Osobnost Plus

Hraním bavila už v dětství ? vlastní maminku vícekrát rozesmála k slzám. A z původně plánované učitelské kariéry byla posléze kariéra herecká. A teď dokonce i hry sama píše.  Proč je tak zdrženlivá k současným prezidentským kandidátům a vůbec k politice, i když všechno bedlivě sleduje? Dokáže jako mistryně mimiky něco vyčíst ze hry svalů na tvářích Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina? A nechybí podle ní dnes v českém filmu hravost, fantazie a větší odvaha? Moderuje Lucie Vopálenská.

Do politických a společenských debat v herecké šatně se podle svých slov zapojuje jen chabě a radši poslouchá. Zároveň se obává veřejně přiklonit k jednomu z prezidentských kandidátů, kteří ji nabádají, aby se vyslovila jako jejich fanynka. Herečka Iva Janžurová i přes svůj věk v současnosti hraje hned v několika představeních, jako jsou Jezinky a benzinky ve Studiu DVA nebo Audience u královny ve Stavovském divadle.

Slouží mnohým Ukrajincům, Rusům a jejich rodinám. A dnes, ani zítra a ani pozítří žádné Vánoce slavit nebude. Vyznává pravoslaví a lidé v pravoslavném světě budou tyto svátky slavit o třináct dní později a bez dárků. Jak moc jiné budou letošní pravoslavné vánoce kvůli válce? Jak ruští věřící přijímají postoje Kremlu k válce na Ukrajině? A mohl by ruský prezident Vladimir Putin cítit nějaký tlak od pravoslavné církve, k níž se tak rád hlásí, aby nařídil o svátích klid zbraní? Moderuje Lucie Vopálenská.

Projekt Šance poskytuje preventivní podporu komerčně sexuálně zneužívaným dětem a mládeži a pomáhá obětem obchodování s lidmi. Klienti programu, který založil sociální pracovník a streetworker László Sümegh, jsou v průměru 17letí mladiství, kteří pochází z různých sociálních vrstev. Hlavní příčinou, která je nakonec vyžene na ulici, jsou nefunkční vztahy v rodině. Jak se děti dostanou do situace, kdy prodávají své tělo na ulici? A nabral tento trend v posledním roce na síle?

„Ruské anexe okolních území, a především agrese na Ukrajině zpochybnily víru západní Evropy, že boj o území je už v dnešní době pasé. Evropská unie tak začala znovu uvažovat o své teritoriální obraně,“ myslí si Ivo Šlosarčík, který je profesorem Univerzity Karlovy v oboru práva Evropské unie. Je Evropa jednotná v tom, jak by měl vypadat konec války na Ukrajině? A co by se muselo stát, aby Rusko tzv. dostalo přes prsty?

Podle řady ústavních právníků má být Ústava ostrovem stability a nemá reagovat na konkrétní případy, protože by takové změny mohly vést k účelovým změnám. V takovém případě by však dokument mohl obsahovat chyby, které nebudou opraveny jen kvůli zmíněné podstatě Ústavy. Lze jednoznačně říct, že prezident Zeman porušoval Ústavu? A bude lepší Ústavu upřesnit, nebo věřit, že nový prezident nebude postupovat podobným způsobem?

Jaké jsou výhledy na ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu? Jan Moláček, redaktor Deníku N a bývalý stálý zpravodaj České televize v Berlíně, Vídni a Moskvě věří, že dokud bude u moci Vladimir Putin, tak cesta ven není.

Volodymyr Zelenskyj je v očích Západu výraznou politickou osobností a lídrem, který táhne celý národ. Podle ukrajinistky Lenky Víchové je však jako politik přeceňovaný a strhává na sebe příliš pozornosti, která se potom nedostává jiným. „Někteří lidé se tam musí držet a nebýt výraznými, protože to Zelenského a jeho okolí patrně velmi znervózňuje,“ říká. Jak Zelenského vnímají sami Ukrajinci? A je opravdu Zelenskyj symbolem směrem ven i uvnitř Ukrajiny?

Barokní orchestr Collegium 1704 pod vedením dirigenta Václava Lukse sklízí mezinárodní úspěchy, letos v létě třeba v Salcburku s oratoriem Abraháma Izáka od Josefa Myslivečka. Myslivečkovu hudbu nahrával Luks s orchestrem taky pro film Il Boemo režiséra Petra Václava, který je právě v kinech. Může úroveň kultury zamezit válkám? A proč bylo s kulturou během covidových opatření nakládáno tak přísně?

„Miloš Zeman nastupoval na Hrad s nějakou představou a v úplně jiné vládní konstelaci, než nakonec prožil velkou část svého mandátu. Politika se vyvíjela a je to teď úplně jiné, když má proti sobě vládu, která mu nakloněna ani blízká není a opírá se o většinu ve sněmovně. Jiné to bylo za Sobotkovy a Babišovy vlády, kdy s nimi v zásadě byl na jedné vlně,“ hodnotí obě funkční období hlavy státu Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.