, kdy začne probublávat na povrch nevole ultrakonzervativců z řad ODS. A není překvapením, že se ozval jeden z těch nejzarytějších – končící europoslanec Jan Zahradil. Ten varoval, že eurokandidátka Spolu je součástí Fialova dlouhodobého plánu „potlačit značku ODS, rebrandovat ji jako Spolu a pak sfúzovat do trvalého svazku“.

To, že energie v příštím roce zdraží, bylo jasné ve chvíli, když ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že se poplatek za obnovitelné zdroje přenáší kvůli konsolidaci rozpočtu zpátky na spotřebitele, přestože předtím tvrdil pravý opak.