Pro a proti

Vláda v úterý znovu požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii covidu-19 o dalších 30 dní. Opozice má ale k prodlužování čím dál menší ochotu a tvrdí, že to jde i bez něj. „Bianco šek vládě na 30 dnů vystavit potřeba není, ale jsme připraveni debatovat o prodloužení nouzového stavu do 8. ledna,“ navrhuje v Pro a proti poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Poslankyně Helena Válková (ANO) tvrdí, že nejen Výbornému chybí důvěra ve vládu.

Aktuální pandemická opatření opět vyžaduje zavření hotelů a restaurací. „Stát jim pomáhá nad rámec jiných segmentů, které jsou rovněž postiženy. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo spíše pro ponechání otevření. „Ale rozumíme tomu, že epidemiologická čísla nejsou pozitivní, proto jsme také navrhli nové kompenzační programy,“ tvrdí náměstkyně ministra Silvana Jirotková. Podle zástupce restauratérů to ale není dost.

„Sedíme tady, Senát i sněmovna se scházejí, základní infrastruktura funguje. Jsou také věci, které se nepovedly, ale je férové říci, že rok 2020 nebyl jednoduchý, protože na pandemii nikdo nemohl být dopředu připraven,“ shrnuje v Pro a proti předseda Senátu ČR a místopředseda ODS Miloš Vystrčil. S tím souhlasí i šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO): „Společnost je unavená, ale doufám, že příští rok bude mnohem lepší.“

Teď už panuje jasná politická shoda na tom, že uzavírání škol musí přijít jako poslední možnost, ne jako první, věří bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD): „A věřím, že děti se vrátí v lednu do školy. Zaměřme se teď na to, jestli má ministerstvo školství a vláda jasný plán, jak od ledna narovnat vzniklé nerovnosti ve vzdělání dětí.“ Ekonom Daniel Münich v Pro a proti varuje, že dopady zavřených škol na vědomosti žáků budou větší, než se čekalo.

Zvýšit podíl domácí produkce potravin na našem trhu chce návrh zákona z dílny SPD. Podle něj by české potraviny v obchodech měly být zastoupeny do dvou let 55 procenty a v roce 2028 až 73 procenty. Pomohly by kvóty na dovoz zahraničních produktů českým zemědělcům, nebo nahrávají velkým zemědělským podnikům a jsou v rozporu s evropským právem?

Německá kancléřka Angela Merkelová dohodla kompromis, který přesvědčil Polsko a Maďarsko, aby přestaly vetovat unijní rozpočet kvůli podmínce, že čerpání evropských dotací bude vázáno na dodržování podmínek právního státu. „Je logické, že pokud Unie poskytuje finanční prostředky do členských států, které pak často nejsou využívány, jak by měly být, tak je propojení politicky pochopitelné, žádoucí,“ soudí bývalý eurokomistař a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.

Hosty byli:

Pavel Telička, bývalý eurokomistař a někdejší místopředseda Evropského parlamentu

Petr Drulák, bývalý velvyslanec ve Francii a někdejší náměstek ministra zahraničí

Rusko a Velká Británie zahájily očkování proti covidu-19, státy Evropské unie zatím čekají na schválení vakcín Evropskou lékovou agenturou (EMA). Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce dosáhnout proočkovanosti dvou třetin populace, ale podle průzkumů by se teď nechalo očkovat jen asi 40 % Čechů. Máme vůbec připravenou očkovací strategii?

Uhelná komise doporučila vládě rok 2038 jako termín, kdy by Česká republika měla přestat pro výrobu elektřiny používat uhlí. Podle představitelů ekologických organizacích je tento termín absurdně pozdní. „Rok 2038 není v souladu se závazky, které Česká republika přijala ratifikací Pařížské dohody. Doporučujeme jako nejpozdější termín rok 2030,“ říká v Pro a proti člen stínové uhelné komise, ekolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Alexander Ač.

Prezident požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) seznam jmen ruských agentů v Česku a Čechů, kteří s ruskými zpravodajskými službami spolupracují. O požadavku bude jednat stálá sněmovní komise pro kontrolu BIS. „Úkol je v režimu utajení, takže jsem ho nečetl. Pokud prezident zadal svůj požadavek v souladu se zákonem, je vše pořádku. Ale okolnosti úkolu nás vedou k ostražitosti, proto se tomu bude věnovat i parlament,“ říká nezávislý senátor Pavel Fischer.

Děti se opět pomalu vracejí do školních lavic a od pátku začíná plošné dobrovolné testování učitelů antigenními testy na covid-19. „Učitelé by se měli testovat dobrovolně, nikoliv plošně a povinně. Učitel s příznakem nemoci jde na test, k lékaři a izoluje se. Na rozdíl od dětí, které jsou bezpříznakové,“ vysvětluje v Pro a proti Karolíny Koubové předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.