Prostor X

Navzdory všem negativům, která s sebou pandemie koronaviru přinesla, zaznamenal festival Rock for People během dvouleté pauzy, kdy zůstaly brány královehradeckého areálu uzavřeny, i jedno pozitivum. Po letech krátkodobých pronájmů se organizátorům podařilo získat bývalé vojenské letiště k dlouhodobému užívání a pozemek, na kterém se od roku 2007 několikadenní hudební produkce koná, ještě rozšířit. Osmadvacátý ročník se tak odehraje na ploše 65 hektarů a ředitel festivalu Michal Thomes věří, že i s rekordní 40tisícovou návštěvností. „Chceme být nejlepším festivalem v ČR. Dřív lidi chodili na víc festivalů, teď si možná budou víc vybírat, protože budou mít hlouběji do kapsy. A my jsme vsadili na to, že jim dáme tak zajímavý program, že půjdou k nám,“ má jasno.

„Byl jsem natolik cvoklý, že o mě neměli zájem,“ vysvětluje hudebník Jiří Stivín, proč byl za minulého režimu pro soudruhy z STB nelukrativní spojkou, a připouští, že na jeho chování nic nemění ani skutečnost, že za pár dní oslaví osmdesáté narozeniny. Vždycky byl puberťák a dělal jen to, co ho bavilo. V životě měl jedno zaměstnání, a to když se v 70. letech oženil a potřeboval stálý příjem, aby uživil rodinu. Tehdy udělal kompromis a vstoupil do Činoherního orchestru Národního divadla, ve kterém působil tři roky a málem mu i šéfoval. Navzdory tomu, že se označuje za amatéra, co neumí hrát zodpovědně z not. „Nejradši mám, když vlastně nevím, co budu hrát,“ říká původně vystudovaný kameraman, který se hudbě začal věnovat až na vojně.

K napsání literárního dokumentu o poruchách příjmu potravy přivedla Martinu Lupínkovou osobní zkušenost. V dětství trpěla anorexií, v dospělosti se potýkala s ortorexií, tedy obsesí zdravým stravováním. Potřebovala pochopit, proč se to děje právě jí a jestli má šanci svůj vztah k jídlu napravit. A tak se začala zabývat tématem samotným a přirozeně i příběhy lidí, kteří si některou z forem onemocnění prošli. Setkání s nimi pro ni zvlášť zpočátku nebyla jednoduchá, až příliš dobře věděla, o čem její respondenti mluví. Pocity beznaděje a vyčerpání ale časem vystřídal terapeutický efekt. S dokončením poslední kapitoly završila autorka i jednu svou životní etapu a věří, že kniha ‚Toho dna se dotýkám už málo‘ pomůže i dalším.

Zatímco členem Činohry Národního divadla je Igor Orozovič devět let, filmových a televizních příležitostí tolik neměl. A když, připouští, že všechny by si za rámeček nedal. „Zajímavých projektů je málo a nejsem zas takový pankáč, abych čekal na to, až mě vždycky osloví jenom ten jeden,“ přiznává. Všechny žánry by si rád vyzkoušel i před kamerou, a tak jako většina jeho kolegů více či méně úspěšně balancuje na hraně vkusu. Při společných debatách ale stejně pokaždé dochází k závěru, že „neexistuje objektivní měřítko, mustr, co je správně a co ne. Někomu to funguje, točí i sračky a vedle toho kvalitní věci a lidi si ho nezaškatulkují. A někdo se zase zaškatulkuje okamžitě. Nikdy nevíte, co se vám v branži stane.“

Nejde o to, jestli energetické firmy zdanit, ale za jakých podmínek to udělat. Ty, které prosazuje kabinet Petra Fialy, předčily podle investora a odborníka na energetiku Michala Šnobra všechna očekávání. V negativním slova smyslu. „Je to absolutní blázinec. A myslím, že to bude mít poměrně velkou dohru,“ říká s tím, že žaloby lze předpokládat i od dalších sektorů dotčených windfall tax. Vláda totiž naházela všechny subjekty do jednoho pytle a snaží se je zdanit jedním způsobem a schovává se přitom za evropské nařízení, ze kterého si vybrala jenom to, co se jí hodí. „V lepším případě daňový balíček nedomyslela a nedopočítala. V horším případě je to záměr zajistit si příjmy po celé volební období a po nás potopa,“ myslí si.

