Názory a argumenty

Jak anoisté přicházejí o iluze. Přes třísky politici nevidí les. Všichni už jsou v Bruselu… Předvolební návrat Kaczynského do polské vlády. Joe Biden kvůli vlastním zmatkům míří k prohře v prvních dvou primárkových státech.

Centrální banky vyspělého světa bojují s inflací tím, že zvyšují úrokové sazby, aby zchladily ekonomiku. Která obří ekonomika naproti tomu sazby i v poslední době snižuje? Čína. A přesto se jí podpořit ekonomiku moc nedaří.

Dokument, jímž Vladimir Putin tak okázale mával před sedmi africkými lídry, kteří za ním, ale předtím také do Kyjeva, přicestovali s vlastním projektem ukrajinského urovnání, se jmenuje Dohoda o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti Ukrajiny.

Když se Zuzana Čaputová stala v roce 2019 slovenskou prezidentkou, vyhrála s kampaní, která zdůrazňovala především slušnost. Prohlašovala, že slušnost není slabostí, naopak, může být silou. K této své myšlence se Zuzana Čaputová přihlásila znovu, a to sice ve chvíli, kdy den před svými 50. narozeninami uvedla, že už nebude podruhé kandidovat na úřad slovenské prezidentky.

Piráti chtějí být ve vládě. Takovým způsobem vyzněl výsledek jejich hlasování o vstupu do Fialova kabinetu. Podpora pro takovýto krok byla na podzim roku 2021 drtivá. Piráti chtějí být ve vládě i s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Mohlo by se k tomu tehdy dodat.

Piráti nechtějí být s Pavlem Blažkem ve vládě, přesto v ní budou. Nejméně narozených od roku 2003. Jak to napravit. Čaputová hlásí odchod. Jaký dokument Putin předložil misi z afrických zemí. Čína se nadechla. A ztratila dech.

Loni poklesl počet narozených o deset procent, letos v prvním čtvrtletí o další desetinu. Zmíněnou zprávu dosud nikdo z politiků ani národohospodářů raději nekomentoval. Vývoj porodnosti v posledních letech má přesto jeden obvyklý výklad. Konkrétně v období covidu proti sobě stály obavy z nastávající pandemie a spousta volného času, kdy se mohl člověk soustředit na rodinu.

V Polsku zemřela v porodnici další žena, ač nemusela. Protože v Polsku se dnes už pomalu žádná záležitost civilního života neřeší věcně a racionálně, ale bere na sebe podobu konfliktu mezi nacionálně-konzervativní vládou a svobodným občanem. Školství, zdravotnictví, výchova dětí, kultura – tam všude vládní strana Právo a spravedlnost prosazuje svůj ideologický tlak, kombinovaný se zájmy katolické církve. A liberální část společnosti je odmítá a manifestuje.

Byla to rzí prolezlá rybářská loď, která se rozpadla nedaleko Peloponéského poloostrova. Pod dozorem devíti údajných pašeráků bylo na loď nacpáno zhruba 700 uprchlíků ze Sýrie, Pákistánu a Afghánistánu. Katastrofu jich přežilo 104. Z moře záchranáři vylovili 78 utopenců. Zbytek, zhruba 500 uprchlíků, je nezvěstných. Naděje, že moře jejich pozůstatky vydá, je proto minimální.

Na jaře roku 1924 nastoupily demoliční čety a začaly postupně rozebírat kostel uprostřed Varšavy. Trvalo to dva roky a po monumentálním chrámu nezůstalo ani památky. Zdá se vám to neuvěřitelné? Že by Poláci bourali kostel? To si člověk nemůže představit ani dnes, natož před sto lety. Jenže tento kostel se jmenoval chrám Alexandra Něvského a nechal ho vybudovat car Alexandr II. po potlačení polského povstání v roce 1863.