Pro a proti

Jedny z nejhorších bojů na Ukrajině se odehrávají v Mariupolu, kde stále zůstává zhruba 350 tisíc obyvatel. Měl by se tam Západ pokusit zorganizovat humanitární letecký most? „Ano měl. V tomto ohledu nevidím žádnou politiku. Jedná se o normální lidský rozměr této tragédie,“ míní poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Žádnou variantu nikdo v tuto chvíli nevylučuje. Musíme ale věci plánovat tak, aby to zapadalo do strategie Ukrajiny,“ tvrdí bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Evropská unie začíná uplatňovat čtvrtý balík sankcí proti Rusku, které zaútočilo na Ukrajinu. Evropští politici se shodli na potřebě také diplomatické izolace Ruska. „Západ by měl jít ještě dál. Nese to sebou sice negativní důsledky, ale to jako se Rusko chová, nám nedává jinou možnost,“ souhlasí s přerušením vztahů s Ruskem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Naopak ekonomický antropolog Martin Tremčinský nabádá k opatrnosti.

Skupina signatářů Charty 77 a dalších osobností vyzvala prezidenta Miloše Zemana v otevřeném dopise, aby vyvodil politickou odpovědnost za dlouhodobou podporu Vladimira Putina. „Pokud máme v čele Miloše Zemana, jsme morálně spoluzodpovědní za to, co se na Ukrajině děje,“ říká sociolog Ivan Gabal. „Nemyslím si, že bych byl osobně jako Čech spoluzodpovědný za to, co se děje na Ukrajině. Prohlášení tohoto typu jsou opravdu za hranou,“ reaguje poslanec Radek Vondráček (ANO).

Vláda Petra Fialy v reakci na skokový růst cen pohonných hmot schválila takzvaný ropný trojlístek: Zrušení povinného přimíchávání biosložky, zrušení silniční daně pro auta nad 12 tun a kontrola marží čerpacích stanic. Karel Havlíček (ANO) pochybuje, že opatření přinese snížení ceny pohonných hmot, poslanec Jan Bauer (ODS) balík návrhů obhajuje.

Ruská armáda obsadila dvě jaderné elektrárny na Ukrajině a Vladimir Putin jednu z nich nechal ostřelovat. Co to mění na vztahu Západu k jaderné energetice? „Klady stále převládají. Jako nízkoemisní zdroj jsou jaderné elektrárny přínosné v boji s klimatickou změnou. Jde také o jedno z nejbezpečnějších odvětví lidského konání,“ je přesvědčená šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Investor Jiří Hlavenka má ale pochybnosti.

Evropská komise chce snížit závislost na ruském plynu o dvě třetiny do konce roku a úplně do roku 2030. Německo už řeklo, že se bez ruských dodávek obejde. „Evropa denně platí Rusku denně 600 miliard eur za ropu a plyn, de facto tak financuje válku. Putin se navíc může rozhodnout, že nás odstřihne, takže to berme jako výzvu a připravme se,“ souhlasí europoslanec Evžen Tošenovský (ODS). Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) vidí jako hlavní úkol přežít tuto a následující zimu.

Vojenští experti vyzývají NATO k ustavení alespoň částečné bezletové zóny nad Ukrajinou, volá po tom i tamní prezident Volodymyr Zelenskyj. Co by to znamenalo pro další vývoj války? „Omezená bezletová zóna je přesně to, k čemu teď má dojít,“ věří bezpečnostní expert Martin Svárovský. Podle něj by zóna chránila uprchlíky a humanitární pracovníky. Naopak politický geograf Jan Kofroň bezletovou zónu odmítá s tím, že by to vtáhlo Západ do války s Ruskem.

Správce internetových domén CZ.NIC a operátoři po doporučení vlády zablokovali dezinformační weby, které podle nich dlouhodobě šířily ruskou propagandu. „Jsou to nástroje nepřátelské vlády. Opatření bylo v tuto chvíli na místě,“ tvrdí poradce premiéra pro oblast médií Michal Klíma. Naopak redaktor Deníku N Petr Koubský o správnosti kroku pochybuje. „Žijeme v demokratické zemi, svoboda slova patří k našim nejvyšším hodnotám,“ vysvětluje.

Ruská ekonomika se potýká s důsledky sankcí včetně vyloučení některých ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. „Eliminace Ruska od SWIFTu je jedním kamínkem v mozaice už platných sankcí. Jsme v druhém týdnu této tragické události a každý krok, který agresorovi znepříjemňuje život, je důležitý,“ věří expert Evropského hospodářského a sociálního výboru při EU Petr Zahradník. Ekonom České spořitelny Michal Skořepa vítá, že Evropa má vůli dále sankce prohlubovat.

Ministerstvo obrany a Hrad mají už asi 400 žádostí o možnost bojovat na straně Ukrajinců. Měl by český stát těmto lidem účast ve válce umožnit? Advokát a senátor Václav Láska (SEN21) v Pro a proti souhlasí. Poslanec hnutí ANO Marek Novák ale věří, že jen výjimečně a za velmi přísných podmínek.