Pro a proti

Přerušení dodávek ruského plynu kvůli válce na Ukrajině zamíchalo s hlavními parametry Green Dealu. Má Evropa dohodu odložit, nebo na ni úplně rezignovat? „Úplně rezignovat ne. V řadě států ale dojde k pozdržení investic do obnovitelných zdrojů,“ míní energetický expert Vladimír Štěpán. „Páteří dohody jsou obnovitelné zdroje a úspory, nástroje pro Evropu, jak si energie zajistit sami. To získalo dnes na palčivosti,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.

Evropský parlament vyzval Unii, aby pracovala na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině. O zrychlené přijetí země žádá prezident Volodymyr Zelenskyj. „Unie by volání Ukrajiny po přijetí měla vyslyšet. Oba aktéři by měli pracovat na naplnění tohoto cíle. Prioritou ale je, aby se všechny členské státy ztotožnily s ukrajinskými aspiracemi, což se bohužel ještě nestalo,“ říká bývalý eurokomisař Štefan Fülle. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) varuje, aby se proces neuspěchal.

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského by měl být Vladimir Putin postaven před soud v Haagu a měl by být na něj vydán mezinárodní zatykač. „Význam by to mělo hlavně symbolický, ale také věcný. Jestli by to prakticky bylo proveditelné, je druhá otázka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Morálně a lidsky si to Putin zaslouží. Bude ale zahnán do kouta a nebude mít jinou možnost než bojovat až do konce,“ naznačuje novinář Matyáš Zrno.

Mělo by se NATO silněji angažovat v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem? „Pokud mluvíme o vyslání vojenských jednotek, tak tato otázka není na stole, protože by to přispělo k eskalaci, kterou nebudeme mít pod kontrolou. Ale to neznamená, že nemůžeme Ukrajině pomáhat jinak, což se i děje,“ míní nezávislý senátor Pavel Fischer. Také bývalý velvyslanec v Moskvě Petr Kolář souhlasí, že zapojení NATO je mimo hru.

V jakém stavu zastihla ruská invaze na Ukrajině českou armádu? „Česká armáda je profesionální, vyzbrojená a jsme schopni plnit naše povinnosti v rámci společného postupu NATO. Já jí věřím,“ ujišťuje místopředseda sněmovny a také KDU-ČSL Jan Bartošek. Také místopředseda sněmovního výboru pro obranu a účastník několik válečných misí Pavel Růžička (ANO) souhlasí, že připravenost českých vojáků je vysoká: „Máme naprosto skvělou armádu.“

Vládní koalice chce prosadit možnost korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Hnutí ANO a SPD se obávají manipulace s hlasovacími lístky. O těchto obavách hovoří i poslanec Radek Vondráček (ANO). Naopak Piráti korespondenční volby podporují, vysvětluje šéf jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek: „Náš občan, ať doma, či v zahraničí, je pořád náš občan a jeho volební právo je svaté.“

Evropská unie navrhuje sankce vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Měl by Západ podpořit Ukrajinu i vojensky? „Sankce jsou základním nástrojem. To je důležitější než slibovat, že pošleme vojáky,“ říká ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. „Sankce jdou ruku v ruce se zastrašováním. Rusko rozumí jen síle a tu je potřeba vůči němu uplatňovat,“ namítá poslanec Ondřej Kolář (TOP 09).

Vláda chce bojovat proti růstu cen energií navýšením příspěvku na bydlení a rozšíření okruhu jeho příjemců také na podnikatele a firmy. Opozice ale považuje takovou pomoc za nedostatečnou a navrhují plošné snížení DPH. Je to okamžitá pomoc, chválí krok Alena Schillerová. Marian Jurečka ale varuje před dluhem, který plošná opatření ještě víc prohlubují.

Rusko ve středu nenapadlo Ukrajinu, jak předpovídaly americké tajné služby, napětí ale neklesá. Zatímco Rusko tvrdí, že své vojáky stahuje na základny, Spojené státy mluví o opaku. „Útok Ruska je i dnes stejně reálný ve středu,“ věří bezpečnostní analytik a prorektor vysoké školy CEVRO-EI Tomáš Pojar. Bývalý šéf vojenské rozvědky a bezpečnostní analytik Andor Šándor spíš očekává omezené bojůvky, velký útok považuje za nereálný: „Zabrání celé Ukrajiny považuji z nesmysl.“

Generické maskulinum, tedy užívání mužského rodu pro souhrnné označení mužů i žen, je podle některých tradiční, podle jiných přežitý a diskriminační jazykový jev. „Rušit by se nemělo, jazyk je jedna věc a společenské postavení ženy druhá,“ míní překladatelka Anežka Charvátová. „Nikdo nechce generické maskulinum rušit, ale alternovat. Existuje řada způsobů, jak lze vyjádřit nejen názvy osob jinak než maskulinem,“ upozorňuje lingvistka a genderová vědkyně Jana Valdrová.