Pro a proti

Vláda počítá s návratem maturantů do škol na přelomu února a března. Žáci by se museli ale každých sedm až týdnů dnů testovat samoodběrovými a neinvazivními testy. viroložka Ruth Tachezy v testování nevidí problém, pokud nepůjde o antigenní testy. Trvá ale na tom, že děti by se neměly do škol vrátit dřív než v březnu. Poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) je přesvědčena, že je třeba s otevíráním škol začít.

Ústavní soud zrušil několik pasáží volebního zákona a nyní je třeba zákon urychleně doplnit. „Byl to první krok a věřím, že ten druhý společně s poslanci a senátory uděláme co nejdříve. Věřím, že se nám to podaří,“ říká poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) souhlasí, že je čas se shodnout na variantě, která bude pro české voliče spravedlivá a bude spravedlivě rozdělovat mandáty.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) rozhodl, že přetíženým nemocnicím v příhraničí pomohou jiné špitály v zemi a pacienti s covidem se nebudou převážet do Německa. „Převozy pacientů přes hranice by měly být jednou z možností odlehčení našich nemocnic v příhraničí,“ nesouhlasí hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN). Bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová (KDU-ČSL) naopak soudí, že dokud máme v nemocnicích kapacity, převozy do zahraničí nejsou třeba.

Ruský režim poslal na 3,5 roku do vězení opozičního politika Alexeje Navalného. Nejen Evropa proti tomuto rozhodnutí protestuje. „Měli bychom spojovat Navalného kauzu s našimi vztahy s Ruskem. Vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou na bodu mrazu, zásadní proto bude, aby Evropa trvala na svých pozicích a zmínila, že se jí nelíbí, co se v zemi děje,“ soudí publicista Jiří Just. Bývalý velvyslanec Jaroslav Bašta ovšem soudí, že evropské sankce by se minuly účinkem.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) potvrdil, že vláda nepočítá v tendru na dostavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany s čínskými firmami. Ruský Rosatom ale ve hře zůstává. „Zaslouží si to další čas pro hledání konsensu. Politická podpora zvoleného řešení je pro úspěšnost tendru jedním z klíčových parametrů,“ hodnotí stav zakázky předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. S nutnou politickou shodou souhlasí i poslanec Petr Dolínek (ČSSD).

Prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král je přesvědčen, že by dnes už bývalý poslanec ANO Milan Hnilička měl nadále zůstat ve vedení Národní sportovní agentury. Poslanec ODS a předseda úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů Jakub Janda to odmítá: „Hnilička je vlastně ministrem sportu. Porušil pravidla v nouzovém stavu, pro který sám hlasoval. Zůstává předsedou Národní sportovní agentury, kde se rozdělují velké peníze. V očích veřejnosti porušení pravidel nepůsobí dobře.“

„Z hlediska komunitní ochrany jsou rouška a respirátor takřka ekvivalentní. Běžné látkové roušky zachytávají 99 procent kapének vznikajících při řeči, což je hlavní zdroj nákazy,“ říká v Pro a proti vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů Akademie věd Vladimír Ždímal. Epidemiolog Roman Chlíbek ovšem namítá, že kdyby byly roušky a respirátory srovnatelné, nebyly by děleny na různé třídy podle účinnosti filtrů: „Je přece rozdíl mezi ústenkou a respirátorem FFP2 nebo FFP3.“

Očkování ohrožených skupin obyvatel proti covidu-19 bude v Česku trvat déle mimo jiné i kvůli zpomalení či snížení dodávek vakcín, které oznámily firmy Pfizer a AstraZeneca. „Firmy se nechovají podle smluv, které podepsaly,“ říká epidemiolog Roman Prymula. „Evropské země mají právo uzavírat své dílčí smlouvy mimo globální kontrakt. I Česko bude uvažovat o tom, jak získat kvalitní vakcíny.“ Právník Ondřej Dostál považuje využití zatím neregistrovaných vakcín za nouzové řešení.

Evropská komise zvažuje zavedení mezinárodního dokladu o očkování proti covidu-19. Potřeba bude vyřešit otázky diskriminace neočkovaných nebo ochrany soukromí. Právě na to upozorňuje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti): „Byl bych velmi nerad, kdyby byla vytvořena velká sledovací databáze, přes kterou by byla možnost se dostat ke zdravotní dokumentaci všech evropských občanů.“ Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) s vytvořením pasu souhlasí.

Ve středu se Joe Biden oficiálně stává 46. prezidentem USA a přebírá hluboce rozdělenou zemi. „Bidenovo prezidentství může být úspěšné, pokud tento bude umírněným a centristickým demokratem, který odolá tlaku levého křídla demokratické strany,“ říká v Pro a proti editor CNN Prima News Matyáš Zrno. Analytik Deníku Referendum Petr Jedlička vidí jako hlavní Bidenův úkol zvládnout pandemii a posílit ekonomiku: „Pokud to zvládne, tak sjednocovací impuls pro společnost bude silný.“