Prostor X

Coby moderátor vyjížděl s Andrejem Babišem do regionů a uváděl jeho předvolební talkshow. Přesto předseda ANO nemohl poslanci svého hnutí přijít v poděkování po prohraných prezidentských volbách na jméno. „Člověk se zadrhne. Kdybyste viděl tu spoustu novinářů, která tam stála. Najednou jste ve druhém kole, emoce stříkají na všechny stran,“ omlouvá Aleš Juchelka stranického šéfa. Z vyhrocené kampaně přitom neviní nikoho z kandidátů, ale novináře. „Nenávist a posměvačství, které bylo nejen v mainstreamových médiích, ale i na sociálních sítích, bylo tak velké, že budovalo a velmi prohlubovalo příkopy,“ myslí si Juchelka. Shovívavý je i k Babišovu prohlášení po jednání předsednictva strany, na kterém avizoval, že bude chodit do Sněmovny, a to zejména tehdy, když se „kliká“. Přestože o den později se klikalo několikrát, přítomen nebyl.

„Nechtěli jsme připustit, abychom Prahu odevzdali extremistům nebo populistům,“ odmítá dosluhující primátor Zdeněk Hřib, že by prodlužoval jednání o novém vedení metropole, které trvá více než čtyři měsíce, a stalo se nejdelším v historii samostatné ČR. Podle něj se naopak podařilo najít konsenzus v rekordně krátké době, protože první smysluplnou nabídku dostali Piráti teprve v půlce ledna a už 16. února by měla být zvolena nová rada. V té bude Hřib zastávat funkci prvního náměstka odpovědného za dopravu. Plánuje v ní velké investice do MHD a spolu s Petrem Hlaváčkem a dalšími „drobnými komunálními politiky“ prosadit do připravované novely stavebního zákona rozšíření pravomocí obcí zasahovat do územního plánu. Právě „administrativní komplikovanost“ totiž v Praze brzdí bezmála stomiliardovou dostavbu vnitřního městského okruhu.

Už nyní je umělá inteligence součástí našich životů a není dne, kdy by nevznikl start-up, který se zabývá možnostmi jejího uplatnění v dalších oblastech. Zásadní věci už se přitom podle Josefa Šlerky staly, teď bude rozhodující, jak dlouho bude lidem trvat, než to pochopí. „Ocitli jsme se v situaci ne nepodobné projektu Manhattan, vynálezu jaderné bomby a odkrytí jaderné energie. To je věc, která taky původně vznikla jako divoká fantazie šílených vědců a která nakonec stojí za jedním z největších progresů v dějinách lidstva, kterým bezesporu jaderná energie je,“ říká vedoucí Studia nových médií na Univerzitě Karlově a upozorňuje, že pokud si rychle neuvědomíme, co všechno to znamená za změny, můžou být následky fatální.

Po roce vlády přichází podle ekonoma Filipa Pertolda velké uvědomění a z ministerstev financí i práce a sociálních věcí shodně zní, že příjmy do rozpočtu jsou nedostatečné a dlouhodobé řešení problému nezbytné, jakkoli bude nepříjemné. Šetřit není moc kde, a tak bude potřeba brát. To by se mohlo citelně dotknout víc než milionu lidí, kteří pracují jako OSVČ. Do státní kasy totiž přispívají méně než zaměstnanci, kteří na ně doplácí. „Systém zdaňování příjmů OSVČ generuje nízké příjmy do důchodového systému i do zdravotnictví, protože reálné peníze, které odvádějí do rozpočtu, jsou strašně malé. To je neoddiskutovatelný fakt, se kterým nelze dlouhodobě existovat, protože trh práce se tím strašným způsobem pokřivuje,“ myslí si Pertold.

Fakt, že coby prezidentský kandidát obdržel Andrej Babiš bezmála 2,5 milionu hlasů, neznamená, že by jeho hnutí ve sněmovních volbách volil shodný počet voličů. Politolog Miloš Gregor takovou interpretaci volebního výsledku, se kterou zareagovali na vítězství Petra Pavla lídři ANO, označuje za nesmysl. „Kdybychom na to přistoupili touhle logikou, musíme říct, že vládní strany mají potenciál mít 3,5 milionu. To je stejné, jako když se Andrej Babiš snažil nálepkovat Petra Pavla jako vládního kandidáta, protože ho vláda podpořila. Ale o sobě už neříkal, že je komunistický kandidát, protože ho podpořili komunisté,“ upozorňuje. Pro další vývoj stranických preferencí bude podle něj zásadní, jak si ANO vyřeší dilema, zda se dál radikalizovat, anebo se vrátit k umírněnější levicové rétorice.

