Osobnost Plus

Marie Iljašenko je česká básnířka a nakladatelská redaktorka, která se narodila na Ukrajině, od dětství ale žije v Česku. Jejím rodným městem je Kyjev, má ukrajinské, české, ale i polské kořeny a jejím rodným jazykem je ruština. Jak vnímá svou identitu? Funguje poezie jako lék na válku? A proč by Iljašenko v současnosti nenapsala knihu o Ukrajině tak, jak to dělají jiní čeští spisovatelé?

Výraznější ekonomický vliv může mít nový prezident podle něj teprve dlouhodobě, zhruba v horizontu deseti let. Ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033. Jak ovlivní nová hlava státu českou ekonomiku? Jak se liší prognózy přijetí Eura u obou kandidátů? A může mít prezident vliv na ekonomické chování společnosti? Moderuje Barbora Tachecí.

„Teď asi naštvu spoustu lidí, ale finančním vítězem loňského roku budou důchodci. A teď se všem penzistům omlouvám, ale myslím si to i pro letošní rok,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Dodává, že když něco podobného už před časem napsal, přišlo mu mnoho negativních reakcí. „Protože se dočkají opět mimořádné valorizace, což je něco, nač většina zaměstnanců a dalších socioekonomických skupin nedosáhne.“

„Ať už bude prezidentem zvolen kdokoliv, jeho role bude aktivnější, než jsme viděli teď v posledním období Miloše Zemana,“ myslí si politolog a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych. „Pokud bude prezidentem Petr Pavel, tak se stávající vládou půjde o jakési poklidné soužití a nevidím veliký rozdíl v pohledu vlády a kandidáta Pavla na českou zahraniční politiku.“

Fenomén veřejné lži se ve 2. kole právě probíhajících prezidentských voleb začíná zřetelně objevovat. „Dokonce i ve věcech, kde mi rozum zůstává stát,“ říká host Osobnosti Plus sociolog Tomáš Kostelecký, také zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd.

„Vladimir Putin bude mít letos 71 let, otázka tak zní, nakolik má Putinův život cenu pro nejbližší kremelské věrchušky, protože tam může nastat okamžik, kdy se ho budou chtít zbavit. Otázka je, jak a jaké mají dnes možnosti,“ naznačuje historik a filozof Petr Hlaváček. Odhaduje to tak půl na půl. „A viděl bych to tak, že válka v čele s Putinem bude trvat ještě celý letošní rok, Ukrajinci jsou na to tak připraveni,“ dodává.

„Havlova doba byla naprosto výjimečná. Takové osobnosti jako byl Tomáš Garrigue Masaryk nebo Václav Havel se rodí jen v revolucích – a ty už doufám nebudou. Takže se dalo očekávat, že příští prezidenti budou standardní,“ říká pedagog, odborník na etiketu a bývalý prezidentský mluvčí Ladislav Špaček. „Věděl jsem, že nás asi čeká šedivá budoucnost. Nicméně je to normální, takto je to správné a tak by to mělo být,“ dodává v Osobnosti Plus.

„Je to komplexní problém, protože česká politika je tak trochu klučičí klub pro ty odrostlejší, spolu s holkami v trochu pozdějším věku,“ říká s nadsázkou zakladatelka iniciativy Youth, Speak Up! Jana Soukupová. Političtí lídři se pak obklopují lidmi ve stejném věku. „Mladí do toho bohužel nespadají,“ doplňuje v Osobnosti Plus.

Stmelila pandemie, válka a její důsledky českou společnost, nebo ne? Historik Pavel Mücke tvrdí, že je to oboustranný proces. „Na jednu stranu jsme se částečně stmelili, když si lidé uvědomili, že existuje řada věcí, kterých si do té doby v každodennosti ani nevšímali – starosti o rodinu, že je tady zásobování, že je třeba důležité vzdělání. A zároveň, že se dějí i věci v okolním světě, které do té doby člověk vnímal jen přes média,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

„Ukrajinci se zachovali nesmírně odvážně – to je zdroj mého optimismu. Tato společnost takovou výzvu ustojí. Pokud jde o Rusko, tam se člověk propadá do čím dál větší beznaděje. Ten stát velmi trpí tím, že ho opustili mladí lidé a ti, kteří jsou schopni veřejně přinášet podněty k zamyšlení. Přinášet jiné názory. A to je pro celou společnost tragédie. Je otázka, jestli se jim podaří vrátit zpátky a něco ve společnosti změnit,“ uvažuje historička Daniela Kolenovská.