Pro a proti

Vláda se zatím nechystá měnit zákony kvůli zlepšení obrany před dezinformačními kampaněmi, nyní zejména z Ruska. „V tuto chvíli není možné do stávající legislativy zasahovat, mohli bychom s vaničkou vylít i dítě a poškodit demokracii a svobodu slova,“ říká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Jenže ne na všechno, jak vidíme třeba při šíření kremelské propagandy, je možné aplikovat na současnou legislativu,“ reaguje ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous.

Z oblasti u Kyjeva přicházejí stále nové a přesnější zprávy o zločinech, které na ukrajinských civilistech provedly ruské vojenské jednotky. Situaci šetří mise Mezinárodního trestního soudu. „Že ke zločinům na Ukrajině došlo, není pochyb. Ale je třeba zjistit, kdo za nimi stojí,“ upozorňuje odborník na mezinárodní právo Ľubomír Majerčík. Bývalý ředitel mise OSN v Kosovu Jolyon Naegele dodává, že sbírání důkazů je jedna věc, ale příprava procesu a předvolání podezřelých druhá.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámila, že chce po Velikonocích při jednáních v USA otevřít téma americké základny v Česku. Ministerstvo obrany upřesnilo, že Spojené státy o základnu nepožádaly. „Iniciativa Česka je na místě. Byl by hřích se nesnažit, závažná politická chyba,“ míní poslanec Pavel Žáček (ODS). „Takovou věc by měl otevřít premiér. Kompetenčně by to mělo dojednávat ministerstvo zahraničí,“ tvrdí exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

V prvním kole francouzských prezidentských voleb uspěla současná hlava státu Emmanuel Macron, aby se v kole druhém utkal s Marine Le Penovou, která navzdory otevřeným kontaktů s Vladimirem Putinem získala hlasy víc než 8 milionů Francouzů. Nakolik by její vítězství ohrozilo jednotu Evropy? Europoslanci Markéta Gregorová (Piráti) a Alexandr Vondra (ODS) si ale nemyslí, že Le Penová vyhraje – postoj Evropské unie k ruskému agresorovi se podle nich nezmění.

Už čtvrtý den invaze na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin začal hrozit jadernými zbraněmi. Zajišťují atomové zbraně stabilitu? „Prioritou číslo jedna je, aby se lidstvo rozhodlo zbavit se jaderných arzenálů, protože jejich použití může mít katastrofální následky. Válka na Ukrajině toto nebezpečí posílila,“ je přesvědčená Táňa Bednářová z organizace Svět bez válek a násilí. Totéž by uvítal i Jan Ludvík z Univerzity Karlovy, neví ale, jak toho dosáhnout.

Vláda připravila úpravy zákonů, od kterých si slibuje zmírnění dopadu vysokých cen benzínu a nafty. Schválila nižší spotřební daň, ruší silniční daň i povinné přimíchávání biosložky. „Vláda postupuje uvážlivě, nedělá rychlé tahy. V tuto chvíli jsme se posunuli výrazněji dopředu,“ míní poslanec Ivan Adamec (ODS). „Vláda doposud neudělala vůbec nic. Abych byl ale objektivní, snížení spotřební daně je první vlaštovka,“ reaguje místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil OSN, že nečinně přihlíží válečným zločinům ruských vojáků. Je třeba dál hledat s Ruskem především diplomatické řešení ukončení války? „Zločiny Ruska jsou nepochybné a neospravedlnitelné. Musí být silná reakce světového společenství. Ale kvůli skončení této hrozné války nemůžeme úplně přerušit diplomatický kontakt s Ruskem,“ tvrdí poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL). Poslanec Ondřej Kolář (TOP 09) by diplomatické styky přerušil.

Česká národní banka se kvůli zvyšující se inflaci rozhodla opět zvýšit úrokové sazby. Krotí centrální banka inflaci správnými kroky? „Rozumím směru, kterým centrální banka sazby posunuje. Trošku nerozumím, že to nehájí sama. Měla by mnohem více komunikovat a vysvětlovat,“ míní člen Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. „Také tomu rozumím, akorát já s tím nesouhlasím,“ reaguje investor a někdejší generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra.

Viktor Orbán a jeho strana Fidesz získala v maďarských volbách většinu a posílila tak ještě víc svůj vliv v zemi. Orbánovu neochotu vyjádřit podporu Ukrajině ve válce sledují s obavami zbylí členové Visegrádské čtyřky. „Delší dobu se ukazovalo, že vzhledem k Orbánovým postojům jednoticí cíl Visegrád nemá, že nemá společný hodnotový základy. Pro Česko tak nedává smysl v této skupině dále působit,“ tvrdí senátorka ODS Miroslava Němcová. Poslanec Jaroslav Bžoch (ANO) nesouhlasí.

Rusko a Ukrajina pokračují v mírových rozhovorech. Vede z války, kterou na Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, ještě diplmatická cesta? „Vidím to pesimisticky. Putin je člověk, se kterým se jednat nedá, protože jednání v jeho pojetí je vydírání. K jednání je třeba vůle obou stran a tu on nemá,“ obává se senátor Tomáš Czernin (TOP 09). Bývalý ministr zahraniční a dnes ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že s ruským prezidentem třeba jednat je.