Názory a argumenty

Nemělo by se to stávat, ale, pochopme, byl to projev frustrace, řekl mimo jiné premiér Petr Fiala o výzvě ministryně obrany Černochové k okamžitému vystoupení Česka z Organizace spojených národů. Nebyl to jen frustrující nesouhlas s tím, že rezoluce Valného shromáždění OSN, která má toliko symbolický, nikoli právně závazný charakter, místo odsouzení násilí Hamásu vyzvala k humanitárně motivovanému klidu zbraní.

Izraelská odveta za teroristický útok Hamásu 7. října se stala terčem kritiky části Západních médií ještě dříve, než začala. Každému, kdo trochu sleduje dění v Izraeli a na palestinských územích bylo jasné, že musela přijít a že bude muset být tvrdá. Nikoli z touhy po pomstě, ale protože její absence by byla nepřáteli Izraele pokládána za slabost a ta se na Středním východě neodpouští.

Antisemitismus na francouzské krajní pravici, který potvrzovaly výroky zakladatele strany Národní fronta Jean-Marie Le Pena, pro něhož plynové komory za druhé světové války byly jen detailem historie, po dlouhou dobu zakrýval obdobný problém na druhé straně politického spektra. Jeho rozměr výrazně odkryly reakce na masakry teroristů z Hamásu před třemi týdny.

Na ruském telegram kanálu, který bývá spojován se jménem bývalého profesora ruské diplomatické akademie MGIMO a PR specialisty Valerije Solověje, se před pár dny objevila zpráva, že ruský prezident Vladimir Putin zemřel na infarkt. Toto problematické sdělení oběhlo celý svět, ale větší rozruch nakonec nevzbudilo. Takových zpráv jsme v posledních letech slyšeli plno. Zajímavější je ale reakce Kremlu na poslední rozruch tohoto typu.

Genderová nerovnost zůstává i nadále vážným problémem naší země. Změny k lepšímu se dějí jen velmi pomalu. A jen v některých oblastech. I tak by se daly shrnout hlavní body z nově zveřejněného Indexu genderové rovnosti pro rok 2023. Česká republika se v něm umístila třetí od konce – na 25. místě, což je o dvě příčky horší výsledek než v roce 2022.

Může děkan vysoké školy nazývat na veřejném shromáždění premiéra hňupem? Může vystupovat na demonstracích, na kterých se vyzývá k opuštění prozápadní orientace země? Může se dostat do potyčky s policií v momentu, kdy se dav chystá strhnout ukrajinskou vlajku z veřejné budovy? Může, ale jen ve svém volném čase, a pokud zdůrazní, že tím nevyjadřuje názor fakulty, nebo příslušné vysoké školy.

Válka v Gaze, nerovnost mezi muži a ženami v Česku a pokračování kauzy děkana národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Poslechněte si všechny středeční komentáře. Moderuje Jan Bednář.

Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře. Známou písní Voskovce a Wericha se může utěšovat každý, komu se nedaří, kdo se dostal do potíží a neví, jak se z nich dostat. Přesně tuto píseň by teď mohli zpívat tuzemští ekonomové, podnikatelé a vlastně všechny hospodářsky činné osoby, protože českému hospodářství se opravdu nedaří.

Josef Kroutvor napsal knížku, jejíž titul si můžeme vypůjčit pro situaci, ve které se – v případě bratrů Mašínových, ale nejen jich – nacházíme: Potíže s dějinami. Zatímco fakta jsou známa a málokdo je zpochybňuje, rozchází se společnost, odborná i laická, v jejich hodnocení.

Počátkem týdne do médií pronikly informace o tom, že by si Izraelci přáli vytěsnit obyvatele Gazy do Egypta. Podobné konspiračně znějící teorie už nějakou dobu obíhají v arabských médiích. Je to trochu jako v rádiu Jerevan, částečně je to pravda, ale je to vlastně úplně jinak.