Názory a argumenty

Vládní prázdniny skončily, koaliční politici nyní mají dva týdny na to, aby definitivně doladili konsolidační balíček. Parlament jej má projednávat v září, výsledná podoba by měla vyhovovat všem koaličním stranám.

Když propočítali ekonomové z think-tanku IDEA a sociologové z PAQ Research dopady zrušení superhrubé mzdy a nedávné zvýšení cen bydlení a energií, dospěli k alarmujícímu závěru. Bohatší rodiny na snížení daní v roce 2020 výrazně vydělaly a to jim víc než pokrylo vyšší náklady na energie. Nižší daňové zvýhodnění a skok ve výdajích naopak poslal chudší rodiny do minusu. Ekonomická nerovnost se prohloubila. Důsledky mohou být velmi vážné.

Zvyšováním nerovnosti ve společnosti vláda dláždí cestu populistům. Úsporný balíček opět na scéně. Politické body, nebo budoucí prosperita? Předražené prázdniny? Chorvatská rada k nezaplacení. Další žaloba na Trumpa značí, že příští volby v USA budou o těch předchozích. Žádný úder hromu

Nejsou lidi, musíme je přivézt, zní jako refrén už několik let od zástupců českého průmyslu. Nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, Jan Rafaj, dokonce tvrdí, že bez cizinců, tedy bez jejich pracovní síly a schopností, se v dalších dvaceti letech neobejde celá česká společnost. Chceme-li udržet krok se světem, tedy chceme-li dál být moderní západní rozvinutá společnost, bude to nutnost, tolik Rafaj.

Na světě nenajdete populistu anebo autoritáře, který by se nezaklínal rozvinutým sklonem k otázce sociální a který by se nesnažil na tuto vějičku nalákat většinu veřejného mínění. Ne proto, že by mu ležela na srdci sociální spravedlnost a důstojnost člověka. Ba právě naopak. Sociální opatření mu slouží výhradně jako nástroj k ovládání společnosti.

„Velmi často je oznámení ženy o sexuálním násilí smyšlené,“ uvedl v rozhovoru s novinářkou Lindou Bartošovou pro pořad Spotlight policejní prezident Martin Vondrášek. A dodal, že on sám se s takovým typem jednání ze strany žen setkal „minimálně dvakrát“. Výrok vzbudil, a to oprávněně, vlnu kritiky.

Některé parlamentní bitvy, odehrávající se mezi vládní koalicí a opozicí, zůstávají bez většího ohlasu ve společnosti. Jinak je tomu v případě sporu týkajícího se tématu nepřesně nazývaného „manželství pro všechny“. Nepřesně proto, že se jedná o pouhé rozšíření privilegia, dosud poskytovaného státem právně definovanému svazku muže a ženy, o osoby stejného pohlaví.

O problému s již schváleným kandidátem na ústavního soudce Robertem Fremrem bylo už řečeno mnoho. Rozebírá se, jestli skutečně nevěděl, že kauza Olšanské hřbitovy byla vyrobena StB, co by měl udělat prezident, co by měl udělat on sám. Mnohem důležitější ale je, co nám tato aféra říká o stavu naší justice. Je celkem výmluvné, že ani právníky, kteří Fremra navrhovali, ani členy prezidentova poradního panelu nenapadlo minulost tohoto soudce zkoumat.

Média a sociální sítě obletěla zpráva o tragickém konci Jakuba Šepse, vedoucího oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě Libereckého kraje, který se rozhodl dobrovolně ukončit svůj život. Jako jednu z příčin svého odchodu jmenoval sám Šeps neřešený workoholismus.

Je něco shnilého v naší justici. Sebevražda Jakuba Šepse ukazuje nebezpečí workoholismu. Proč by měl určovat stát, čemu říkáme manželství? Přeživší sexualizovaného násilí si zaslouží bezpečný prostor a péči. Sociální otázka jako mocenský nástroj Meloniové. Proč věříme lžím a ruské propagandě?