Osobnost Plus

„Nákaza covidem-19 je v tomto okamžiku na nejvyšších hladinách, co kdy byla. Vidíme to i na lidech kolem – sice to nereportují, netestují se, ale vidí to asi každý,“ popisuje matematička Lenka Přibylová z Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Kromě jiného vedoucí analytické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie vzápětí dodává: „Situace je ale naprosto odlišná od roku 2020 i 2021, kdy byla populace imunitně naivní.“

„Jsme mnohem víc ochotni pomáhat lidem z naší skupiny,… bojovat za svou vlastní četu než za nějakou jinou. Vojáci nebojují za vzdálené ideály, jako je národ. Bojují proto, aby ochránili své kamarády – jejich ,rozšířenou rodinu‘,“ tak popisuje bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera pudy, které rozhodují v boji. U lidí totiž už nemluvíme o instinktech, ale o pudech, což jsou predispozice, které nás různou silou k něčemu motivují.

Nový velitel „speciální vojenské operace“ Sergej Surovikin v ruské televizi prohlásil, že jejich armáda nebude postupovat za každou cenu, ale chce minimalizovat ztráty. Zároveň oznámil částečnou evakuaci Chersonské oblasti. „Spíš bych řekl, že dělají vše možné, aby uhájili pozice, svou čest a image, kterou ztrácejí,“ myslí si politický geograf Libor Jelen, odborník na Rusko a postsovětský region.

Volby do Kongresu se blíží a americký prezident a demokrat Joe Biden musí řešit rostoucí ceny benzínu nebo osmiprocentní inflaci. „Je to velmi neoblíbený prezident. Daleko víc lidí ho nemá, než má rádo. A věk je jedním ze dvou hlavních argumentů. Tím druhým je, že pro republikány, pro konzervativně smýšlející lidi, působí jako příliš progresivní, příliš levicový, příliš demokratický,“ popisuje publicistka a americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová.

Po 33 letech od listopadu 1989 by se měly odstranit rozdíly v důchodech komunistických prominentů a jejich obětí. Proč až teď? „Protože si myslím, že existovala určitě celá řada věcí, které byly důležitější. Zároveň to je věc, která určitě patří mezi dluh, který má česká společnost vůči obětem komunistického režimu. Ten byl mimochodem už před mnoha lety prohlášen za zločinný,“ říká politolog Ladislav Mrklas, spoluzakladatel CEVRO Institutu a jeho mnohaletý prorektor.

Obraz musí být mnohovrstevnatý, aby se neokoukal, ale proměňoval, aby se divák sám mohl do obrazu propadnout, ožít v něm, dostat závrať. To jsou slova malířky Veroniky Holcové, podle které tohle všechno obraz dokáže. Jak zpracovává svá díla? Jak se jí pracuje v umělecké sféře na volné noze a jak se do jejích děl promítá válka na Ukrajině?

Pod vlivem změny nálad v ruské společnosti se mění i její postoj k ruským židům. Čím déle trvá ruská agrese na Ukrajině, tím větší má židovská menšina strach. Kromě toho na ruské židy dopadá i vyhlášená mobilizace. Zatím však nelze mluvit o cíleném antisemitismu, protože režim ještě židy neoznačil za nepřítele Ruska, respektive za někoho, kdo zpochybňuje a oslabuje ruský režim.

Válka na Ukrajině se dostává do další fáze. „Liberální demokracie se také musí bránit. Přičemž její schopnost obrany byla oslabena celým poválečným vývojem. Ale násilí, které expanduje a nedokážeme ho jinak zvládnout, se musíme postavit také násilím,“ uvažuje Karel B. Müller, profesor a politolog CEVRO Institutu.

Radovan Vávra je bývalý ředitel Komerční banky, který se dnes živí jako investor. V Osobnosti Plus hovoří o neschopném státu, o drahých energiích a krvavém podzimu, „který bude ještě krvavější, až dorazí skutečné faktury za energie… A stále jsme ještě v období, kdy si celá řada rodin a firem myslí – a žije v tom –, že například za elektrickou energii platí 1,50, ale její tržní cena je už dnes kolem 11 korun,“ říká.

„Velké myšlenky 20. století utržily zásadní rány. Ke své škodě,“ říká v Osobnosti Plus egyptolog, archeolog a historik Miroslav Bárta. Rád se věnuje různým fázím vývoje civilizací – jak se rodí, rostou a upadají. „Není ale možné všechno shodit ze stolu a začít vymýšlet úplně nové a neznámé věci,“ dodává.