Většina firem se kvůli dopadům energetické krize nebouří, a tak se zdánlivě žádné drama nekoná. Pravdou podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je, že se ředitelé bojí problémy svých provozů ventilovat. Mají strach, že znervózní odběratele, kteří jsou v důsledku pandemie a války na Ukrajině citliví na jakékoli výpadky, i banky, u nichž mají úvěry. „To, že svým způsobem ještě neteče krev po ulici, nám nepomáhá, protože politici asi opravdu mají pocit, že se zatím nic moc neděje,“ říká a varuje před tikající bombou, která bouchne začátkem příštího roku, pokud vláda rychle nezakročí. Část výroby už zastavily sklárny a je otázkou času, kdy je budou následovat slévárny, výrobci stavebních materiálů nebo keramické závody. Potíže mají i mobilní operátoři.

Příjmy státního rozpočtu na letošek jsou nižší, než by mohly být, aspoň podle Miloše Zemana. Využil proto práva veta a odmítl podepsat předloženou novelu, ve které podle něj chybí 90 miliard. Své odůvodnění adresoval předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové, která považuje prezidentovu argumentaci za nesmyslnou. Skutečnou motivací je podle ní pomsta. „Reálným důvodem, který za tím podle mě stojí, je to, že v rozpočtu také prošla změna, která z kapitoly Kanceláře prezidenta republiky odebírala 30 milionů korun,“ reaguje šéfka TOP 09 s tím, že škrt se týkal hospodaření Lesní správy Lány, resp. jejího dnes už bývalého ředitele Miloše Baláka. Ten byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky ke třem letům vězení a záhy prezidentem omilostněn.

„Na prezidenta kandiduje lhář,“ říká staronový předseda Senátu Miloš Vystrčil a doufá, že s dalšími lžemi Andrej Babiš neuspěje. Že má expremiér podporu současné hlavy státu, ho nepřekvapuje. „Miloš Zeman mi říkal už v době, kdy jsme se bavili o tom, zda mám, nebo nemám jet na Tchaj-wan, že Andrej Babiš bude kandidátem na prezidenta, kterého on podpoří,“ vzpomíná na 2,5 roku starý rozhovor, během kterého si vyslechl i to, že skončí v propadlišti dějin. Skutečné obavy měl ale tehdy o budoucnost České republiky. „Orientace Miloše Zemana na země, které mají jiné společenské uspořádání, než je svobodné a demokratické, byla naprosto zřejmá a mě vyděsila a významně napomohla tomu, abych se rozhodl na Tchaj-wan jet,“ přiznává a nevylučuje, že se na ostrov vrátí.

Rozhodnutím ucházet se o prezidentský úřad nemá Andrej Babiš co ztratit, tvrdí politický marketér Jakub Hussar a přirovnává jeho kandidaturu k angažmá hokejové šedesátosmičky v ruské lize. „Je to, jako když si Jaromír Jágr odskočil hrát do KHL, a pak se vrátil s velkou slávou do NHL a jeho ruské období bylo zapomenuto,“ říká s tím, že expremiéra o stávající voliče nepřipraví ani prohra a nadto získá mediální prostor, což může využít v dalších parlamentních volbách on i hnutí ANO, které s ním stojí a padá. Na atraktivitě navíc nabývá i sama prezidentská volba. „Do této chvíle byla pro lidi mediálně nezajímavá, byly tam osobnosti, které byly podobně vyprofilované. To se teď mění,“ je přesvědčen Hussar, který očekává „epickou bitvu o Hrad“.

Osm tisíc Čechů si každý rok vyslechne, že hodnota jejich PSA, tedy prostatického specifického antigenu, je zvýšená a další vyšetření u nich prokážou rakovinu prostaty. U 80 % z nich se zhoubný nádor podaří zachytit včas, pětina ale přichází pozdě a šanci na vyléčení má mizivou. Primární prevence přitom neexistuje. „Bohužel není známého a prokázaného nic takového, že by člověk jedl salát, nebo pil rajčatovou šťávu,“ upozorňuje přednosta urologické kliniky Thomayerovy nemocnice Roman Zachoval. Skeptický je i k reklamou protěžovaným preparátům na prostatu, které cílí na rizikovou skupinu milionu mužů a u kterých neprokázaly seriózní studie účinnost. Pro své zdraví lze v případě nejčastějšího mužského nádorového onemocnění udělat jediné: chodit na preventivní prohlídky.