Pro a proti

Už pět let se má pro Česko používat v zahraničí jednoslovné označení Czechia. „Za mě je hlavně důležité, abychom všichni používali stejný název, sportovci i průmyslníci,“ žádá v Pro a proti ředitel státní příspěvkové organizace CzechTourism Jan Herget. Geograf, publicista a majitel cestovní kanceláře Zdeněk Kukal věří, že čím dřív začneme systematicky používat název Czechia, tím lépe.

Skupina předních světových právníků, kteří pracují pro neziskovou organizaci Stop Ecocide, chce uznat ekologické škody planetárního rozsahu jako ekocidu a kriminalizovat ji jako zločin podle mezinárodního práva. „Ekocida v tuto chvíli na mnoha místech probíhá, byla jasně definována v rámci vietnamské války v 70. letech. Naše právo nemá dostatečné nástroje k jejímu trestání,“ uvádí spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis. Poslanec ODS Jan Skopeček míní, že to není třeba.

Čeští sportovci a sportovkyně se na úvodním ceremoniálu Olympijských her v Tokiu představí v oblečení inspirovaném lidovými kroji, které zároveň odkazuje k některým prvkům japonské kultury. „Jsme o výsledku naší práce přesvědčeni a je za tím tak dlouhý vývoj, že to asi ani jinak v tento moment být nemůže,“ hájí v Pro a proti svůj design ilustrátorka a módní návrhářka Zuzana Osako. Japanologa Petra Holého, exředitele Českého centra v Tokiu, zarážejí „rádoby folklorní“ prvky.

Už potřetí vláda Andreje Babiše (ANO) plánuje přesunout protidrogovou agendu z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví, ale opět se proti staví odborníci i opozice. „Protidrogová politika pod ministerstvo zdravotnictví nepatří, ale úřad, který tuto politiku koordinuje, by se přesunout měl,“ říká v Pro a proti poslanec hnutí ANO Marek Novák. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) přesun odmítá: „Ministerstvo zdravotnictví neumí koordinovat nic.“

Česká vláda spustila hromadnou výměnu jednadvaceti velvyslanců, tedy asi pětinu celkového počtu. Podle serveru iHned.cz na většinu z těchto pozic schválila v utajeném režimu nové kandidáty. „Jde o běžný model, kdy se pravidelně každý rok obměňuje čtvrtina ambasád. Opozice to využívá, aby říkala, že se to tak dělat nemá, ale děje se tak už třicet let,“ tvrdí poslanec Ondřej Veselý (ČSSD). Jeho kolega Jan Lipavský (Piráti) ovšem kritizuje způsob, jak výměna probíhá.

Británie kvůli strmému nárůstu počtu případů nakažlivější indické mutace delta o měsíc oddálila rozvolňování. Dá se očekávat, že masivnějšímu šíření této mutace bude čelit i Česká republika, domnívá se evoluční biolog Jaroslav Flegr. „To, s čím si ale můžeme být jistí, je to, že budeme čelit obdobným mutacím, které už možná někde existují, jen o nich ještě nevíme. A pokud neexistují, budou přes léto velmi rychle vznikat v proočkovaných zemích,“ predikuje.

Evropský parlament v právně nezávazné rezoluci odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je logické, že Unie kontroluje, jak je s penězi z jejích zdrojů nakládáno. Nelíbí se mu ale unijní zpochybňování českého soudního systému. „Proto mi u hlasování o Babišově rezoluci skřípaly zuby,“ tvrdí. Bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) míní, že nové členské státy jsou kritizovány více než starší státy EU.

Minimální globální firemní daň ve výši 15 procent a zdanění velkých nadnárodních společností, jako je Amazon, Google nebo Facebook – to jsou závěry jednání víkendového summitu G7. „Je to krok správným směrem, ale jde jen o první malý krůček,“ míní ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. S tím ale nesouhlasí ekonom BH Securities Štěpán Křeček a tvrdí, že jde naopak o krok k tomu, aby rostly korporátní daně, které ale dopadnou na konečné spotřebitele.

Poslanci řeší možnou změnu definice znásilnění a zpřísnění trestů. Advokátka Martina Houžvová, která spolupracuje s organizací proFem, míní, že redefinice pojmu je skutečně zapotřebí: „Nyní je ten paragraf zakoncentrovaný na prokazování násilí a nesouhlasu. Celá důkazní situace se točí kolem toho, aby oběť prokázala, že se opravdu bránila – křičela, kopala, plakala, kousala. Teprve poté se můžeme začít bavit o znásilnění.“ Soudce Jan Kadlec míní, že současná pravidla stačí.

V některých státech už lze očkovat proti nemoci covid-19 i osoby nad 12 let. Mluví se také o variantě očkovat i mladší děti. „Ty bych řešil, až budou vyřešení ti ostatní,“ míní ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. S tím v zásadě souhlasí molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky při téže akademii Jan Pačes. Dodává ale, že u rizikovějších skupin už dnes není o vakcínu takový zájem.