Pro a proti

Dokáže ve volbách vítězná koalice Spolu společně s PirSTAN dostatečně zajistit potřeby občanů v existenční nouzi? Ztratí chudší lidé zastání? V okamžiku, kdy roste inflace, zvyšuje se cena energií, potravin i pohonných hmot? Jan Bauer (ODS) věří, že sociální politika bude efektivnější, Vladimír Špidla se ale obává vymizení levicových témat nejen ze sociální politiky.

V nové Poslanecké sněmovně zasedne 50 žen, nejvíc v novodobých dějinách. Podle spoluautorky iniciativy Zakroužkuj ženu tomu pomohly hlavně preferenční hlasy. „Akce určitě smysl měla. Je vidět, že lidé iniciativu vnímají pozitivně,“ míní Johanna Nejedlová. „Otázka zní, jestli kroužkování a trvání na vyšším procentu žen v politice nejde proti teoriím, které říkají, že ženy a muži jsou jen sociální konstrukt,“ míní právnička Daniela Kovářová.

Koalice Pirátů se Starosty a Spolu bude mít ve sněmovně většinu 108 hlasů. Strany už pracují na programu pro společnou vládu. Předseda hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan věří, že to je výrazný výsledek. „Já to tak nevnímám. Podle volebních výsledků hnutí ANO vyhrálo, má 72 mandátů. Proti ní se spojilo pět stran, aby získaly většinu ve sněmovně. Takže to není jasný výsledek, že by opozice výrazným způsobem uspěla,“ namítá místopředsedkyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová.

Současný prudký růst cen energií je často spojovaný s evropským plánem zvaným Green Deal. „Bez jiných zdrojů než obnovitelných se neobejdeme. Musíme dát prioritu budování všech nízkoemisních zdrojů,“ zdůrazňuje Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Předseda české sekce evropské asociace Eurosolar Milan Smrž je také přesvědčen, že musíme udělat z obnovitelných zdrojů prioritu, nemáme už čas váhat, tvrdí. S Wagnerem se ale neshoduje na postoji k jádru.

Před týdnem rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB) o zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To je nejvyšší zvýšení od roku 1997. „Dost pravděpodobně bych pro to hlasoval, rozhodnutí bylo ale trochu překvapivé,“ říká bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. „Já bych byl pro vyčkání, sledování a analyzování,“ reaguje jeho kolega z Národní ekonomické rady vlády, ekonom Jan Švejnar.

Čeští fotbaloví fanoušci jsou opět obviňováni z rasismu, tentokrát kvůli poslednímu zápasu Sparty s Glasgow Rangers. Na hráče Glena Kamaru bučeli čeští dětští fanoušci. „Absolutně odmítám připustit, byť jen na vteřinu, že by těch deset tisíc dětí rasisticky bučelo na hráče tmavé pleti na Spartě,“ tvrdí šéfredaktor časopisu Reflex Marek Stoniš. Analytik think-tanku Visegrad Insight a novinář Britských listů Albín Sybera zdůrazňuje mediální kontext, který incidentu předcházel.

Vedení Kongresového centra chce vrátit před palác sochu od komunistického autora Jana Hány. Proti tomu protestují historici a badatelé. „Nacistická i komunistická estetika soch se vyjadřovaly patetickým kýčem. Není možné, aby v demokratické zemi byly takto neproblematicky vystavovány sochy Jana Hány,“ říká badatel Miroslav Vodrážka z ÚSTR. Architekt Petr Kučera nesouhlasí. „Osobnost sochaře je problematická, ale toto dílo mi nepřijde jako symbol komunistické diktatury,“ míní.

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají šanci na lepší vzdělání a práci než ty, které zůstanou doma o rok déle, vyplývá ze studie. „Nechceme zpochybňovat přínos mateřské péče pro děti, ani doporučovat matkám, co dělat. Ale děti, které zůstaly doma déle, mají v rané dospělosti třeba nižší pravděpodobnost studia na vysoké škole o šest procentních bodů,“ říká autorka studie Alena Bičáková. „Není to spíš problém sociální?“ ptá se Jana Jochová z Aliance pro rodinu.

Ceny energií prudce stoupají, proto česká vláda plánuje zavést pro 800 tisíc nejchudších domácností energetické šeky, které by měly pokrýt polovinu ze zdražení energií. „Určitý smysl to dává, ale potřebovali bychom si to blíže vysvětlit,“ reaguje poradce předsedy vlády pro oblast energetiky Jaroslav Ungermann. Ekonomovi a bývalému předsedovi Svobodných Petru Machovi energetické šeky smysl nedávají.

Výkonný výbor Českého svazu ledního hokeje vyslovil důvěru prezidentovi Tomáši Královi, přestože za komunistického režimu spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou. Má člověk s takovou minulostí působit ve veřejné funkci? „Musíme znát všechny souvislosti. Nejen to, že byl někdo evidován jako agent,“ reaguje ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. Ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek ale mluví o morálním selhání.