Názory a argumenty

Fuška pro prezidenta. Okamura mění taktiku, chce do vlády. Výsledky slovenských i polských voleb zamíchají situací ve Visegradu. Boj proti terorismu někdy zamlžuje inflace silných slov. Válka na Ukrajině a hlad jako zbraň. Za vzestup xenofobie nesou odpovědnost i demokraté.

V Argentině se v neděli budou konat prezidentské volby. Země si letos připomíná 40 let od pádu vlády vojenské junty a přechodu k demokracii. Existuje možnost, že 10. prosince, na výročí inaugurace prvního demokratického prezidenta Raúla Alfonsína, do čela státu usedne krajně pravicový kandidát Javier Millei, který klimatickou změnu považuje za socialistickou lež, chce zakázat interrupce, deregulovat trh se zbraněmi nebo zlegalizovat obchod s vlastními orgány.

Paměť národa si nechala udělat výzkum k výročí Mnichovské dohody. Zpracovala ho organizace NMS Market Research, online se dotazovala skoro 1300 respondentů. Ptali se mimo jiné na dnešní ochotu bránit suverénní český stát. Zde je výsledek: 39 procent dotázaných Čechů by bylo ochotno se aktivně zapojit do obrany republiky.

Jméno Rudolfa Huliaka, myslivce a starosty obce Očová na středním Slovensku, dosud znali pouze zasvěcenci. Stačilo ale pár dní a jeho nominace na post ministra životního prostředí, aby začali jeho jméno skloňovat i v zahraničí.

Další signál vynuceného ruského obratu na východ – také tak bychom bez uzardění mohli pojmenovat Putinovu návštěvu Pekingu z počátku tohoto týdne. Čína pro něj je bezpečným terénem, obzvlášť v situaci, kdy je pro Rusko patrně nejdůležitější zahraniční partner.

Před deseti lety se zrodil projekt Pás a stezka jako představa o čínské roli ve světě. Původní představy byly velkorysé, pozdější realita jim však neodpovídala. Proč a jsou nynější plány odlišné a kde narážejí na politickou realitu?

Říká se, že úspěch má mnoho otců, ale nezdar je obvykle sirotek. Jak je to se selháním izraelských politiků a expertů tváří v tvář útoku ze strany Hamásu?

Poslanecká sněmovna dva dny jednala na návrh hnutí ANO o vyslovení nedůvěry vládě a pak podle očekávání odhlasovala, že vláda její důvěru má. Ani třetí opoziční snažení o vyslovení nedůvěry Fialově kabinetu za dva roky, kdy je tato vláda u moci, tedy neskončilo úspěchem, který ale nemohla očekávat ani opozice, když jednání vyvolala, současná vládní koalice má ve sněmovně jasnou většinu a aspoň zatím se nedrolí.

Je to docela překvapení, koalice Spolu bude zřejmě fungovat i pro volby do evropského parlamentu. Nic zatím podepsáno není, ale indicie že ODS, TOP 09 a lidovci půjdou i přes rozdílné postoje v evropské politice do voleb na jedné kandidátce jsou poměrně silné. Jaké indicie to jsou a co zřejmě rozhodlo?

SPOLU spolu v eurovolbách? Překvapivě nejspíš ano. Izrael se ptá: kdo za to může? Nový kabát pro čínský Pás a stezku. Putinova cesta do Číny. Robert Fico se Zuzanou Čaputovou ve sporu o konspirátora. 39 procent Čechů chce zem bránit. Argentinské prezidentské volby: je nebezpečí pro demokracii reálné?