Názory a argumenty

Při hodnocení výsledků prvního kola volby prezidenta překvapoval fakt, že oba postupující do druhého kola mají problémy s vysvětlování své minulosti před listopadem 1989. Petr Pavel i Andrej Babiš z ní vyvozují rozdílné závěry, jejich voliči na ně reagují jinak, ale samotný fakt, že se vůbec něco takového objevuje 33 let po konci komunistického režimu, docela překvapuje.

Volební výsledek jedné z favoritek na postup do druhého kola, profesorky Danuše Nerudové, překvapil téměř každého, včetně jí samotné. Navzdory očekáváním nedosáhla ani na 14 procentních bodů a ve volebním poli skončila hluboko jak za vítěznou dvojicí Pavel – Babiš, tak za (nejen) vlastními očekáváními.

Až usedne na prezidentskou volbu prach, budou reklamní mágové a tvůrci stranických kampaní rozebírat, v čem udělali finalisté letošního souboje chybu a kde naopak zabodovali. Pamětníci si jistě vzpomenou na nedioptrické brýle Jiřího Drahoše a také na to, čím Miloš Zeman vyhrál první a druhou přímou volbu. Strašením.

Většina komentátorů a politologů se shoduje, že takovou kampaň, jaká odstartovala před druhým kolem prezidentské volby, jsme ještě nezažili. Všechny zaskočila svojí agresivitou už tisková konference Andreje Babiše okamžitě po sečtení hlasů, kde přirovnal svého soka k Vladimiru Putinovi.

Co nás čeká a možná mine. Co dál s Danuší Nerudovou? Platí poučky o objektivitě a nestrannosti médií? Platí poučky o objektivitě a nestrannosti médií? Nová generace politiků v prezidentské volbě zatím příliš neuspěla.

Jak na prahu tohoto roku řekl jeden sportovec: „Je těžko dělat předpovědi, obzvlášť o budoucnosti.“ Má svatou pravdu, minulost se předpovídá mnohem snáze. Americká rada pro zahraniční vztahy zveřejnila předpověď svého předsedy Richarda Haasse, čelního diplomatického plánovače Bílého domu, o tom, jaké události se dají čekat v roce 2023. Je to jako obvykle extrapolace trendů z roku předchozího.

Od vypuknutí masových protestů v Íránu uběhly čtyři měsíce. Zdá se, že režim měl nakonec větší vytrvalost, než nespokojená část společnosti. Všechny důvody, kvůli kterým šli lidé do ulic, ale zůstávají a jejich význam do budoucna asi ještě poroste.

Francouzský prezident Emmanuel Macron učinil nedávno nezvyklé gesto, jež mu vyneslo v českých médiích a politických kruzích nebývalou vlnu kritiky. Nikdo u nás nechápe, co ho k tomu přimělo, v očích české veřejnosti tak sobě i pověsti Francie hodně ublížil. Tři dny před našimi prezidentskými volbami přijal v Elysejském paláci Andreje Babiše jakožto jednoho z kandidátů na hlavu českého státu, a jinak jen opozičního poslance a předsedu hnutí.

Zakladatel prestižního ekonomického fóra v Davosu Klaus Schwab před třemi lety v úvodu tohoto setkání uvedl, že lidstvo se nachází na křižovatce. Globalizace by se měla více soustředit na člověka a lidé by se neměli stát otroky technologií. Řešila se nerovnost ve světě, postavení žen a klima.

Jak si všímají četná světová média, vpád Ruska na Ukrajinu donutil k přehodnocení svých mezinárodních vztahů i Čínu. Její nejvyšší představitelé byli Putinovými válečnickými neúspěchy doslova šokováni a začali po delší době přemýšlet i o tom, jak zlepšit kontakty s některými západními zeměmi. To se týká především členských států EU, která je pro Čínu vůbec největším světovým odběratelem její produkce.