Pro a proti

Evropskou bezpečnost je třeba tvořit s Ruskem, ne proti němu, tvrdí německý kancléř Olaf Scholz. Jak by tedy měla vypadat evropská bezpečnost podle ruských představ? „Ukrajina by se ambice vstupu do NATO měla nepochybně vzdát a považuji za nepochybné, že se členem NATO nikdy nestane,“ soudí bývaly velvyslanec i poslanec Milan Šarapatka. Ředitel Knihovny Václava Havla a exdiplomat Michael Žantovský věří, že Ukrajina má suverénní právo se rozhodnout nebýt členem Aliance.

Česko může podle premiéra Petra Fialy (ODS) postupně rozvolňovat protiepidemická opatření. Je proto nutné přijímat novelu pandemického zákona, kterou vetoval Senát? „Byl velice nekvalitní a takový zákon bychom neměli schvalovat,“ říká nezávislý senátor Marek Hilšer. „Nikdo z nás, kteří jsme hlasovali pro, si nedovolil říct, že nebudeme potřebovat zákon, který by v případě nové vlny dovolil nechat všechno bez možnosti regulace,“ oponuje senátor Roman Kraus (ODS).

Zástupci Spojených států i Evropské une vyjednávají s Ukrajinou a Ruskem, aby předešli možné ruské invazi. Neměla by se ale spíš do jednání zapojit Evropská unie jako celek? „Zapojení Unie je logické, ruská výzva je hozena jak NATO, tak EU. A těch sedmadvacet členských států by mělo mít jednotný postoj. Není dobré, když státy jednají separátně,“ myslí si analytik David Stulík. Politolog Petr Drulák je přesvědčen, že Unie nemá možnosti ani nástroje jednat jako jeden celek.

Zdravotnické odbory vstupují do stávkové pohotovosti, protože vláda zrušila plánované navýšení plateb za státní pojištěnce. Ty mají zůstat na úrovni loňského roku. „Bezprostřední hrozba to není, ale do budoucna ano. Hlavně je to špatný signál, protože proč zrovna na zdravotnictví se vláda rozhodla ušetřit nejvíc? To nedává logiku,“ kritizuje prezident České lékařské komory Milan Kubek. Předseda sněmovního zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS) to vidí jinak.

Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje od příštího roku ukončit fungování elektronické evidence tržeb (EET). Někteří podnikatelé a živnostníci to vítají, zdaleka ne však všichni. „Konec EET je krok správným směrem. Nemá za sebou žádné pozitivní výsledky,“ míní předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. „Byla by to škoda, hodně lidí už EET zavedlo," naznačuje spoluzakladatel a finanční ředitel sítě kaváren The Miners Coffee Oldřich Valta.

Evropská komise navrhuje rozšířit seznam trestných činů o nenávistné projevy týkající se genderové identity, sexuální orientace, zdravotního postižení a věku. „Rozšíření je na místě, počet trestných činů z nenávisti roste. Oběti musíme chránit, protože všichni Evropané mají mít stejnou právní ochranu,“ souhlasí europoslanec a kvestor europarlamentu Marcel Kolaja (Piráti). Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) namítá, že mu evropské úřady k tomu už roky nedodaly žádná čísla.

Amnesty International obvinila Izrael, že vůči Palestincům uplatňuje režim apartheidu, který je založený na politice segregace, vyvlastňování a vyloučení. „Mám za to, že se to děje dlouhodobě, že se to děje systematicky,“ míní Zdeněk Jehlička z Iniciativy za spravedlivý mír na Blízkém východě. „Termín apartheid nevystihuje situaci v Izraeli, zpráva je vytržená z kontextu,“ upozorňuje ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.

Česko se dohodlo s Polskem na podmínkách těžby v dole Turów. Vláda tvrdí, že záruky, které dostali obyvatelé příhraničí, jsou ty nejlepší možné. „Dohoda řeší spoustu našich požadavků na ochranu životního prostředí po jednotlivých složkách i případné nedodržování dohody. Poskytuje větší ochranu než jakékoliv unijní právo,“ vyzdvihuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Právnička expertní organizace Frank Bold Petra Urbanová poukazuje na problémy s vodou.

Schválit novelu pandemického zákona trvalo poslancům 35 hodin, dát důvěru vládě Petra Fialy (ODS) trvalo 24 hodin. Jde o výsostné právo opozice, nebo jsou obstrukce zneužívaný nástroj, který ochromuje jednání sněmovny a tedy i demokracii? „Je potřeba udělat reformu jednacího řádu, podobně jako to udělala většina parlamentů v Evropě, aby se podobným obstrukcím zamezilo,“ navrhuje ústavní právník Jan Wintr. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher s tím nesouhlasí.

Istanbulská úmluva znovu vyvolává diskuse. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) totiž požádal o roční odklad jejího projednání. Zdůvodnil to potřebou politických debat. „Je to naprosto v pořádku, seriózní politická debata na toto téma vůbec neproběhla,“ chválí poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL). „S tím vůbec nesouhlasím. Politická debata probíhá kontinuálně od roku 2016,“ reaguje Veronika Ježková z neziskové organizace proFem.