Pro a proti

Pařížští řidiči mohou po městě jezdit od začátku září jen rychlostí do 30 km/h. Je rozhodnutí pařížské radnice správné a prospělo by i pražské dopravě? Hosté Pro a proti se shodují, že podobná opatření je třeba přijímat opatrně, lokálně a jen na základě ověřených dat.

Odchod vojsk NATO z Afghánistánu rozproudil debatu o významu zahraničních misí. „Zákon o Armádě České republiky jasně určuje, že prioritou je připravovat se na obranu České republiky. A teprve pak pomáhat spojencům v rámci Aliance,“ říká bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování a bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec. Bývalý náměstek ministerstva obrany pro vyzbrojování a diplomat Daniel Koštoval je přesvědčen, že musíme dělat oboje.

Podle nové zprávy OSN až devadesát procent zemědělských dotací v rámci celého světa poškozuje životní prostředí a prohlubuje klimatickou krizi. „Zemědělství je bezpochyby hlavní příčinou úbytku biodiverzity v Evropě,“ říká Jakub Hruška (TOP 09) z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha nesouhlasí: „Evropská unie naopak v poslední době intenzivně přesměrovává podporu z produkce na ekologičtější přístupy k životnímu prostředí.“

Končící sněmovna sice svolala nejvíc schůzí, schválila však nejméně zákonů v historii. Pracují poslanci špatně, nebo je na vině neefektivní jednací řád? „Změna jednacího řádu by mohla pomoci, prostor pro zlepšení tu určitě je,“ je přesvědčen europoslanec STAN Stanislav Polčák. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (zvolen za SEN 21, člen klubu ODS a TOP 09) by systém neměnil a tvrdí, že spíše by se mělo apelovat na zodpovědnost poslanců.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vyzval před několika dny vládu, aby obnovila povinné testování ve školách. „Neusilujeme o obnovu plošného screeningu. Chceme, aby školy nebo zřizovatelé měli možnost dle místních podmínek testování znovu nastavit,“ vysvětluje Hřib. „Bránil bych se tomu, aby si svévolně politici na radnicích, případně ředitelé sami mohli rozhodovat o testování,“ nesouhlasí náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).

Česká republika chce v době svého unijního předsednictví příští rok oznámit datum přijetí Srbska a Černé Hory do Evropské unie. Je ale potřeba přijmout Srbsko co nejrychleji do EU? „Ano, ale ne bez podmínek,“ navrhuje bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Balkanolog a editor CNN Prima News Matyáš Zrno soudí, že nutné není nic, ani přijmout Srbsko do EU za každou cenu.

Inflace nejen v Evropě roste, v srpnu v Česku činila 3,1 procenta. „Celková inflace v eurozóně byla 3 procenta, ale třeba v Belgii 4,7 procenta. Takže jsme na evropském průměru,“ uklidňuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomíná, že je teď velmi důležité, aby centrální banky dobře komunikovaly s trhem i občany o rizicích této inflace.

Cestovní kanceláře a agentury obvinily stát, že jim dostatečně nepomáhá z krize, do které se dostaly kvůli pandemii. „Míří sem mnohem méně turistů, než by mohlo. CzechTourism musí reagovat na aktuální situaci a dělat propagaci v zemích, odkud k nám lidé přijet mohou,“ říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. „CzechTourism se maximálně snaží, problém je v nastavení semaforu, který budeme řešit,“ reaguje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Česká veřejnost i politici se vzácně shodnou na tom, že nestojí o přistěhovalce. Zdejší podniky ovšen bijí na poplach – chybí jim statisíce zahraničních dělníků. To potvrzuje i ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Eva Martinicová, firmy zakázky mají, ale lidi ne: „Proto bychom měli podpořit jednoduchý a urychlený přísun zahraničních pracovníků na český trh.“ Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) má obezřetnější přístup.

Mnozí komentátoři označují působení amerických a aliančních sil v Afghánistánu po stažení vojsk za fiasko. „Je to velká ztráta prestiže USA. Po dvaceti letech bojů odešly v podstatě v úprku,“ říká bývalý diplomat Jaromír Novotný, který dnes učí na Diplomatické akademii. „Spojené státy tímto rozhodně kredit neztratí. Pokud něco takového nastane, bude to jen dočasné,“ oponuje amerikanista Tomáš Klvaňa, hostující profesor na New York University v Praze.