Názory a argumenty

Saúdské království o víkendu oznámilo, že zřizuje novou funkci velvyslance pro Palestinskou autonomii. Tím symbolicky značně povýší vztahy s Palestinci. Ale jak už to v diplomacii bývá, věc je trochu složitější, a v tomto případě to platí ještě mnohem více. Z palestinského hlediska je povýšení vzájemných vztahů jistě důležitou zprávou. Saúdi označují svého ambasadora za vyslance do „státu Palestina“ a zdůrazňují své dlouholeté výborné vztahy.

Propůjčil jsem tomuto textu tento titulek proto, že si dovoluji tvrdit, že Pavel Rychetský, který byl nejdříve politikem a pak soudcem, je po Václavu Havlovi druhá nejdůležitější osobnost, která se zasloužila o budování státu po roce 1989 až dodneška.

Uprostřed ulice se fotí svatebčané. V podloubí mladá dívka láká turisty na exkurzi do historického podzemí. Skupinka důchodců sedí na zahrádce kavárny na náměstí a probírají poslední drby. Na první pohled byste si v západoukrajinském Lvově nemuseli všimnout, že v zemi probíhá vražedná válka. Asi by vám jen vrtalo hlavou, proč jsou všechny sochy obaleny ochranným obalem.

Navržení, schválení, oddálené jmenování a nakonec rezignace Roberta Fremra na členství v Ústavním soudu není jen zpestření okurkové sezony. Ukázalo se totiž, že vyrovnat se s minulostí, ať už osobní, nebo národní, není nic snadného. Netřeba hledat nové věty, neboť ty přesné už napsal Milan Kundera v Knize smíchu a zapomnění.

Minulost nejen Fremrova. I ve Lvově je válka. Pavel Rychetský, soudce a státník. Inflace s vůní benzínu. Saúdi se sbližují s Palestinci… nebo s Izraelci?

Ceny pohonných hmot zase jednou skáčou jako na trampolíně a český řidič netuší, kde se ustálí. Stát opět mluví o kontrole marží, a přitom ignoruje jeden jednoduchý nástroj, jak řidičům v každém kraji říct, jaká je férová cena nafty a benzínu.

Černé moře bylo po staletí považováno za strategicky nepříliš zajímavou součást světového oceánu: je příliš uzavřené – a kdo ovládá úžiny (dnes přirozeně Turecko), jež ho spojují s mořem Středozemním, zablokuje ho, kdy chce, a to velmi snadno. Už půldruhaletá válka na Ukrajině však náhle ukázala, o jak důležitý prostor, a to z pohledu hned několika států, se může jednat.

V Česku je takovým folklórem, přesahujícím generace, říkat, že Němci leccos dělají špatně. Že Češi to vlastně vědí líp. Němci se bezhlavě zbláznili do zelené energie a opouštějí staré dobré jádro a uhlí, Němci nepochopili hrozbu muslimských uprchlíků, Němcům padá jejich legendární průmysl. V pozadí je tak trochu slyšet vítězoslavné chi-chi.

„Píchat po 40 hodinách v práci dítěti lumbální punkci, to prostě nepovažuji za rozumné.“ „Po 48hodinové víkendové službě mám strach, že způsobím po cestě z práce dopravní nehodu a ublížím i někomu jinému.“ I takové odpovědi se objevily v šetření spolku Mladí lékaři. Ten proběhl mezi více než 600 lékaři z různých typů zdravotnických zařízení.

Robert Fremr se vzdal nominace na ústavního soudce. Učinil tak nikoli pod „neúnosným tlakem médií“, jak to sám popsal, ale pod tlakem zveřejněných faktů. Za pozornost stojí role sedmičlenného poradního panelu prezidenta Pavla, který vede profesor Jan Kysela a kde sedí bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová i další věhlasná jména.