Pro a proti

Prezident Miloš Zeman prohlásil, že má jasno, koho jmenuje novým guvernérem ČNB. Je správné, že přísluší toto rozhodnutí pouze prezidentovi? „Byl bych raději, kdyby se tento systém neboural. Jsem přesvědčen, že všichni prezidenti jmenovali guvernéry odpovědně,“ míní ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl. „S každým dalším prezidentem může nastat situace, že budeme litovat, že to záleží na vůli jediného člověka,“ reaguje komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert.

Odboráři z Úřadu práce vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli nízkým platům a velké zátěži úředníků. Nově tam totiž mimo jiné vyřizují humanitární dávky pro uprchlíky nebo okamžitou pomoc při zdražování energií. Je stávková pohotovost těchto pracovníků na místě? „Chceme jednat s vládou o valorizaci platů ještě na letošní rok,“ říká odborář Pavel Bednář. Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) říká, že nespokojenost chápe, nesouhlasí ale s načasováním protestů.

Evropská unie hledá alternativní zdroje zemního plynu a ropy poté, co Rusko zastavilo dodávky Polsku a Bulharsku. Měla by se EU jednotně Rusku postavit a sama jeho dodávky odmítnout? „Není reálné se v krátkém horizontu odstřihnout. Bylo byl to drtivým dopadem pro evropskou ekonomiku,“ nesouhlasí europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Naopak Marcel Kolaja (Piráti), kvestor Evropského parlamentu, odstřižení Unie od ruských zdrojů jednoznačně podporuje.

Svoboda projevu je základem fungující demokracie, napsal Elon Musk při oznámení, že přebírá za 44 miliard dolarů sociální síť Twitter. „Doufám, že to prospěje demokracii. Ale proces bude tak složitý, že i let na Mars je proti tomu jednoduchý,“ věří publicista a matematik Marian Kechlibar. „Aby to naopak demokracii nerozbuořilo. Uvidíme ale s čím Musk přijde, nevidíme do jeho hlavy a známe jeho nápady z minulosti,“ naznačuje redaktor časopisu Forbes Jan Strouhal.

Ministerstvo školství navrhuje, aby se žáci 8. a 9. tříd učili druhý cizí jazyk – ale jen jako povinně volitelný. Výhrady vůči tomu mají zástupci učitelů a škol. „Ano, náš návrh je, aby školy měly povinnost další cizí jazyk nabízet, ale pro žáky aby byl volitelný,“ zdůrazňuje ředitel Odboru základního vzdělávání ministerstva Michal Černý. Miroslav Janík z Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity to považuje spíš za politickou otázku.

Některé školy řeší, jak se postavit k pedagogům, kteří veřejně schvalovali ruskou invazi na Ukrajině. Je správné, aby je vedení školy potrestalo, třeba i ukončením pracovního poměru? „Jestli je to správné, nevím. Jestli je to podle zákona, myslím, že ano,“ míní odborník Scio na učitelské právo Jan Kaczor. „Není vhodné, aby míra trestu začínala tím, že hned budeme vyhazovat učitele. Možná tím otevřeme Pandořinu skříňku,“ reaguje předseda strany Svobodných Libor Vondráček.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce monitorovat ceny vybraných potravin a hlídat, jestli marže obchodníků nejsou přemrštěné a nezdražují už tak drahé potraviny. Je to správný krok? „Každý monitoring v rámci dodavatelského řetězce je určitou cestou, byť psychologickou,“ schvaluje plán ministra jeho náměstek pro sekci potravinářství Jindřich Fialka. Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikloška doufá, že tento nástroj bude využíván spravedlivě.

Německo po týdnech odmítání poskytnutí vojenské podpory Ukrajině ve válce s Ruskem otáčí. „Angela Merkelová zvolila velice chybný postup vůči Ukrajině, a proto si nepochybně zaslouží kritiku. Ale pokračovala ve velmi chybné politice, kterou najdeme nejen v Německu, ale například také ve Francii,“ odmítá příkré soudy vysokoškolský pedagof Daniel Kroupa. Komentátor časopisu Euro Petr Fischer soudí, že Němci tradičně vsadili na hospodářské vztahy s Ruskem.

Obce můžou žádat o dotace na bydlení pro uprchlíky. Vláda také rozhodla, že mohou bydlet i v neobsazených sociálních bytech. Postupuje tak podle plánu, který si vytyčila. „Jak vláda zvládla definovat jednotlivé rámce strategických priorit do koncepce, je v reálném čase maximum možného,“ chválí hejtman Petr Kulhánek (STAN). „Jsme rádi, že strategie existuje, partnersky ale nevznikala,“ upozorňuje ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová.

Finsko a Švédsko se chtějí připojit co nejdříve k NATO, navzdory odporu a výhrůžkám Ruské federace. Prospělo by členství obou severských zemí bezpečnosti celé Evropy, nebo hrozí eskalace napětí a odveta Ruska?Poslanec KDU ČSL Jiří Horák souhlasí, aby obě severské demokracie zahájily jednání o vstupu. „Ale ten nebude tak rychlý,“ varuje. Bývalý europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) také zdůrazňuje, že obavy z reakce Kremlu nesmí bránit zemím ve vstupu do aliance.