Podhoubí

V České republice je kolem 24 tisíc umělých vodních nádrží, které jsou určeny primárně k chovu ryb. Rybníky vznikaly na našem území zhruba od 12. století a jsou nedílnou součástí české krajiny. Velká většina z nich jako by ale zmizela ze zorného pole veřejnosti, která se neoznačuje za rybáře. Ke koupání v létě zrovna dvakrát nevybízí. Voda bývá kalná, smrdutá, plná řas a sinic, protože české rybníkářství opanoval tlak na co největší produkci kaprů.

Představa, že v minulosti měli lidé bližší vztah k přírodě a chovali se k ní lépe, zatímco moderní člověk svým průmyslem přírodu akorát ničí, je celkem častá. Naši předci žili zdánlivě ve větším souladu s přírodou proto, že hustota zalidnění byla menší a jednoduchá technika neumožňovala intenzifikaci. O vztahu lidí k přírodě v průběhu historie vykládá v Podhoubí Jiří Woitsch, vedoucí Oddělení pro výzkum kulturního dědictví Etnologického ústavu Akademie věd České republiky.

Efektu overtourismu na českou přírodu se v Podhoubí věnujeme s Janem Lenartem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity. Už rok je běžný globalizovaný pohyb turistů omezen na území států nebo okresů, navíc jsou zavřená všechna místa veřejného setkávání – logicky tak vzniká větší tlak na přírodu. Některá místa trpěla náporem návštěvníků i před pandemií, na vrchol naší nejvyšší hory se v sezoně chce podívat i deset tisíc lidí denně. Dá se s tím něco dělat?

Blockchain často vnímáme jako investiční hračku několika bohatých lidí, která nám ukrajuje velký podíl z uhlíkového rozpočtu. Do budoucna ale může znamenat i naději na udržitelné a decentralizované přerozdělování prostředků. Vtip je v tom, že zatím nevíme. Mezi ty, kdo vyhlíží lepší a udržitelný blockchain, patří i analytik uhlíkové stopy Viktor Třebický z neziskové organizace CI2. Podle Jakuba Vejmoly z Bitcoinovýho kanálu má zase budoucnost asi jen bitcoin.

Tři miliony roušek za minutu. S takovou frekvencí končí svůj životní cyklus ochranné pomůcky dýchacích cest po celém světě. Měsíčně se spotřebuje globálně 129 miliard ústenek. Kromě nich se hromadí i obalový materiál z e-shopů a přibylo i komunálního odpadu, protože lidé nejedí v podnicích, ale vaří si doma. Co pandemie způsobila v oblasti odpadů? V Podhoubí se to dozvíme od Iva Kropáčka z Hnutí DUHA.

V únoru se držely teploty pod nulou – běžkovalo se i v Praze, pak lidé nasávali vitamin D na lavičkách v parku při prvním ohlasu jara a teď zase noční teploty padají hluboko do minusu. Jakou zimu to vlastně zažíváme? Mohli bychom si myslet, že se vrátila stará dobrá zima a po několika letech teplých zim si dává klimatická změna trochu oraz. V létě a na podzim přece také pršelo a půdní profil byl nasycen vodou jako dlouho ne. Jak to ale vidí ekolog Alexander Ač?

V bývalých i současných vojenských prostorech nestraší jen rozpadlé budovy vysídlených vesnic a nevybuchlá munice v lesích. Často jde o přírodně cenné lokality, které byly obvyklé lidské činnosti třeba sto let uzavřeny. Známým důkazem z posledních let jsou turisticky oblíbené Brdy nebo přírodní rezervace s divokými koňmi, pratury a zubry ve středočeských Milovicích. Jak vypadá savanovitá step po šesti letech pasení původních velkých kopytníků?

500 akademiků z celého světa podepsalo výzvu lídrům EU, USA, Japonska a Jižní Koreje, aby jejich země nepoužívaly k výrobě elektrické energie dřevo. Snižování emisí skleníkových plynů totiž může vést k paradoxní situaci, kdy sice nepálíme uhlí, zato nám mizí často cenné lesní ekosystémy v různých koutech světa. Mezi českými signatáři dopisu je i ředitel Centra pro teoretická studia profesor David Storch, host magazínu Podhoubí.

Ondřej Šebestík

Česko letos zasypal sníh od hor až po nížiny. S výzkumníkem zaměřeným na tohle konejšivé skupenství vody Michalem Jeníčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jsme na hřebenech Šumavy naměřili přesto jen slabých 50 cm sněhu. Vyrazili jsme na skialpech nabrat vzorky z různých vrstev sněhového profilu kousek nad Modravu a rozkrývali tajemství sněhu. Co by se stalo, kdybychom v našem podnebném pásu přišli vlivem oteplování o sníh?

Pereny – vytrvalé rostliny – nebo také trvalky jsou tématem dalšího Podhoubí. V případě víceletých venkovních rostlin probíhá údržba právě v zimě, kdy se zastřihávají – jinak jsou celkem nenáročné a řada z nich dokáže přezimovat nebo přežít období sucha i měnící se klima. Proč sázet trvalky a co se pod tímhle zahradnickým termínem vlastně skrývá?