Pro a proti

V některých státech už lze očkovat proti nemoci covid-19 i osoby nad 12 let. Mluví se také o variantě očkovat i mladší děti. „Ty bych řešil, až budou vyřešení ti ostatní,“ míní ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. S tím v zásadě souhlasí molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky při téže akademii Jan Pačes. Dodává ale, že u rizikovějších skupin už dnes není o vakcínu takový zájem.

Vláda začne projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí představilo se schodkem 390 miliard korun. Pro následující roky počítá ministryně Alena Schillerová (za ANO) s deficity 370 a 343 miliard. „Konsolidace veřejných financí by měla být vyšší, protože podle propočtů se v roce 2024 dostaneme k dluhové brzdě,“ upozorňuje člen Národní rozpočtové rady, ekonom Jan Pavel. Podle poslance Jana Volného (ANO) ale razantní konsolidace není možná.

Víc než rok od vypuknutí pandemie nemá Česko jasno, jak postupovat v případě masivního šíření infekce bez porušování vlastního práva. Nejvyšší správní soud opakovaně ruší opatření ministerstva zdravotnictví. „Ministerstvo neignorovalo vlastní zákony ani soudní rozhodnutí. Nejvyšší správní soud jen zaujal odlišný výklad právních předpisů než dosud zastávaly soudy,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Expert Pirátů na zdravotní právo Ondřej Dostál nesouhlasí.

Stačí jedna dávka vakcíny proti covidu-19 a odstup tří týdnů, aby byl člověk považován za bezinfekčního? „V okamžiku, kdy si řekneme, že virus tu bude trvale a nejde zastavit, tak jedna dávka nepochybně stačí,“ míní imunolog Karel Drbal. Člen vakcinologické společnosti Daniel Dražan souhlasí, že záleží na momentální situaci. „Ale pro odborné organizace plně očkovaný je člověk až čtrnáct dní po druhé dávce. To, že je někdo plně očkován, ale neznamená, že je imunní.“

Až příští vláda rozhodne, kdy Česko opustí uhelné zdroje energie. Uhelná komise doporučila k přechodu na ekologičtější energetiku termín do roku 2038 a vláda to vzala na vědomí, další kroky neudělala. „Bylo by dobré, aby vláda sama stanovila jiný termín, protože tento je nereálný z hlediska ochrany klimatu i z ekonomických důvodů. Musí to být mnohem dříve,“ říká energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. Člen představenstva Sokolovské uhelné Pavel Poc míní, že rozhodne trh.

Adam Vojtěch je za necelý 1,5 rok pandemie už pátým ministrem zdravotnictví. Je jeho návrat dobrým rozhodnutím? Poučí se ze svých chyb a dotáhne boj s pandemií covidu-19 do zdárného konce?

Víc než sto poslanců Evropského parlamentu volá po dočasné výjimce z patentových omezení vakcín proti onemocnění covid-19. To by umožnilo jejich výrobu v zemích třetího světa. Opravdu by to vyřešilo celosvětový nedostatek vakcín, nebo ne?

11denní boje mezi Izraelem a Palestinou skončily s tím, že se obě strany prohlásily za vítěze. Hamás uvedl, že má od Izraele slib ukončení další agrese ve východním Jeruzalémě. To Izrael popírá a tvrdí, že výrazně oslabil vojenskou sílu Hamásu. Kdo je zde skutečným vítězem a kdo poraženým?

Prezident Miloš Zeman se nečekaně omluvil za bombardování Srbska aliančními jednotkami v roce 1999. „Operace se měla omezit na bombardování vojenských cílů,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Bašta, exministr Zemanovy vlády, která dala souhlas s vojenským zásahem NATO na srbské cíle. Vysokoškolský pedagog a publicista Jan Urban, člen někdejší Nezávislé mezinárodní expertní komise pro Kosovo, považuje zásah NATO za jedinou tehdejší možnost, jak zastavit konflikt.

„Ukazuje se, že hladiny protilátek jsou poměrně slušné. Kdyby nehrozily mutace viru, tak by se přeočkovávalo třeba jednou za dva roky. Ale kvůli mutacím se hovoří o přeočkování jednou za rok,“ shrnuje v Pro a proti epidemiolog Roman Prymula. Ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil souhlasí, že mutace situaci komplikují a nevíme, jak dlouho protilátky vydrží. Preventivně proto navrhuje přeočkování už na podzim.