Názory a argumenty

V pokračujících vládních prázdninách upadla česká politika do líné siesty, a tak nejbarvitější podívanou tohoto týdne zřejmě přinese v noci na zítřek vrcholící meteorický roj Perseid či dnešní Duhový pochod festivalu Prague Pride.

Když se prezident České republiky Petr Pavel sešel s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským, jakoby to ani nebylo na zprávu. Oba politikové se na všem shodli a nikde ani náznak nějakého nesouladu. To by ještě donedávna bylo jako z říše snů. Bývalý prezident Miloš Zeman nechtěl Lipavského vůbec jmenovat, a když ho premiér Petr Fiala přesvědčil, do svého sídla ho vůbec nezval.

Slibný start Evy Pavlové. Zahraniční politika ve výjimečné shodě. Robert Fremr na Ústavní soud opravdu nepatří. Pomalý postup ukrajinské protiofenzívy začíná dělat vrásky i na Západě. Násilnosti izraelských osadníků vůči Palestincům. Puč v Nigeru hýbe nejen Sahelem. Není soud jako soud

Už ani ten extremismus není, co býval. Dříve jej symbolizoval neonacismus, anticiganismus či antisemitismus, v současnosti ale útočí na naši první signální onačejšími cestami. Souvisí s tím data shrnutá do situační zprávy ministerstva vnitra o projevech extremismu a předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023.

Rusko je dnes obecně vnímáno jako země, v níž vládne Vladimir Putin a proti němu stojí menšina odpůrců, přičemž nelze čekat, že by pozice hlavy státu a opozičníků měly styčné body. Zní to logicky. Ve skutečnosti je to jinak.

Je velmi důležité vědět, jak se u nás žije válečným uprchlíkům, jak oni, ale i český stát, zvládají integraci. Organizace PAQ Research zveřejnila nový výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku. Během června sociologové sledovali posuny v práci, bydlení či příjmech Ukrajinců, kteří k nám utekli. Data od uprchlíků byla nasbírána před platností Lex Ukrajina V, tedy dříve, než začala platit novela cizineckého zákona. Ta podmínky uprchlíků u nás zhoršila.

Radikalita narůstá i bez extremistů, jaké jsme znali kdysi. Na čem se shodne Putin s odpůrci? Že viníkem je Západ. Uprchlíci z Ukrajiny: stát nechápe jejich cenu. Soud nad soudcem. Na co si tu hrajeme?

Je ironií osudu, že je to zrovna Petr Pavel, kdo teď musí v roli prezidenta posoudit, zda je soudce Robert Fremr vzhledem ke své předlistopadové minulosti hoden být členem instituce tak ctihodné, jako je Ústavní soud.

V roce 2021 slavila Ukrajina 30. výročí vyhlášení nezávislosti. Financial Times si při této příležitosti položil otázku: Je vůbec co slavit? A citoval statistiku Mezinárodního měnového fondu za předešlý rok, podle které výkon tamní ekonomiky na jednoho Ukrajince činí pouhých 3653 dolarů.

Když se začala pitvat předlistopadová soudcovská minulost Roberta Fremra, nejednoho zainteresovaného pozorovatele možná napadlo, jak by se k věci postavili předchůdci Petra Pavla. Konstruktér paradoxů Václav Havel by asi umně dokázal vysvětlit, proč právě Fremr ano, a trval by na svém.