Názory a argumenty

Plán digitalizace máme skvělý, realizace je už horší, postěžoval si nedávno ministr pro místní rozvoj a digitalizaci, lídr Pirátů, Ivan Bartoš. Přitom právě digitalizace by mohla být klíčem ke kvadratuře kruhu, kterou vládní koalice řeší: tedy jak konsolidovat veřejné finance, aby to pokud možno bolelo co nejméně lidí.

Jak si lze vykládat definici znásilnění? O tom mohou mít pochybnosti i policejní orgány nebo státní zástupci a zástupkyně. Ukazuje to, mimo jiné, i soud s Dominikem Ferim. Koncem dubna totiž proběhla další dvě stání v případu exposlance TOP09, který je obžalovaný ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj.

Věrohodností autorů konsolidačního balíčku otřásá jedno opatření, které se v něm nakonec neobjevilo. Nebylo jistě možné při škrtání a zvyšování daní měřit všem úplně stejně. Ale bylo nezbytné racionálně argumentovat a žádnou skupinu – s výjimkou těch nejslabších –, očividně nezvýhodňovat. Aby si ostatní nemuseli připadat jako hlupáci.

Stavební spoření čeká spíš škytavka než druhý dech. Proč je výjimka na zdanění tichého vína tak nebezpečná. Česká republika změnu definice znásilnění potřebuje. Nezapomeňte na digitalizaci!

Byla to velká diskuse, která nakonec skončila patem. Původní návrh na zrušení státní podpory stavebního spoření neprošel hlavně proto, že by stát musel ještě pár let doplácet na staré smlouvy. Snížení podpory na polovinu, tedy na představených tisíc korun, si už ale politici v minulosti několikrát vyzkoušeli.

Odhalení pamětní desky paní profesorky Růženy Vackové na budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy je příležitostí opět připomenout její význam pro českou vzdělanost i pro nás, kteří zapomínáme, že, na rozdíl od pouhé učenosti, je její součástí mravní dimenze.

Egyptská vládkyně Kleopatra je přes dva tisíce let mrtvá. Možná by ji potěšilo, jak živá je vzpomínka na ni, protože její osoba je nadále předmětem zapálených debat na několika kontinentech.

Mnozí američtí novináři v poslední době nabývají dojmu, že jim vláda nabízí falešný obraz reality. Ve více nebo méně jemných formách vládní úředníci určují, které zprávy stojí za zveřejnění, a které si to nezaslouží. Zprávy, které si zveřejnění nezaslouží, by měly být označovány za nepravdivé a správná média by je měla zničit v zárodku.

V dobách studené války existovala zvláštní vědecká disciplína, zvaná kremlologie. Výzkumníci, ať již z akademické sféry nebo z tajných služeb, pečlivě zkoumali veřejné záběry z různých oficiálních sovětských akcí a snažili se odhadnout, co se asi v Kremlu děje. Pokud třeba člen politbyra stál jeden rok během oslav konce druhé světové války hned vedle generálního tajemníka a druhý rok o tři místa dále, začali všichni spekulovat, že patrně upadl v nemilost.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek navrhl na jednání s prezidentem Petrem Pavlem změnu postupu při udělování prezidentských milostí, který před deseti lety zavedl Miloš Zeman. Ten přesunul posuzování žádostí o milost na ministerstvo spravedlnosti se striktním pokynem: Zamítejte všechny návrhy s výjimkou žádostí lidí, kteří mají život ohrožující zdravotní potíže, a přitom nespáchali závažný trestní čin.