Názory a argumenty

Zejména pravicoví politici rádi hovoří o důležitosti tzv. hodnotového ukotvení politických stran. Nedávná hádka mezi některými politiky ODS o to, jak se dívat na výsledek polských voleb, nabídla zajímavý vhled do hodnotového ukotvení strany, která bývá pokládána za pilíř naší pravice.

Opakování je matkou moudrosti, praví jedno staré přísloví. Mladí lidé běžně soudí, že by se mělo transformovat na „opakování, matka senility“. Každopádně platí, že to, co bylo běžné pro starou generaci, mladá považuje velmi často za přežité, zastaralé a obecně nevidí, důvod, proč by něco takového měla dělat jen proto, že to bylo „normální“.

Spor o přesčasy v nemocnicích. Jaké je hodnotové ukotvení naší pravice? Film Hranice také připomíná, jak Evropská unie nezvládá migraci. Proces s rakouským exkancléřem Kurzem budí řadu dohadů. Izrael bojuje na třech frontách.

Na pražské premiéře svého filmu Hranice poznamenala polská režisérka Agnieszka Holland: „Film vypráví události, které se odehrávají teď, a to i dnes, kdy tady sedíme v sále krásně oblečení.“

Zemské volby v Bavorsku a Hesensku názorně předvedly, jak silnou politickou zbraní může být a také je otázka uprchlická. V těchto případech žel spíše v negativním slova smyslu. Sázejíc na xenofobii a nesnášenlivost vůči jakékoli cizorodosti, tedy i vůči přistěhovalcům, v obou těchto zemích významně bodovala pravicově extremistická Alternativa pro Německo.

V roce 2019 podle ředitele Světového výživového programu pro Německo, Rakousko a Lichtenštejnsko Martina Fricka bylo na světě 135 milionů hladovějících lidí a v roce 2023 je to již 345 milionů. Dříve se hlad týkal hlavně zemí jako je Somálsko a Eritrea, dnes trpí hladem lidé v 79 zemích.

Zmasakrování stovek izraelských civilistů palestinskými ozbrojenci spustilo v mediálním světě debatu o tom, nakolik je správné nebo naopak nežádoucí používat slovo terorista. To, co by mělo být jednoznačné, přitom někdy zamlžují svými aktivitami politici, diplomaté i média.

V rychlém sledu za sebou se odehrály hned dvoje důležité volby, alespoň co se situace ve střední Evropě týká. Zatímco ty slovenské vyhrál s přehledem Robert Fico a podařilo se mu záhy sestavit vládu, ty polské dopadly tak trochu jinak. Navzdory vítězství Práva a spravedlnost to nejspíš bude Občanská koalice a další strany opozice, kdo se bude nakonec snažit sestavit vládu. A dá se očekávat, že její vnitropolitická i evropská strategie bude jiná, než razil PiS.

Něco se mění, Tomio Okamura chce do vlády, takže i SPD chce do vlády. V pátek 13. října, po přijetí vládního šetřícího balíčku, řekl Okamura ve sněmovně: „Máme ambici být v příští vládě a zjednáme znovu pořádek tak, aby český občan byl na prvním místě.“

Jak známo, z celkového počtu sedmi prezidentových kandidátů se dva ústavními soudci nestali. Z nich jeden senátním plénem prošel, ale pod tlakem veřejnosti sám rezignoval. Tedy Robert Fremr, jemuž část veřejného prostoru vyčítala verdikty před rokem 1989.