Pro a proti

Evropská unie se dohodla na šestém balíku protiruských sankcí, které obsahují částečné embargo dovozu ruské ropy. „Šestý balík sankcí není úspěch. Embargo přichází příliš pozdě a má mnoho výjimek,“ uvádí v Pro a proti komentátor Deníku Luboš Palata.

Koaliční vláda podle některých ekologů brzdí snahy lidí a obcí nahradit co nejrychleji ruský plyn sluneční energií. „V Česku chybí provozní podpora pro nové fotovoltaické elektrárny a i větší pomoc státu pro lidi, kteří na fotovoltaiku nemají dost peněz,“ říká Jiří Koželouh z hnutí Duha. Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) s tím nesouhlasí. „Ministerstva chystají řadu programů na podporu obnovitelných zdrojů i legislativní úpravy," připomíná.

Bývalý americký ministr zahraniční Henry Kissinger navrhl, aby se Ukrajina vzdala části Donbasu a Krymu ve prospěch Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to odmítl a přirovnal to k postoji Západu při podpisu Mnichovské dohody. Měla by skutečně cesta k míru vést přes územní ústupky Urkrajny? Bývalý diplomat Petr Drulák věří, že s Ruskem lze vyjednávat, další bývalý diplomat varuje, že Putin rozumí jen síle a porážce.

Vývoz ukrajinského obilí kvůli válce v posledních týdnech klesl o desítky procent. „Česko nemůže omezit vývoz pšenice v rámci Evropské unie, ale stojíme za tím, aby EU limitovala vývoz obilí do třetích zemí,“ říká výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý. „Zatím není potřeba regulace. Letos vyrobíme dostatečné množství pšenice, aby to pokrylo domácí spotřebu,“ reaguje člen představenstva Agrární komory Martin Volf.

Vládní koalice chce na obranu vydávat dvě procenta HDP o rok dříve, než se píše v programovém prohlášení. Je potřeba modernizovat armádu rychleji? Stihly by se peníze využít účelně už v roce 2024? Poslanec Pavel Žáček (ODS) věří, že ano, Josef Flek (STAN) by postupoval rozvážněji s ohledem na celosvětovou tíživou ekonomickou situaci.

Válka na Ukrajině proměňuje vztahy v Evropské unii. Sblížila Česko a Polsko zásadním způsobem a je pro ČR výhodné posilovat spojenectví právě s Polskem? „Ano sblížila. Spojenectví je pro nás v tuto chvíli výhodné minimálně z jednoho důvodu, a to je energetická bezpečnost Česka,“ reaguje europoslanec Jan Zahradil (ODS). „To, že jsme v této chvíli schopni kooperovat s Polskem, má pro nás zcela zásadní význam,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Česká vláda zvažuje pokračování své účasti v platformě 16 plus 1 pro spolupráci Číny se státy střední a východní Evropy. Přineslo nám členství v tomto formátu prosperitu? Poslanec Ondřej Benešík žádný přínos nevidí, starosta Náchoda Jan Birke obhajuje nutnost spolupráce s Čínou.

Ve snaze pomoci občanům s vysokými cenami energií vláda oprášila plán z roku 2017 na restrukturalizaci polostátní energetické společnosti ČEZ. Nejčastěji se hovoří o zestátnění výrobní divize, tedy elektráren. Bývalý generální ředitel této společnosti Jaroslav Míl věří, že restrukturalizace elektřinu nezlevní, poslanec TOP 09 Michal Kučera ale navrhuje počkat na výsledky propočtů dopadů tohoto návrhu.

Europoslanci z Výboru pro životní prostředí podpořili plán Evropské komise zakázat od roku 2035 prodej nových aut se spalovacími motory. „Není užitečné to rozhodnutí odkládat. Zkomplikovalo by to firmám strategie pro další léta,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Jeho kolega Ondřej Knotek (ANO) nesouhlasí: „Je to unáhlené rozhodnutí. Zbytečně si cílem pro rok 2035 svazujeme ruce. Navíc s významným rizikem pro evropskou ekonomiku a soběstačnost.“

Evropská unie schvaluje už šestý balík sankcí proti Ruské federaci. Hlasování, které musí být jednomyslné, ale blokuje Maďarsko. Měla by Unie a o zahraničních a bezpečnostních otázkách hlasovat kvalifikovanou většinou? „Ano, příklad Maďarska to potvrzuje. Obávám se, že to není poslední příklad. Jednomyslnost rozhodování bychom měli odstranit i zde a rozhodovat kvalifikovanou většinou,“ věří europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Europoslanec ANO Ondřej Kovařík s tím nesouhlasí.