Osobnost Plus

Projekt Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni dlouhodobě pomáhá vyučujícím, žákům a studentům ve výuce mediální gramotnosti. Studentské prezidentské volby v nedávné době ale ukázaly, že mezi názory středoškoláků na politiku jsou velké rozdíly: Andreje Babiše by zvolilo necelých tři a půl procenta pražských gymnazistů, ale zhruba polovina učňů v Ústeckém kraji.

Sociolog a politolog ze Sociologického ústavu AV ČR Lukáš Linek tvrdí, že ani volba prezidenta českou společnost nerozdělila. „Rozdělenou společnost si představuji úplně jinak, téměř před začátkem občanské války,“ uvažuje. „To bylo Rakousko, Německo mezi válkami nebo například Severní Irsko. To byly konflikty navázané na sociální viditelné charakteristiky: na etnicitu, jazyk, náboženství. Jsou politizované, přenášejí se mimo politiku a ovlivňují chování lidí,“ vysvětluje.

„Finanční sankce dopadly na Rusko drtivě. Zejména, když se podíváte na čísla o přímých zahraničních investicích, které nesou technologie a které ekonomika typu Rusko potřebuje,“ tvrdí ekonom a prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát. Dodává, že informace o poklesu ruské ekonomiky o čtyři procenta jsou v mnohém zkreslené.

Historik z Ústavu českých dějin FF UK Ivan Šedivý se domnívá, že evropská pomoc Ukrajině není dostatečná. „Buďme rádi, za to, co je, ale mělo by se dělat víc,“ říká v Osobnosti Plus. „Ruská agrese není ale historickým zlomem. Spíš tady bylo po roce 1989 zvláštní období, kdy jsme si mysleli, že postsovětské Rusko je jednou pro vždy vyřízeno a že se jím dál nemusíme zabývat.“

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš prohrál finále prezidentských voleb. Co bude s ANO dál – oslabí, nebo posílí rekordním počtem voličů? „To je velká otázka i pro mě, protože podstatná informace z voleb je, že voliči Babišovi neutíkají. Ti, kteří pro něj hlasovali, a ti, kteří hlasovali pro hnutí ANO, jsou mu dál věrní. Rozdíl je v tom, že se v prezidentských volbách dokázali pospojovat voliči všech ostatních protikandidátů,“ odpovídá politolog a politický komentátor Lukáš Jelínek.

V roce 2020 u nás bylo 40 procent absolventů doktorského studia, ale profesorek jen 15 procent a jen sedm procent žen bylo ve vedoucích pozicích ředitelek vědeckovýzkumných institucí. „Je to stejné jako ve všech ostatních odvětvích – a ve všech různých vedoucích pozicích, kde plošně pozorujeme snížené procento žen oproti mužům. A je to rozhodně kvůli mateřství,“ říká mladá biochemička z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Adéla Šimková.

Může být Vladimir Putin nějakým mezinárodním tribunálem vůbec kdy odsouzen? „To je otázka, kterou dostávám velmi často a říkám, že odpověď je mnohovrstevnatá. Jedna z vrstev je, že záleží, za jaký zločin by případně byl souzen, protože zločiny podle mezinárodního práva nejsou jen to, o čem se nejčastěji mluví – genocida, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti –, ale také zločin agrese,“ naznačuje Milan Lipovský, odborník na mezinárodní právo.

Prezidentská předvolební kampaň je podle klinického psychologa Radka Ptáčka nebývale ostrá, a to včetně nechutných vzkazů, které dostávají od lidí Andrej Babiš i Petr Pavel. „V první řadě je to osobní malost. Protože jestliže si dostatečně nevážíte sebe sami, potřebujete si to nějak kompenzovat. A nejlíp tak, že někoho urazíte,“ říká. Svou roli v tom mají i situační faktory. „Takže ten člověk vidí, že to ,jede‘ a může se skrýt v davu, protože ten je úplně nejlepší.“

Po 11 měsících ruské agrese na Ukrajině Západ podle odborníka na Rusko a postsovětský prostor Jana Šíra pochopil, že nic jiného než porážka klid v Evropě nezaručí. „A možná mír nezaručí ani tato porážka – je ale nezbytnou podmínkou, aby mohl nastat,“ říká v Osobnosti Plus.

Shovívavost vůči Rusku, která se projevuje voláním po rychlém míru, podle politoložky Zory Hesové zatím utichla. „Naštěstí už není slyšet z těch nejvyšších míst – alespoň zatím. To odpadlo spolu s Milošem Zemanem, který ho používal až do minulého února. Dnešní volání po míru je trošku jiné, protože asi všichni chápeme válku jako agresi. Někdy se tedy interpretuje jinak, a to podle toho, co čtete a vnímáte za média. Je to ale debata, která je nesmírně důležitá,“ dodává.