Názory a argumenty

Úpravy volebního zákona, které schválili poslanci, jdou určitě správným směrem. Vláda původně otevřela i tradiční české téma, totiž průběh voleb ve dvou dnech. Ve většině zemí na to stačí den jeden. Je to ale jistá tradice, už od prvních svobodných voleb roku 1990. Ostatní změny jsou jistě k lepšímu.

Prohrát byť o fous parlamentní volby a brzy – to už ovšem výrazně – i prezidentské, je jistě nepříjemné. Však to s Andrejem Babišem viditelně zatřáslo. Ale jde o politika s tahem na branku a povzbudivý příklad vidí na rodném Slovensku. Kde se opět prodral k moci Robert Fico, vícekrát před tím poražený. I v prezidentském klání.

Dostavba dukovanské jaderné elektrárny, výzva ministryně obrany Černochové k odchodu Česka z OSN, či neodcházení Andreje Babiše – to jsou některá z témat úterních Názorů a argumentů. Pořadem ze studia provázel Petr Schwarz.

Nesouzní-li realita s mými představami a přáními, tím hůř pro realitu. Vedena tímto přístupem zatroubila ministryně obrany za ODS Jana Černochová k vystoupení České republiky z Organizace spojených národů. Důvodem byla rezoluce Valného shromáždění OSN, jež vyzvala k humanitárnímu příměří ve válce mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás a Izraelem.

Dlouho se zdálo, že německá společnost jakýmsi zázrakem odolává svodům politického populismu a radikalismu. Systém dvou velkých a dvou malých stran, které spolu tvoří vládu a pravidelně se střídají u moci, se jevil jako velmi stabilní. Pokud se někdy na obzoru objevily radikální strany, zpravidla zase rychle zmizely. Se vznikem protimigrační Alternativy pro Německo (AfD) před deseti lety to ale přestalo platit.

Zpráva o tom, že vláda znovu jmenovala předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, prošuměla bez většího vzruchu mediálním světem. A není divu. Vždyť s tím, že šéfkou instituce, dozírající na využití jaderné energie a radiační ochranu země je „atomová lady“ Drábová, už žijeme neuvěřitelných 23 let.

Vláda Petra Fialy vyřídila školskou kapitolu státního rozpočtu takovým způsobem, že se dá mluvit o útoku na vzdělávací politiku. Zůstává nad tím rozum stát nejen proto, že premiér i ministr školství vzešli z univerzitního prostředí a významu vzdělání dobře rozumí.

Podle údajů Evropského statistického úřadu Eurostat obsadila Česká republika až poslední místo na žebříčku chudoby. Statisticky chudých je u nás necelých 12 procent, což je nejméně v EU. Skvělou zprávu ale kazí další statistika a to Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

V podpoře vzdělávání jde koaliční kabinet nepochopitelně proti všem. Jak chudé je Česko. Taková normální Dana Drábová. Hamás a evropská levice. V německém populistickém rybníčku začíná být těsno. Událostmi bohatý víkend.

Kdykoli dojde v Izraeli k teroristickému útoku, slýcháme od levicových politiků stejná či podobná vyjádření, v nichž je čin odsouzený, ale s doplňkem, že příčinou je útlak palestinského obyvatelstva. Do role viníka je tak přeobsazen Izrael a celá událost převedena na jeho neochotu domluvit se s Palestinci na mírovém uspořádání území, které ovládá.