Názory a argumenty

Prezident Pavel se v poslední době několikrát velice aktivně zapojil do domácího politického provozu. Nejdříve o měsíc zdržel platnost novely zákona o důchodovém pojištění, pak vyčetl vládě, že její konsolidační balíček měl být tvrdší a že dělá rozhodnutí na poslední chvíli, teď odmítá poslat vyslance do Ruska. Na druhou stranu se ale třeba zastal ministra Rakušana, kterého chce Andrej Babiš odvolat kvůli používání šifrovaného telefonu.

Je to přesně podle pořekadla, když se dva perou, třetí se směje. Hlavním vítězem nedělních parlamentních voleb na Slovensku není ani Robert Fico a jeho Směr, ani nakonec druhé Progresivní Slovensko Michala Šimečky. Tím, kdo na povolebním Slovensku rozdává karty a doslova rozhoduje o tom, kdo bude vládnout, je třetí na pásce, expremiér Peter Pellegrini a jeho Hlas.

Jak dopadly volby na Slovensku? Potřebujeme aktivního prezidenta? Lidovci a protidrogový koordinátor v kulturní válce. Utečenci jako test demokracie. Násilnosti v Gaze. Jak nebezpečná jsou sociální média.

Seznamy vlivných Židů obvykle pořizují dva typy zdrojů. Buď antisemitské organizace, anebo židovská média. Pochopitelně každý s jiným záměrem. Žebříček, který vydal izraelský anglickojazyčný deník Jerusalem Post, patří samozřejmě do té druhé kategorie.

V amerických automobilkách se stávkuje a veřejnost dle průzkumu za průzkumem odboráře ze svazu United Auto Workers v jejich úsilí podporuje. Není proto příliš překvapivé, že se na stávce pokouší přiživit mnoho amerických politiků. A to včetně obou nejpravděpodobnějších kandidátů ve volbách příští rok: Joea Bidena a Donalda Trumpa. Počínání obou přitom velmi dobře vystihuje jejich slabiny.

Říká se tomu průtokový ohřívač. Slovensko se odmítá zabývat situací na své hranici s Maďarskem. V minulých dnech jsem navštívil úsek hranice kolem jihoslovenského města Velký Krtíš. Na jednu stranu je třeba říci, že situace je tam klidná. Slovenští občané tam migranty téměř nepotkávají. A pokud ano, jen zvednou telefon a nahlásí je policii. Běženci přitom nemají důvod před slovenskou policií a armádou prchat.

Podrobnosti brutálního účtování nezletilého potomka čečenského krutovládce s ruským občanem Nikitou Žuravelem, které schvaluje i sám Kadyrov starší, který ohavnému činu zjevně předem požehnal a pak videu pomohl na sociální sítě, v Rusku samotném postupně ustupují do pozadí. Mnozí už zřejmě zapomněli, že Čečensko se v posledních týdnech dostalo do popředí světového mediálního zájmu především kvůli zvěstem o vážném onemocnění, případně smrti samotného Ramzana Kadyrova.

Už několik měsíců probíhá mezi politiky a odbornou veřejností debata o změně definice znásilnění. Tu totiž Česko potřebuje a volá po ní i významná část laické veřejnosti. Současná definice totiž nepostihuje celou řadu situací, které oběti vnímají jako znásilnění - třeba i proto, že jednoduše zamrznou a nedokáží se bránit. Takových obětí je podle dat více než sedmdesát procent a dnes ze systému vlastně vypadávají.

Rozpočet na příští rok je hezkou ukázkou, jak dobré záměry doprovázené silnými slovy nemusí vždy vést k dobrým a silným výsledkům. Vládě nelze upřít, že chce šetřit a rozhodně ji v tomto směru nelze upřít odhodlanou rétoriku. Ovšem skutky jsou mnohem, mnohem slabší.

Zase jednou dobrá zpráva na úvod: během několika dní se sbírkou mezi lidmi podařilo vybrat ještě o mnoho víc než potřebných 100 milionů na léčebné výlohy pro dvouletého Martínka, který trpí těžkou vrozenou chorobou, je odkázán na péči okolí a jehož nadějí je velice nákladná genová terapie v zahraničí, kterou ale zdravotní pojišťovna nechtěla uhradit.