Osobnost Plus

„Doufám, že ve vládě, kterou máme a ve kterou mám plnou důvěru, je někdo, kdo válce na Ukrajině rozumí, řádově samozřejmě víc než já. A doufám, že to řešení najde. Jsme členy NATO, Evropské unie, které se podílejí na tom, aby se řešení našla co nejrychleji,“ míní youtuber, režisér a novinář Janek Rubeš.

Signatáři výzvy Mír a spravedlnost po české vládě například chtějí: „Aby podnikla veškeré kroky vedoucí k dosažení urychleného příměří mezi Ruskem a Ukrajinou“. Součástí urychleného příměří má být podle výzvy přerušení dodávek zbraní Ukrajině a hned poté má česká vláda podniknout kroky k jednání o spravedlivém míru. Členem petičního výboru je molekulární imunolog Václav Hořejší, host Osobnosti Plus.

„Největší problém je, že během 10 let došlo k devastaci úřadu, který prezident Miloš Zeman posunul někam, kde být nemá. A budoucí prezident Petr Pavel nemá žádné politické zkušenosti. Není to tak jednoduché přijít do politické funkce a hned do té prezidentské. Pavel bude mít velké problémy například s tím, že nemá žádné přirozené kontakty v politických stranách,“ naznačuje vysokoškolský pedagog a publicista Tomáš Klvaňa.

Bývalý ministr spravedlnosti za ODA a právník Jan Kalvoda tvrdí, že poučení z Miloše Zemana na Hradě by měla být hned dvě. „První je pro nás, veřejnost, voliče: Je potřeba zvednout nároky. Zvednout laťku na osobu, která přece jen reprezentuje český stát a základní hodnoty. To druhé je pro politiky, které je mnohem ostřejší, skoro až obvinění: Co ještě víc musí prezident republiky udělat, aby ta kafíčková selanka parlamentní politiky reagovala a přikročila k nějaké akci?“

Nadace rodiny Vlčkových věnuje tři a půl milionu na zahraniční stipendia pro mladé české odborníky na dětskou paliativní péči. Ondřej Vlček, odborník na kyberbezpečnost, manažer, prezident společnosti Gen Digital a mecenáš, nechce podle svých slov investovat peníze za účelem množení, ale vydělat je a smysluplně umístit.

Už nějakou dobu se spekuluje, co Rusové chystají na první výročí invaze na Ukrajinu. „Dovolil bych si tipovat, že pokus nebo pokračování pokusu o ofenzivu, zřejmě začne v Luhanské oblasti s využitím mobilizovaných jednotek. Bude to pokus docílit alespoň nějakého vítězství – a v této oblasti se to nabízí,“ vysvětluje vedoucí Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.

Ve válce na Ukrajině celý Západ podporuje napadenou Ukrajinu, Izrael i Palestina jsou výrazně zdrženlivější. „Rusko má totiž směrem k Palestincům poměrně chytrou zahraniční politiku,“ nastiňuje sociolog Karel Černý. „Dodnes totiž dávají Palestincům stipendia ke studiu na ruských univerzitách. Zároveň Palestinci říkají, že když se hlasuje v OSN, tak Rusko většinou izraelskou ani americkou pozici nepodporuje,“ dodává s tím, že už Sovětský svaz stál na straně Palestinců.

„Myslím, že se Andrej Babiš chystá odejít ze Sněmovny a v podstatě zopakovat tah Miloše Zemana. Ten také zmizel z politiky a pak lidem začal být vzácný. Ačkoli nemám žádné informace, tak sázím na to, že příští týden oznámí odchod s tím, že si potřebuje odpočinout, že ho potřebuje rodina a dva roky bude vše jen nějak komentovat a před volbami se vrátí, tak rok, spíš půl roku před nimi,“ odhaduje politický marketér, spisovatel a producent Jakub Horák.

"Neúcta k životu se stala zbraní Ruska. V okamžiku, kdy jedna země demonstruje svoji absolutní neúctu k životu a vlastně tím vydírá všechny ostatní, tak tehdy už něco končí," říká čerstvý držitel francouzského Řádu akademických palem. Proč byla volba českého prezidenta a předvolební období tak plná emocí? Mění dnes celková nejistota atmosféru ve společnosti? A nahrává nějak probíhající ruská agrese na Ukrajině hledání řešení budoucnosti? Moderuje Barbora Tachecí.

Po vypjaté a nenávistné předvolební kampani všichni hovoří o sjednocování společnosti. „Apel na sjednocování po tom, co nás volby rozdělily, znamená, že se tady bude potřeba hluboce zamyslet, co to všechno má znamenat. Kdo jsme my a co to znamená sjednocovat. Protože nějak usilovat o homogenní společnost je strašné,“ myslí si filozof Miroslav Petříček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Může ale volání po sjednocování znamenat, že se alespoň přestaneme nenávidět?