Pro a proti

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zvažuje rozvolňování protiepidemických opatření. K tomu už přistoupili v Dánsku, Velké Británii, Francii a jinde. Pročkovanost je v těchto zemích ale vyšší než v Česku. „Příležitost rozvolnit jsme dávno promeškali, když zde odeznívala delta. Otevřít jsme mohli už před několik týdny a rozhodně to můžeme udělat teď,“ míní ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. Epidemiolog Petr Smejkal nesouhlasí.

Růst ekonomiky v Evropské unii podle Eurostatu v posledním čtvrtletí výrazně zpomalil. Jde jen o výkyv nebo hrozí ekonomická stagnace kvůli krokům centrálních bank v boji s inflací? „Centrální banky dnes nechápou svoji úlohu a tím plamínek světového oživení udusí,“ míní investor Radovan Vávra. „Je otázkou, jestli centrální banky svoji roli chápaly dobře, když přistoupily ke kvantitativnímu uvolňování,“ podotýká hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.

Fyzické tresty u dětí jsou nezákonné ve většině států Evropské unie, v Česku jsou ale tyto výchovné prostředky tolerovány a často používány. „Nemyslíme si, že by zákaz něco vyřešil, ale byla by to jasná zpráva veřejnosti, že jsme pokročili a tudy cesta nevede,“ navrhuje psychoterapeut ze společnosti Liga otevřených mužů Martin Galbavý. Psycholog Jeroným Klimeš ovšem považuje zákaz tělesných trestů za rizikový: „Jako opravovat hodinky kladivem.“

Poslance čeká jednání o novele pandemického zákona. Ten je podle kritiků připraven příliš narychlo a je v rozporu s Ústavou. Vláda ale věří, že novela původní normu vylepšuje, aby lépe pomohla zvládat epidemii. A v rozporu s Ústavou není, zdůrazňuje člen Legislativní rady vlády Petr Bezouška. Odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál (Piráti) ovšem tvrdí, že novela dává výkonné pravomoci, které ke zvládnutí epidemie covid-19 nejsou třeba.

Politická jednání mezi Ruskem, Ukrajinou, Německem a Francii zatím průlom v řešení ukrajinské krize nepřinesla. Evropská unie ale dál věří v diplomatické řešení. „EU nemá odpovídající pozici při řešení této krize. Nedisponuje vojenskou silou a neprezentuje jednotné stanovisko,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Evropská unie nikdy nebyla tak jednotná, pokud jde o politiku vůči Rusku, jako je nyní,“ oponuje bývalý eurokomisař Štefan Füle.

Milostivé léto, které pomáhá lidem dostat se z dluhových pastí, by se mohlo opakovat letos od září do listopadu. Oznámili to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). „Když vidíme, kolika lidem to pomohlo a vyřešilo hluboké problémy předlužení, tak vidíme, že to je příležitost podat pomocnou ruku. Také věřitelům to přinese aspoň splacení původních dluhů,“ vyzdvihuje Daniel Hůle z Člověka v tísni. Exekutor Jiří Prošek se opakování akce obává.

Hnutí STAN pod tlakem opozice mění způsob financování strany a po kritice koaličních partnerů přinutilo Jana Farského, aby se kvůli osmiměsíčnímu stipendiu v USA vzdal poslaneckého mandátu. „Je to tradiční způsob chování STAN, oni prostě takoví jsou, nechtějí riskovat skandály a je to jen dobře,“ říká publicista Jan Urban. „Politika se dělá buď dobře, nebo špatně. A toto byly dvě politické chyby,“ je skeptický komentátor serveru info.cz Martin Schmarcz.

V Pekingu vrcholí přípravy zahájení olympijských her, zároveň ale také sílí hnutí za diplomatický bojkot olympiády kvůli porušování lidských práv pořadatelskou zemí. K tomu vyzývá i 66 europoslanců napříč politickým spektrem. „Diplomatický nebo politický bojkot na místě je, protože k politizaci olympiády došlo už v roce 2008 v Číně. Měli bychom se z toho poučit,“ souhlasí nezávislý senátor Pavel Fischer. Bývalý velvyslanec ve Francii a politolog Petr Drulák ale bojkot odmítá.

Nová česká vláda odmítá budování společné evropské armády. Podle ní ambice Evropské unie nesmí být konkurenční vůči NATO, musí být v souladu. Společnou unijní obranu chce ale rozvinout Francie, která právě předsedá EU. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) je přesvědčen, že je potřeba hovořit o řešení evropské vlastní obrany. Jeho kolega Alexandr Vondra (ODS) s tím nesouhlasí a tvrdí, že členství části evropských zemí v NATO je dostatečné.

Nová vláda hledá způsob, jak konsolidovat veřejné finance. Nechce zvyšovat daně, změny v daňovém systému však nevylučuje. Jde o zavedení daňové brzdy či rozšíření paušální daně. „Vládní plány nejsou úplně slučitelné se záměrem konsolidovat veřejné finance,“ míní ekonom Michal Pícl (ČSSD). „Jsme připraveni na diskusi. Pro nás je ale důležitá deklarace, že se primárně nechce sahat na zdroje těch, kteří vytváří hodnoty,“ říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy.