Osobnost Plus

O menšině Ujgurů, kteří jsou v čínském Sin-ťiangu protiprávně drženi v převýchovných táborech, nebylo na 20. sjezdu Komunistické strany Číny řečeno jediné slovo. Jejich utlačování však pokračuje a zatímco cíl zůstává stejný, tedy dosáhnout asimilace Ujgurů s většinovou společností, intenzita nátlaku a jeho forma se mění. V posledních měsících v provincii Sin-ťiang například došlo k několikaměsíčnímu lockdownu, kdy byli Ujguři nuceně uvězněni ve svých domácnostech.

S blížící se zimou pokračují boje na Ukrajině a stále více expertů z Evropy i ze Spojených států předpovídá vítězství Ukrajiny nad Ruskem. Podle nich by Ukrajinci mohli vyhrát už v průběhu příštího roku. Období zimy může ale být pro obě strany tvrdou zkouškou bojové morálky. Jaká historická srovnání se k současné situaci nabízí? A jaká je psychologie oběti, která se snaží přežít v zajetí?

„Nejsem si úplně jistý, jestli si máme přát, aby se Rusko rozpadlo,“ odpovídá politolog Jan Holzer z Masarykovy univerzity v Brně na otázku, co by se s federací mohlo stát po prohrané válce. „Navíc předpovídáme věci, které jsou podmíněny událostmi, které se ještě nestaly,“ uvádí na pravou míru. Ale kdyby k tomu došlo, tak je tam řada teritorií, ve kterých se z Kremlu vždy vládlo – a vládne – hodně složitě. Nemluvě o rozdílnostech etnických nebo teritoriálních.

„Začínám novou éru v tom, že ohlašuji kandidaturu slušně pět deset let předem. Myslel jsem to tak, že kandidovat na prezidenta je něco, na co se má člověk dlouhodobě připravovat, a že si musí klást co nejvyšší a nejtěžší cíle,“ říká ekonom Tomáš Sedláček. Následně vysvětluje, jak byla informace zveřejněna: šlo o zábavný pořad Miloše Čermáka, kde se jej ptal na vše „od velkého třesku po budoucnost civilizace a v jednu chvíli mi položil tuto otázku.“ (Repríza z listopadu 2022.)

Marta Kubišová, nositelka tří Zlatých slavíků, ale také mluvčí Charty 77. Dvacet let nesměla zpívat a s listopadem 1989 přišel velký návrat. Není jen zpěvačkou, je symbolem odvahy, vnitřní síly a člověkem, který si dokázal nezadat. Ve svých 75 letech ohlásila konec kariéry, dnes je zpěvačce už 80. Připomeňte si rozhovor z července 2016.

To, že se v zimě nedá na Ukrajině válčit, je podle bývalého diplomata Martina Svárovského možná jen součást informační války. „I to, že to říká šéf vojenské rozvědky, má určitý smysl. Protože jedna z věcí, kde Ukrajina od samého začátku vyhrává, je informační převaha a strategická komunikace. Takže válka může pokračovat i v zimě a Ukrajinci budou na zimu připraveni líp než Rusové,“ říká vedoucí Programu bezpečnostních strategií a analytik centra Evropské hodnoty.

„Lidé, kteří nenašli uplatnění v této společnosti nebo byli neúspěšní, cítili se být zhrzení, sehráli roli užitečných idiotů a pomohli infikovat společnost dezinformačním virem,“ říká datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel. Jeho společnost Semantic Visions mapuje a analyzuje 90 procent světového informačního obsahu, mimo jiné i dezinformační válku proti Západu vedenou Ruskem.

„Pro mě je největší milník z hlediska výměny politických elit i změny institucí a jejich pojímání vznik nové samostatné České republiky,“ říká historička z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová s tím, že je ale zanořena hodně hluboko, takže těžce hledá odpověď. „My Češi vidíme prezidenta Václava Havla jako prezidenta, ale opravdu si nevzpomeneme, kdy byl ještě prezidentem československým a kdy českým. Přitom tam došlo k velké výměně v politických stranách.“

Před osmi měsíci začala ruská invaze na Ukrajinu. V březnu předkládal ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj návrh dohody, ve kterém měla být jeho země neutrální. „Vždy záleží na konkrétní situaci na bojišti. Vidíme, jak se mění i ukrajinská pozice: na začátku byli ochotni vyjednávat, proběhlo i několik kol, ale když Rusové začali zcela evidentně ztrácet a prohrávat, Ukrajina ucítila příležitost,“ říká Michal Lebduška, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.