V ANO nesetrvávám z nějaké prvoplánové vděčnosti, říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s tím, že hnutí pro ni neztělesňuje pouze Andrej Babiš, ale spousta regionálních politiků, kteří v něm dostali šanci a kteří tak naplnili jeden z prvotních cílů, jímž bylo přitáhnout do politiky nové lidi. Pokud jde o samotného předsedu a expremiéra, role hodného strýčka mu podle ní nesedla. Nebyl přitom zdaleka jediným veřejným činitelem, kterého viděla měnit se pod rukama marketérů v někoho jiného. „V tomhle jsou volby a kampaně nakonec i fér. Lidi se nenechají úplně opít rohlíkem a nakonec vyhraje autenticita toho kandidáta,“ myslí si a v rozhovoru vysvětluje, proč své „skoro devět let zmražené členství“ ve straně neukončí.

Zatímco tchajwanská prezidentka navrhla nově zvolenému českému protějšku telefonický hovor, aby mu osobně blahopřála, Miloš Zeman poslal svému nástupci stručnou gratulaci prostřednictvím tiskového mluvčího. „Přijde mi to zvláštní,“ říká Petr Pavel. Od stávající prezidentské kanceláře by očekával návrh, jak postupovat při předávání funkce. K jejímu provozu je ale mimořádně kritický a v následujících dnech plánuje jednání se šéfem NKÚ. „Bude zapotřebí skutečně hloubkový úklid ve všech oblastech, protože realita, se kterou se teď zatím stále ještě v náznacích setkávám, je výrazně horší, než jsem si představoval,“ přiznává Pavel a nevyučuje, že by v souvislosti s úřadem, který vede Vratislav Mynář, mohla padnout i trestní oznámení.

„Nejsem úplně zklamaný,“ popisuje svoje pocity Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO, jehož kandidát Andrej Babiš prohrál ve druhém kole prezidenských voleb bezmála o milion hlasů s Petrem Pavlem. Na výsledku vidí i pozitiva. „Pro hnutí ANO je to dobrá zpráva v tom smyslu, že jsme posílili, že za námi jde, můžeme říct s nadsázkou, 2,4 miliony voličů a minimálně potenciál je tam v tomhle čísle a je to pro nás obrovská motivace. Samozřejmě zklamání je to s ohledem na to, že bych přál panu Babišovi, aby vyhrál,“ přiznává. S nadhledem je podle něj třeba brát i výzvu expremiéra k sázkám na jeho vítězství. Že by kvůli jejímu vyslyšení přišli lidé o miliony korun, považuje za velkou spekulaci a nemyslí si, že by tenhle, jak sám říká, „hec“ mohl mít reálné dopady.

I když pojem sabatikl rezonuje ve veřejné diskuzi posledních pár let v souvislosti s enormním pracovním nasazením a potřebou, mnohdy spíš nutností, si odpočinout, jeho přínos zmiňuje už Bible. Podle Starého zákona by se každý sedmý rok měly pole i vinice nechat ležet ladem, aby nabraly sílu. To se teď chystá udělat i Václav Kuneš. „Připadám si jako to pole, jen ne po sedmi, ale po 25 letech. Všechno je venku, potřebuje to nějak prohrabat a zasít nové věci,“ přiznává umělecký ředitel souboru 420People, choreograf, tanečník a bývalý porotce Stardance. Nad tím, proč už se nedokáže radovat ze šesti úspěšných premiér, které jen loni uvedl, dlouho přemýšlel. Když se k absenci radosti přidaly fyzické projevy vyčerpání, rozhodl se dát si půlroční pauzu.

„Realita nenasvědčuje tomu, že na druhé straně je jen hliněný obr,“ říká Matěj Stropnický s tím, že nejsme svědky ekonomického, vojenského, ani politického kolapsu Ruska. Ba co víc, největšímu státu světa se podle něj „podařilo zkrotit inflaci lépe než Fialově vládě v České republice.“ Nerad by tak pokoušel, co všechno jaderná velmoc ještě umí. Stal se proto spoluautorem výzvy Mír a spravedlnost adresované české vládě, která by měla přehodnotit svůj dosavadní postoj vedený logikou války a místo tlaku na vítězství v boji tlačit na úspěch ve vyjednávání. Lekci Vladimir Putin už dostal, žádoucí tudíž není ptát se, zda je morální ustupovat agresorovi, ale zda je morální pokračovat v dalším zabíjení.