Osobnost Plus

Spisovatelce a překladatelce Monice Zgustové letos vyšla nová kniha Potmě jsme se viděli lépe, ve kterém se zabývá svojí rodinou, hlavně vztahem k matce. „Vztah dcery a matky je zvláštní. Někdy je pěkný, ale skoro vždycky se nějak zkomplikuje,“ vysvětluje spisovatelka, co ji vedlo k napsání autobiografického románu. Jaké jsou její limity odkrývání soukromí při psaní? A co zjistila sama o sobě, když dvakrát emigrovala?

„Čím déle budeme s covidem žít, tím víc bude predikovatelný, předvídatelný. Může se samozřejmě stát, že nová vlna přijde za měsíc, za dva. Když se podíváte, kdy byla poprvé identifikována poslední varianta – někdy koncem listopadu 2021 –, tak stejně jako další varianty přišla z jižní Afriky. A chvíli trvalo, než ten peak, vrchol počtu nakažených vůbec nastal,“ vysvětluje biochemik a viceprezident společnosti Gilead Sciences Tomáš Cihlář.

Inflace, sociální nestabilita, válka na Ukrajině – to vše s sebou nese potřebu politiků a vlády dobře komunikovat. „Je otázka, jestli jsou sociální sítě vůbec vhodným nástrojem ke komunikaci vážných témat,“ uvažuje antropoložka a socioložka Marie Heřmanová. Na první dobrou by řekla, že vláda nekomunikuje. „Také se mýlíme v tom, že k sítím přistupujeme jako k prostoru určenému k politické komunikaci s nějakou funkcí ve veřejné debatě. Tak to ale není,“ říká v Osobnosti Plus.

Vědkyně Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK Anežka Kuzmičová tvrdí, že slova dokážou v člověku nastartovat velké věci. V poslední době ale přemýšlí i o politicích. „Nakolik to, co politik skutečně řekl, je pouhý bonmot. Něco, co bylo řečeno právě proto, aby to cirkulovalo a točilo se to dál, objevovalo na sítích a lidi to ,lajkovali‘, anebo kde je vlastně ten kontext,“ ptá se v pořadu Osobnost Plus.

Sociolog, starokatolický kněz a editor internetového deníku Forum 24 Jan Jandourek tvrdí, že změna režimu po roce 1989 bez potrestání vrcholných komunistů má na společnost vliv do dnešních dní. „Protože to bylo degradující na povědomí lidí. Ti lidé z toho režimu tyli, vytvářeli ho, někomu šlapali na krk a dnes mají vysoké důchody. Skoro nikomu se tady nic nestalo, což je z hlediska povědomí a morálního pohledu prohra,“ říká v Osobnosti Plus.

Podle generála Řehky se válka na Ukrajině bude Česka týkat od první chvíle, pokud by se do války zapojilo NATO. Česká armáda by tak měla být připravená na konflikt většího rozsahu, přesto se v souvislosti s českou obranou mluví o poddimenzovanosti, nedostatku investic a zastaralé bojové technice. Kde jsou největší nedostatky české armády? Jak NATO pomáhá Ukrajině? A kdy může válka skončit?

Od začátku konfliktu na Ukrajině je to už tři čtvrtě roku a z původně třídenní speciální operace se stala regulérní válka. „Je otázka, jestli to Vladimir Putin skutečně vidí jako prohru – rozhodně ne jako prohru svou, ale generálů, kteří ho zklamali a nesplnili jeho příkazy,“ domnívá se bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera.

Kreml si zřejmě chystá informační prostor pro zinscenovaný útok pod cizí vlajkou na vlastní Bělgorodskou oblast, která leží u hranic s Ukrajinou, tvrdí vojenští analytici amerického Institutu pro studium války. „To bych musel jen věštit, ale na druhou stranu výbuchů, sabotáží se už odehrálo na ruském území nespočetně,“ komentuje informaci historik a ukrajinista David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů a Muzea paměti XX. století.

„Z návštěvy německého kancléře Olafa Scholze v Pekingu vzešla jedna věc, o které se hodně psalo zejména v německých ale i světových médií, a sice to, že čínský prezident Si Ťin-pching se údajně připojil k varování před možným použitím jaderných zbraní na Ukrajině… V čínských komuniké to zdaleka tak výslovné nebylo,“ popisuje sinolog a zakladatel a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála jejich listopadové setkání.

Do ruských škol se vracejí pozice poradců pro vlastenectví a lekce ideologie. „Pro nás z toho nemůže koukat nic dobrého. A ještě méně dobrého pro Rusko. Směr, kterým se začalo vyvíjet, vede k naprosto autarkické, izolované enklávě nacionálního nebo ideologického bludu,“ říká v Osobnosti Plus spisovatel, překladatel, bývalý diplomat Michael Žantovský, který je dnes ředitelem Knihovny Václava Havla. Dodává, že jedinou zemí, která by se k Rusku dala přirovnat, je Severní Korea.