Osobnost Plus

„Miloš Zeman nastupoval na Hrad s nějakou představou a v úplně jiné vládní konstelaci, než nakonec prožil velkou část svého mandátu. Politika se vyvíjela a je to teď úplně jiné, když má proti sobě vládu, která mu nakloněna ani blízká není a opírá se o většinu ve sněmovně. Jiné to bylo za Sobotkovy a Babišovy vlády, kdy s nimi v zásadě byl na jedné vlně,“ hodnotí obě funkční období hlavy státu Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Volodymyr Zelenskyj říká to, co od něj chce slyšet ukrajinský lid,“ komentuje válku bývalý premiér Mirek Topolánek. „Nechci nic predikovat, ale pokud bude Ukrajina v původních hranicích bez Krymu, bude to obrovský úspěch. Protože o Krym přišla už v roce 2014 a my jsme k tomu víceméně mlčeli. Dnes je nejen ruskojazyčný, jako byl vždy, ale i ruským lénem a bude velmi složité dostat Putina při jednání do situace, že by obětoval i Krym.“

Analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca dlouhodobě mapuje dezinformátory i válku na Ukrajině, na Donbasu byl už v roce 2015. „Základ je držet si ruský teroristický stát co nejdál od těla, a to tak, že dál budeme podporovat Ukrajinu,“ říká v Osobnosti Plus. Dalším krokem by prý mělo být postupné ,odřezávání‘ Česka od ruského vlivu, zavádění sankcí apod.

Inflace opět zrychlila, a to na 16,2 procenta. „Prognózy ČNB, ministerstva financí i bank ukazují, že se růstu cen nezbavíme ještě během příštího a pravděpodobně i následujícího roku,“ hodnotí ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Dost možná s námi zůstane dál v podobě vyšších inflačních očekávání. Ať už občané, nebo firmy budou zakomponovávat trošku větší růst cen než dřív. Pokud tedy nepřijde nějaký šok.“

V kanadském Montrealu probíhá dvoutýdenní celosvětová konference o biodiverzitě, jejímž úkolem je podle Antonia Guterrese uzavřít mír s přírodou. „S tím, jak rostou naše znalosti o invazích, o invazních nepůvodních druzích, vidíme lépe i problémy, které biologické invaze způsobují. Hrozby, jež invaze představují pro přírodu, ekonomiku i zdraví, jsou velmi vážné a neustále sílí,“ říká profesor Petr Pyšek, biolog a ekolog invazí, který patří k nejcitovanějším ekologům na světě.

„Teď v poslední době mám pocit, že jsou u nás hodně aktivní čeští dezinformátoři. To znamená lidé, kteří mají pocit, že jim nějak narostla křídla, že můžou dosáhnout na větší politickou moc. Ti, kteří svolávali velké demonstrace na Václavském náměstí,“ popisuje odborník na dezinformační scénu a novinář Respektu Ondřej Kundra. „A do veřejného prostoru pumpují hodně nesnášenlivosti a lživých informací. Teď je to hodně spojeno s Ukrajinou, dřív to bylo o koronaviru.“

Rusko a ruskou společnost zná dokonale, protože tam studoval, žil a dnes o něm přednáší. Kdo je podle něj ze současné ruské vlády nejschopnější? Čím to je, že Rusové vždy měli dokonalou propagandu, když v jiných oborech selhávají? A upřesnil si nebo dokonce změnil nějak své názory na Rusko od doby předinvazní? Moderuje Barbora Tachecí.

„Pokud vím – ruská politická struktura je velice vertikální a autoritativně řízená. Ani lidé, kteří se politikou zabývají, často neznají jména ministrů vlády. Je to totiž zhruba 20 lidí. Ale když se podíváte na jejich jména, jsou to téměř anonymní úředníci, kteří spravují resorty a obsluhují celý systém,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus rusista Tomáš Glanc. Ruskou společnost zná dokonale, protože tam studoval, žil a dnes o něm přednáší.

„Pokud by Rusko nebylo poraženo, mělo by to fatální následky, protože to, co se teď odehrává na Ukrajině, není jen nějaký lokální konflikt, ale konflikt světodějného významu. Je to křížové tažení Ruska proti celé západní, civilizované společnosti a proti základním hodnotám,“ říká filozof a pedagog Univerzity Karlovy Václav Němec.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno řekl, že by Západ měl zvážit, jak se postaví k ruským požadavkům. „Tento nešťastný výrok může naopak u něj doma znamenat jeho větší politickou sílu. A to bez ohledu na to, že to rozkládá vůli pokračovat v boji proti agresorovi,“ hodnotí Jan Dobrovský, bývalý disident, novinář a předseda kolegia Paměti národa.