Názory a argumenty

Není to sice materiál na jednoduchou myšlenkovou zkratku ve znění „co se děje v zámoří, to se bude dít i u nás“, ale zajímavé to je. Prominentní americký vědec, kognitivní psycholog působící na Harvardově univerzitě Steven Pinker, v dubnu v deníku Boston Globe oznámil vznik univerzitní rady, která má chránit akademické svobody. Potud nic zvláštního: různé zušlechťující komise vznikají na univerzitách ve světě denně. Pinker ale v úvodu textu zmiňuje několik nepříjemných faktů.

Ministři zahraničních věcí sedmi evropských zemí v otevřeném dopise před několika dny vyzvali, aby se Evropská unie tváří v tvář růstu napětí a válce za humny oprostila od svazující jednomyslnosti při rozhodování o zahraničněpolitických otázkách. Pokud by EU mohla rozhodovat kvalifikovanou většinou, významně by to posílilo její schopnost činit rychlé a rozhodné kroky k obhajobě evropských zájmů na stále více nejisté světové scéně.

Robert Fico je už sice pět let mimo úřad premiéra, i tak o něm ale stále platí, že je jedním z nejvýraznějších politiků na Slovensku. V současné době vede průzkumy volebních preferencí, které naznačují, že právě on by mohl být vítězem zářijových parlamentních voleb. Na první pohled by se mohlo zdát, že když se schyluje k politickému návratu některého z bývalých předsedů vlády, nemusí to být zase až tak špatná zpráva. V případě předsedy strany Smer to tak ale úplně neplatí.

Poté, co byl u amerického federálního soudu ve floridském Miami bývalý prezident Spojených států Donald Trump oficiálně obžalován kvůli neoprávněnému držení tajných dokumentů a dalším trestným činům spojeným s přechováváním těchto dokumentů, reagoval Trump stejně jako v ostatních kauzách, v nichž čelí vyšetřování. Je prý obětí politického honu na čarodějnice, obžaloby mají za cíl ho vyřadit z voleb.

Nepřináším revoluci, prohlašuje opakovaně nový generální ředitel České televize, Jan Souček. Přitom právě revoluce by v této bouřlivé době byla potřeba jako sůl: digitální proměna světa, rozpůlená společnost, kterou má ČT obsluhovat, neochota lidí platit veřejné služby. Kdy jindy by se televize, která takovou službu poskytuje, měla připravit na radikální změnu.

„Pokud by se státní rozpočet vyvíjel negativně, je vláda připravena ještě letos přistoupit k některým úsporným opatřením, je ale nutné ještě počkat na příští měsíce“, řekl tento týden novinářům ve Sněmovně premiér Petr Fiala. Ovšem podle ekonomů nemá vláda šanci plánovaný schodek udržet. Už na konci května dosahoval 271 miliard korun, přitom na celý rok bylo plánováno 295 miliard.

Premiérovo čekání na zázrak. Revoluce televizního ředitele Součka. Trump je pro republikány stále větší přítěží. Proč Robert Fico nepůjde úplně ve stopách Vladimíra Mečiara. EU musí urychlit rozhodnutí, jak naložit s jednomyslností při rozhodování. Harvard zřídil radu pro akademické svobody. Poselství dětí zachráněných v džungli.

Často se ve Francii stává, že se v samoobsluze někteří zákazníci obracejí k dalším nakupujícím s prosbou, aby jim přečetli, co je napsáno na tom či onom výrobku. Někdy se omlouvají, že zapomněli brýle, jindy řeknou, že neumí číst. Nikoho to nepřekvapí.

„Milá Olgo, … Pozdravuj všechny blízké, mezi nimiž bych chtěl dnes speciální pozdrav poslat Zdeňkovi. Myslím, že jeho jméno by patřilo do každého dopisu, zabývajícího se lidskou identitou: je to jeden z nenápadných sloupů, na nichž všechno stojí – kdyby nebyli pořád ještě kolem nás lidé tak setrvalí, věrní a poctiví, zdálo by se mi tak trochu zbytečné se na tomhle světě vůbec ještě s něčím pachtit.“ To je úryvek z knihy Václava Havla Dopisy Olze.

Spojené státy opět jednají s Íránem o dohodě, která má zpomalit jeho jaderný program. Poslední jednání zkrachovalo vloni. To současné upřesnily ve středu New York Times: dohoda má být neoficiální a omezená a jejím cílem je zajistit, aby nedošlo k „potenciálně katastrofální eskalaci“.