Osobnost Plus

„Pevně věřím, že většina lidí má zvířata doopravdy ze srdce ráda a chce je chránit. A kdyby věděli, co se na jatkách nebo při jejich zabíjení doopravdy děje, tak by se z nich stali vegetariáni. Tato realita je nám do jisté míry skryta,“ říká Toy Box, výtvarnice, streetartová umělkyně, autorka komiksů a například velkoplošných maleb na stěnách označované jako mural art.

Za nejpravděpodobnější vývoj na Ukrajině považuje to, že konflikt někde zamrzne. V nejlepším případě Ukrajinci Rusy vytlačí, ale nepřátelství přetrvá a bude hrozit, že k dojde k jeho obnově. Za jakých podmínek Rusko přestane být bezpečnostní hrozbou pro jiné země? Bude přicházející zima víc pomáhat Ukrajincům, nebo Rusům? A jak pevná je pozice ministra obrany Sergeje Šojgua v současné chvíli, kdy jsou Rusové nuceni vyklízet pozice? Moderuje Barbora Tachecí.

„Vzhledem k tomu, že raketa, která dopadla na polské území, byla spíš vypálena ukrajinskou protivzdušnou obranou, jde o běžnou nehodu, ke kterým ve válce dochází. Je to extrémně nešťastné, ale možností, co dělat, vlastně moc není. Nějaké zásadní sanační kroky nejsou na místě. Můžeme v regionu posilovat protivzdušnou obranu, ale pouze omezeným způsobem,“ hodnotí dopad rakety na Polsko analytik z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK Jan Ludvík.

„Stále ještě máme v sobě kus rvavosti vůči nepřátelským podmínkám, které jsme překonávali v podobě před listopadem 1989 a i v tom, co jsme zdědili. To, co se tady třeba ještě před rokem trošičku rozmáhalo, bylo jakési zpohodlnění – někdo to za nás vyřeší, vláda, EU a další. Měli bychom se vrátit ke své rvavosti a vypořádat se s nepřízní. Je to třeba překlenout, zatnout zuby a nefňukat,“ nabádá sociolog a spoluzakladatel Občanského fóra Ivan Gabal.

„Letos jsme absolvovali prakticky už tři kauzy, resp. jednu velkou, která má pokračování – mám na mysli případ Dozimetr. Politická reprezentace, která v předchozím volebním období tak moc volala po presumpci viny – ,padni komu padni‘, nezametejme pod koberec a stavme se k tomu čelem –, najednou jako kdyby tyto své politické fráze zapomněla a řešila, jak ten dopad co nejvíc minimalizovat,“ říká moderátorka České televize Nora Fridrichová.

Slovenský Denník N má k dispozici seznam tisíců různých druhů zboží, které po vypuknutí války na Ukrajině celníci propustili přímo do Ruska. Jsou to součástky, které mohou být použity k výrobě těžkých zbraní. A podle šéfredaktora Matúše Kostolného tak také použity byly. „Berte to jako můj odhad, ale myslím, že použity byly všechny komponenty,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

„Musíme vnímat i signály mimo Ukrajinu – například telefonát Joea Bidena s prezidentem Volodymyrem Zelenským,“ komentuje poslední vývoj války na Ukrajině Petr Havlík, spoluzakladatel ODS, bývalý politický poradce a dnes podnikatel v oboru investičního poradenství a publicista. „Svět už je tím sporem vyčerpaný – stálo nás to hodně pozornosti, energie, peněz a s tím související doprovodné jevy jako inflace či ceny energií.“

„Konspiračním teoriím a tomu, co se v nich objevuje za obrazy, doslova věří malé procento lidí. U spousty dalších vyjadřují nějakou míru nespokojenosti se systémem jako takovým, A když ty konspirace podrobně čtete, vidíte, kterým směrem to často míří,“ nastiňuje, religionista z badatelské skupiny pro výzkum konspiračních teorií Konspiritualita Jan Kozák. Konspirace tak podle něj často míří na bankovní sektor, kde nějaká malá skupinka mocných ovládá celou společnost a podobně.

Od roku 1994 pracuje v předních slovenských médiích a od roku 2015 je šéfredaktorem Denníku N, který právě odhalil kauzu slovenských celníků, kteří pouštěli zboží do Ruska. Co toto zjištění dělá se slovenskou vládou? Jak vláda pomáhá lidem s energetickou krizí a inflací? A jak reaguje slovenská veřejnost na to, že 4,5 roku po smrti Jána Kuciaka a jeho snoubenky není u konce soud s jejich vrahy? Moderuje Barbora Tachecí.

Když novinářka Jana Klímová posuzuje úspěšnost vlád, sleduje vývoj ekonomiky, trendy, plánované reformy pro ozdravení financí a zajímá ji i veřejné mínění. „A podle posledního průzkumu vládě nedůvěřuje 55 procent lidí, tři čtvrtiny jsou s ní nespokojeni. Poslední ekonomická čísla ukazují propad HDP, a to i v příštím čtvrtletí, takže bychom zamířili do recese. Nevím ani nic o tom, že by byla na spadnutí nějaká reforma – takže zatím to vládnutí moc úspěšné není.“