Podhoubí

Loni v Česku vytřídilo své odpady 73 % obyvatel. Konkrétně plastů to dělá 173 tisíc tun. Přestože legislativa Evropské unie už zakazuje výrobu některých jednorázových produktů, doba plastová zdaleka nekončí. V oceánech ročně přibyde asi osm milionů tun plastu a jde taky o jedno z hlavních ekologických témat vůbec. Není proto divu, že za plasty v ekosystémech cítíme odpovědnost a snažíme se aspoň třídit. Jenomže třídit neznamená recyklovat.

Svět je složitý a řešení problémů jsou náročná. Například takové letní koupání. Nic banálnějšího snad ani není. A ejhle! Je léto, vedro a člověk nechce nic než se zchladit ve vodě. V řece to jde, ale co takový rybník nebo přehrada? Tyhle choutky bývá čím dál složitější uspokojit, protože se přemnožily sinice. Poměrně sobecký pohled na nekoupatelnou vodu má ale dalekosáhlé důsledky i pro všechen život ve vodě, a navíc stopy příčin vedou, jako obvykle, k lidským sídlům.

Václav Smolík je enfant terrible komunity chovatelů včel. Záměrně nebylo řečeno včelařů, protože dlouholetý kameraman a výrobce octů a miso pasty razí natolik originální přístup ke včelám, že si vymyslel vlastní kategorii – opylaření. Včelí úl podle něj nemá sloužit jako továrna na med, ale jako úkryt pro klidnou práci včely medonosné, která nás kulturně fascinuje už dlouhá staletí. Podhoubí se tak po roce vrací ke včelám a tentokrát přináší obraz jejich šetrného chovu.

Ptáci jsou oblíbenými zvířaty nejedné poetické duše pro jejich vzpouru proti gravitaci. Přesto se tihle obyvatelé nebes musí čas od času přiblížit nám pozemšťanům. Absolutním mistrem života ve vzduchu je rorýs obecný, který už v dávných dobách zjistil, že se mu dobře hnízdí v dutinách lidských příbytků. Poslechněte si Podhoubí o ptácích, kteří žijí v lidských sídlech, s ornitologem Lukášem Viktorou a s Luborem Křížkem, který pomáhá čápům a orlům zabezpečit jejich hnízda.

Partyzánské zahradničení se rozvíjí v USA od 70. let a u nás minimálně poslední dvě desetiletí. Spolu s aktivitami, jako je street art, guerillové pletení nebo různé happeningy, jde o způsob, jak narušit anonymitu veřejného prostoru a stereotypní chod města. V tomto dílu Podhoubí uslyšíte záznam z panelové diskuse o pouličním zahradničení, která proběhla v Atriu na Žižkově.

Michael Kalista, Adam Přibyl a další spolužáci ze střední průmyslové školy na Smíchově se rozhodli, že nepromrhají mládí po klubech, a už během studia na vysoké škole rozjeli hydroponickou farmu na střeše OC Nový Smíchov. Tady pěstují různé druhy salátů, mátu, libeček, velkolistou bazalku a další druhy zeleniny a bylin. Farmu stavěli od března do května a svoje první výpěstky už prodávají do restaurací i na farmářských trzích.

Beata Melka Alexová nemá ruce od krve, ale od hlíny. V sezoně mezi březnem a prosincem sází letničky, střihá barborky, vije věnce a louhuje odvar z kopřiv proti mšicím. Díky jejímu ateliéru Plevel si můžou Pražané koupit řezané květiny a nemít při tom černé svědomí. Nedováží se totiž z Keni ani z Kolumbie, ale ze Stochova u Kladna. Nový díl Podhoubí zjišťuje, co se skrývá pod okvětními lístky růží a lilií.

Na břehu rybníka Makova kousek od Čížové v jižních Čechách stojí dva staré duby a za nimi sanatorium pro divokou zvěř. Záchranná stanice živočichů Makov se stará asi o stovku stálých zvířecích pacientů. Část z nich se podaří vyléčit a vypustit zpátky do divoké přírody, část zůstane v expozici pro návštěvníky a zbytek se zachránit nepodaří. Stanice v Makově má díky fotografické vášni hajného a zakladatele Libora Šejny tisíce sledujících na sociálních sítích.

Ekonomický růst bereme skoro stejně samozřejmě jako vzduch, který dýcháme. Ekonomové mluví s úzkostí v hlase o propadech ekonomiky, vlády se naopak kasají, když se zemi daří. S růstem ekonomik se pojí označení jako asijští tygři, Česko je zase podle indexu HDP nejbohatší země bývalého východního bloku. Zvláštní sport, kterým je ekonomika, ale doprovází různé problémy. Na nejzásadnější problém – environmentální krizi – reaguje nerůst.

V Podhoubí se konečně bavíme o podhoubí neboli myceliu s designérem nejen webových aplikací Iljou Panićem a taky s Eliškou Knotkovou, zakladatelkou ateliéru udržitelného designu Balance is Motion. Oběma hostům je kolem třicítky a v návaznosti na exkluzivní výzkum Českého rozhlasu o vztahu české společnosti ke klimatické změně se dozvíme, jak ke klimatu přistupují mileniálové a jak vypadá budoucnost společnosti, která z krize vyjde silnější díky inovacím.